21. června 2018, Martina Vampulová
Aktuální informace týkající se problematiky celního řízení přinesl seminář Dopravních novin a Svazu spedice a logistiky ČR, který se uskutečnil začátkem května v pražském hotelu Alwyn. Společným jmenovatelem všech čtyř přednášek byly možnosti, jak snížit celní sazbu.
Pracovníci Generálního ředitelství cel přednášeli například o možnostech pozastavení cla, podrobně představili zvláštní celní režim konečného užití, preferenční systém EU a dohody o volném obchodu a nastínili také možnosti osvobození od cla pro farmaceutické výrobky.
Seminář zahájil předseda Svazu spedice a logistiky Dr. Petr Rožek, aby následně předal slovo Mgr. Lubomíru Doskočilovi, který se zabýval problematikou pozastavení cla. Uvedl, že představuje výjimku z obecného pravidla, které stanoví společný celní sazebník. Pozastavení cla přitom může platit buď na neomezené množství zboží – pak hovoříme o tzv. suspenzi, nebo na omezené množství zboží, kdy se hovoří o celní kvótě. Obě opatření přitom umožňují úplné nebo částečné zproštění od cel vztahujících se na dovoz zboží ze třetí země, přičemž při tom nejsou dotčena antidumpingová a vyrovnávací cla ani zvláštní celní sazby. Lubomír Doskočil pak zmínil i základní podmínky, které musí být splněny při žádosti o pozastavení cla. „Roční úspora cla musí dosáhnout minimálně 15 tisíc €, nesmí se jednat o zboží, které má povahu hotových výrobků či je předmětem exkluzivní obchodní dohody,“ uvedl Lubomír Doskočil a dodal i další dvě podmínky: „O pozastavení cla nelze žádat v případě, že jde o střet s jinou politikou EU, jako jsou preferenční dohody či ochranná opatření, a ani v případě, že lze použít režim AZS.“ Dále se přednášející věnoval praktickým záležitostem a připomněl, že žádosti o pozastavení cla se podávají dvakrát ročně. Žadatelé přitom musí vyplnit stanovený formulář a shromáždit veškeré technické podklady ke zboží. „Je nutné si uvědomit, že podáním žádosti práce pro žadatele nekončí, naopak začíná. Je třeba věnovat maximální pozornost hlavně popisu zboží, který je základním kamenem celé žádosti,“ dodal Lubomír Doskočil. Popisy zboží by podle něj měly být specifické, ale kontrolovatelné. Proces schvalování žádosti trvá od jejího podání do vydání nařízení devět měsíců, protože musí projít třemi koly projednávání. Přitom i v průběhu pěti let, na něž je pozastavení cla udělováno, může kdokoli podrobit žádost znovu přezkoumání.
Jak na celní režim konečného užití?
Ing. Jiří Štrupl se ve své přednášce zabýval zvláštním celním režimem konečného užití. Ten umožňuje, aby bylo zboží z důvodu svého zvláštního účelu propuštěno do volného oběhu s osvobozením od cla nebo se sníženou sazbou cla. Jiří Štrupl dále upozornil, že podle Celního kodexu unie vzniká propuštěním zboží do volného oběhu, a to včetně konečného užití, celní dluh (kdy je celní sazba pouze snížená) a podle zákona o dani z přidané hodnoty v každém případě i daňová povinnost.
Pro režim konečného užití je potřeba získat povolení vydané celními orgány, které je udělováno pouze osobám, jež splní potřebné podmínky. „Takové osoby musí být usazeny na celním území unie, musí poskytnout potřebnou záruku řádného provedení operací, a pokud může u zboží, které bylo propuštěno do zvláštního režimu, vzniknout celní dluh nebo jiné poplatky, musí poskytnout jistotu,“ upřesnil Jiří Štrupl. Kromě toho mohou celní orgány nad prováděním režimu konečného užití vykonávat celní dohled, a to způsobem, aniž by musely uplatňovat administrativní opatření, která jsou neúměrná daným hospodářským potřebám.
Žádosti se podávají papírově i elektronicky
Při podání žádosti u vnitrostátních povolení je zatím ještě třeba použít papírový formulář, přičemž elektronické formuláře by měly být k dispozici během několika měsíců. V případě, že se žádá o mezinárodní povolení, je třeba využít elektornický systém Customs Decisions System.
Jiří Štrupl také připomněl, že držitel povolení musí vést vhodné záznamy o zboží, které celním orgánům umožní dohled nad tímto režimem. „Jedná se zejména o identifikaci zboží, které bylo do režimu propuštěno, a o jeho pohyb,“ dodal s tím, že práva a povinnosti držitele povolení lze zcela nebo zčásti převést na jinou osobu. Dále ve svém vystoupení Jiří Štrupl účastníky semináře seznámil s postupem v případě stanovení výtěžnosti, a vysvětlil, jak se dále postupuje v případě vzniku odpadu a zbytků.
