30. října 2008
Až 25 velkých říčních lodí může nyní najednou kotvit v přístavu Mělník. Zvýšení kapacity přístavu o sedm lodí umožnila výstavba nové nábřežní zdi, kterou Ředitelství vodních cest ČR uvedlo do provozu na počátku října. Celá přístavní zeď má nyní délku 482,5 metru.
Mělnický přístav plní dvě základní funkce. Kromě základní přepravní funkce slouží ještě jako ochranný přístav pro případ povodně. Cílem druhé etapy projektu výstavby zdi bylo zvýšit vyvazovací kapacitu přístavního bazénu z 18 na 25 plavidel rozměru 11,40 × 85,0 – 110 m při plném využití šířky přístavního bazénu. Toho se dosáhlo prodloužením zdi o 122 metrů. „Původní kamenná zeď přístavního bazénu ani břehové úpravy však neumož-ňovaly bezpečné vyvazování plavidel za velmi vysokých vodních stavů. Proto se před dvěma lety rozběhl projekt výstavby obou částí nábřežní zdi,“ uvedl ředitel Ředitelství vodních cest ČR Miroslav Šefara.
První etapa skončila loni
Jako první se loni dostavěla překladní zeď kontejnerového terminálu, která rovněž plní i ochrannou funkci.
Letos byla dokončena její druhá část. Obě části zdi jsou vybaveny vysokovodními vyvazovacími prvky, které umožňují bezpečné vyvazování plavidel za vysokých vodních stavů až do úrovně povodně roku 2002.
Náklady na výstavbu druhého úseku zdi dosáhly 38,4 milionu Kč. Byly hrazeny ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Letos v září Česká republika požádala o spolufinancování stavby Evropskou unii prostřednictvím Operačního programu Doprava. Generálním dodavatelem právě dokončené stavby byla společnost Skanska DS, a. s. „Stavba byla technicky velmi zajímavá. Po odtěžení 130 metrů nábřeží jsme například museli nejdříve vytvořit stěnu na tzv. štětovnicích. Součástí stavby bylo také odtěžení zemní montážní plošiny z přístavního bazénu,“ vysvětlil Bohumil Doležal ze společnosti Skanska DS, a. s.
Na Labi chyběly ochranné přístavy
Zkušenosti z katastrofální povodně na Vltavě a Labi v roce 2002 mimo jiné ukázaly, že labská vodní cesta není dostatečně vybavena ochrannými přístavy, respektive že stávající ochranné přístavy nejsou vybaveny vhodnými zařízeními pro bezpečné vyvázání plavidel při povodních. Na zasaženém úseku dolního Labe bylo při povodni rozmístěno téměř 200 plavidel s převážně provizorním vyvázáním k různým stavebním konstrukcím, stromům a podobně. Zákonitě pak vznikly obavy z uvolnění a stržení plavidel říčním proudem, k nimž také došlo, naštěstí však jen v jednotlivých případech, které se týkaly plavidel bez hlídkujícího personálu.
Z tohoto důvodu byla zahájena řada projektů, v jejichž rámci byla řešena i povodňová ochrana plavidel na Labi. Jedná se například o výstavbu vysokovodních vyvazovacích stání v přístavu Děčín-Rozbělesy (2005 – 2006), v Týnci nad Labem (2005) a výstavbu ochranného přístavu Nymburk (2006). (tj)
