31. července 2018, Martina Vampulová
Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje ve spolupráci s polským partnerem Górnośląska Agencja Promocji Przedsiębiorczości (GAPP) uspořádalo na konci května v Bohumíně v rámci projektu ODRA OK diskusní platformu Oderské fórum – Forum odrzańskie, která se zabývala prodloužením Oderské vodní cesty z Polska na území Moravskoslezského kraje.
V rámci diskusního fóra se hovořilo o aktivitách pro obnovení dopravy na Oderské vodní cestě v Polsku, ministerstvo dopravy představilo postup zpracování studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe, tým odborníků z polské i české strany zase prezentoval výsledky projektu ODRA OK, který je spolufinancován z Fondu mikroprojektů Euroregionu Silesia jako součást programu INTERREG V-A Česká republika – Polsko. „V rámci projektu jsme zpracovali rozvojovou studii využití splavněné Odry z polského města Kędzierzyn-Koźle přes Ostravu až do Mošnova pro zvýšení přístupnosti i atraktivity přeshraničního regionu a rozvoje podnikatelského prostředí,“ řekl projektový manažer Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Santarius. Ze studie například vyplynulo, že splavnění Odry podpoří turistický a rekreační ruch, rozvoj malých a středních firem a mohlo by přinést až 632 nových pracovních míst na obou stranách hranice. Především pak v ubytovacích, stravovacích či dopravních službách. Výnosy z cestovního ruchu by mohly ročně představovat až 16 milionů €. Studie rovněž počítá s vybudováním nové cyklistické stezky podél řeky Odry, plánované jsou také nové přístavy a překladiště, na české straně například v Ostravě a u mošnovského letiště. Splavněná Odra bude podle studie plnit také důležitou funkci vodohospodářskou, energetickou či dopravní.
Výstavba vodní cesty přinese oživení
O hospodářském významu splavnění Odry se hovoří již desítky let. Česká i polská strana na vládní i regionální úrovni mají zájem o splavnění řeky Odry z Kędzierzyn-Koźle do Ostravy nebo až do Mošnova. Regiony na obou stranách hranice se shodují, že by výstavba zmíněného úseku vodní cesty přinesla jejich hospodářské oživení. Polská vláda má zpracovány plány rozvoje vnitrozemských vodních cest s výhledem do roku 2030, jejichž součástí je také model modernizace Oderské vodní cesty ze Štětína do Kedzierzyn-Kozle na mezinárodní třídu. „V březnu tohoto roku ministerstvo námořní a vnitrozemské plavby zadalo Analýzu vnitrozemské vodní dopravy vyplývající z modernizace Oderské vodní cesty a vodní cesty Dolní Visly. Analýza, která by měla být hotova koncem roku, by měla odpovědět na otázky, jak rozvoj vnitrozemské vodní dopravy ovlivní další odvětví hospodářství a dopravy a jak se budou rozvíjet regiony v souvislosti se vznikem nových terminálů a logistických center na základě modelu kombinované dopravy,“ řekla Gabriela Tomik, poradkyně polského ministra námořního hospodářství a vnitrozemské plavby.
Zásadní vliv na konkurenceschopnost
Podle prezidenta Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavla Bartoše představuje splavnění Odry do Ostravy – Mošnova obrovskou příležitost pro region. „Vybudování úseku Kędzierzyn-Koźle – Ostrava – Mošnov bude mít velký přínos pro Moravskoslezský kraj i Českou republiku a může být zásadní pro konkurenceschopnost,“ zdůraznil.
Stejně hovoří také Jiří Aster, prezident česko-německo-polské Unie komor Labe/Odra (KEO). „Vítáme současné úsilí polské vlády na grandiózní výstavbu polských vodních cest a v současnosti zadávaná studie proveditelnosti obnovy Odry jako splavné řeky v případě pozitivního výsledku plně opodstatňuje plánování a budoucí výstavbu spojení Ostravska s touto budoucí moderní dopravní tepnou v koordinaci s polskou vládou,“ řekl prezident KEO Jiří Aster.
Oblast má značný rozvojový potenciál
O velkém přínosu splavnění Odry až na území Moravskoslezského kraje jsou přesvědčeni rovněž představitelé obcí a měst na polské straně hranic. „Vodní cesta doplňuje stávající silniční a železniční spojení na ose sever – jih a rozšiřuje přístup firem z Moravskoslezského kraje k polské ekonomice. Pro obce jejich strategická poloha podél této osy vytváří dosud nedosažitelný a dnes podhodnocený rozvojový potenciál,“ uvedl starosta města Kuźnia Raciborska Paweł Macha.
Splavnění Odry na hraniční části řeky má podle něj rovněž význam vodohospodářský, vytváří možnosti ochrany před suchem nebo povodněmi. „Racionální hospodaření s vodou je reakcí na změnu klimatu, kterou právě pozorujeme. Doufáme, že společné úsilí české a polské strany v povodí řeky umožní koordinovat projekty zaměřené nejen na zlepšení kvality vody, ale také regulovat racionální využívání vodních nádrží na obou stranách hranice. To je mimořádně důležité nejen pro ekonomiku, ale i zemědělství, ale je i klíčovým prvkem při zachování biologické rozmanitosti konkrétního ekosystému Odry společného pro naše země,“ dodal starosta Paweł Macha.
(mna)
Foto: Wikimedia