Preferenční systém Evropské unie
Problematice preferenčního systému Evropské unie a otázkám týkajícím se dohod o volném obchodu se věnoval Bc. Štěpán Martínek. Na úvod charakterizoval dohody o volném obchodu, které uzavírá Evropská unie se třetími zeměmi a jež umožňují vyvážet nebo dovážet většinu zboží s preferenčním zacházením, tedy s nulovou nebo sníženou celní sazbou. Dohody o volném obchodu umožňující preferenční zacházení se přitom vztahují pouze na zboží, které má preferenční původ v partnerských zemích. Může jít jednak o zcela získané zboží, tedy zboží, které bylo v dané zemi vypěstované nebo odchované či vyrobené bez použití dovezených materiálů. Dále se může jednat o zboží vyrobené z původních materiálů či o nepůvodní materiály nebo komponenty, které však byly dostatečně zpracovány nebo opracovány. Preferenční původ zboží lze přitom dokázat buď osvědčením, které vydávají většinou celní orgány země vývozu, nebo samopotvrzením/autocertifikací. Tento způsob umožňuje vývozcům vlastní prokazování preferenčního původu zboží formou například prohlášení na faktuře, prohlášení o původu či deklarací o původu. „U zásilek do hodnoty 6000 € původního zboží může přitom preferenční původ formou prohlášení potvrdit jakýkoli vývozce, u zásilek nad hodnotu 6000 € pak pouze tzv. schválený vývozce nebo v případě REX systému tzv. registrovaný vývozce“, uvedl Štěpán Martínek.
Kdy je možné využít tzv. kumulaci?
Dále se přednášející věnoval pravidlům původu zboží, podle kterých je možné využít tzv. kumulaci. Musí ale platit, že partnerské země mají mezi sebou uzavřenou dohodu o volném obchodu, jsou použita stejná pravidla původu zboží a kumulace je možná. Pak se materiály nebo výrobky dovezené z partnerské země s prokázaným preferenčním původem k dalšímu zpracování nebo využití do výroby považují za původní. Přitom u těchto původních materiálů nemusí dojít k tzv. dostatečnému zpracování, ale postačí zpracování nad rámec nedostatečného opracování. Kromě toho výrobky dovezené z partnerské země s prokázaným preferenčním původem je možné v nezměněném stavu přeposlat do jiné partnerské země umožňující kumulaci. Podle Štěpána Martínka může jít o kumulaci bilaterální, diagonální nebo plnou, což ilustroval i na konkrétních příkladech a diagramech.
Osvobození od cla pro farmaceutické výrobky
Konkrétní příklady, jak je možné osvobodit od cla některé farmaceutické výrobky, prezentoval na semináři Dopravních novin a Svazu spedice a logistiky Bc. Zdeněk Čejka z oddělení závazných informací Celního úřadu pro Olomoucký kraj. Nejprve shrnul právní rámec problematiky a vysvětlil pojem mezinárodní nechráněný název (International Nonproprietary Name – INN) a pojem registrační číslo CAS. V případě INN jde o oficiální triviální název přidělovaný Světovou zdravotnickou organizací WHO farmaceutickým látkám, který slouží k jednoznačné identifikaci účinné látky. Registrační číslo CAS je zase mezinárodně uznávaný identifikátor (číselný kód) používaný pro chemické látky a slouží k jednoznačné identifikaci jednotlivých chemikálií. „Číslo je rozděleno pomlčkami do tří zón a číslování je nezávislé na použitém chemickém názvosloví. Také skupenství nehraje žádnou roli, zatímco krystalová a molekulová struktura ano. Čísla se také odlišují podle oxidačního stavu látky,“ upřesnil Zdeněk Čejka. Poté se zabýval čtyřmi kategoriemi farmaceutických výrobků a čtyřmi zvláštními případy, kdy vzniká nárok na osvobození od cla. Na závěr vystoupení pak krok za krokem prezentoval, v jakých situacích a za jakých podmínek lze deklarovat nárok na osvobození od cla pomocí přídavného kódu TARIC, a upozornil, že v databázi TARIC existuje u chemických látek, u kterých připadá osvobození od cla v úvahu, možnost volby mezi přídavnými kódy.
Na závěr semináře pak měli jeho účastníci možnost využít individuální konzultace s jednotlivými pracovníky Generálního ředitelství cel.
Martina Vampulová
Foto: MNA
