Převedení Labe do kategorie doplňkové sítě ohrozí plavbu

Premiér Petr Nečas na konci dubna odeslal německé kancléřce Angele Merkelové dopis podporující zachování splavnosti Labe. Vyzval ji k přehodnocení strategické reformy vnitrozemských vodních cest, o níž se v Německu právě jedná.

K tomu, aby o rekategorizaci vodních cest zahájil jednání s německou vládou, v dubnu premiéra Petra Nečase vyzval zahraniční výbor Poslanecké sněmovny. Převedení Labe do kategorie takzvaných doplňkových vodních cest s objemem přepravy do milionu tun ročně, o němž jedná německý parlament, by podle místopředsedy zahraničního výboru Davida Šeicha mohlo ohrozit obor české vnitrozemské plavby.

Cílem rekategorizace vodních cest, kterou předložilo německé ministerstvo dopravy, je ušetřit náklady na správu vodních cest v Německu. Ministerstvu na ni totiž každoročně chybí zhruba 500 milionů € (asi 12 miliard Kč). Pokud německá strana Labe skutečně přeřadí do nižší kategorie, sníží se investice do labské vodní cesty, protože v této kategorii je povolena pouze údržba na nynější úrovni.

České ministerstvo dopravy považuje vnitrozemskou plavbu za jeden z nejekologič­tějších dopravních oborů a v rámci koncepce rozvoje dopravní infrastruktury do roku 2025 plánuje zvýšení objemu říční přepravy. Přispět by k tomu mělo zejména dokončení výstavby plavebního stupně v Děčíně.

Podle předsedy sekce vodních cest Svazu dopravy ČR Jiřího Astera by plánovaná reorganizace ohrozila memorandum z roku 2006, v němž se německá a česká strana zavázaly celoročně udržet minimální výšku hladiny Labe na 150 centimetrech.

„Jednoznačně tento krok vítáme, neboť potvrzuje význam spolehlivé labské vodní cesty pro budoucnost. Jedná se o národní zájem České republiky. Čeští ani němečtí odpůrci vodní dopravy na Labi by tedy již neměli vzbuzovat dojem, že podpora trvalé splavnosti řeky není v popředí pozornosti představitelů naší země,“ komentoval premiérův dopis minulý týden odvolaný ředitel Ředitelství vodních cest ČR Ing. Miroslav Šefara. Vodní doprava je podle něj efektivním cenovým regulátorem trhu, jehož přínos je již nyní propočítán na přibližně čtyři miliardy Kč ročně. Její další útlum by vedl ke zvýšení cen za přepravu zboží se všemi dopady na české hospodářství. V důsledku toho by došlo ke snížení konkurenceschop­nosti ČR v mnoha oblastech hospodářství, řekl.

Zachování splavného Labe podporují zástupci nejen českého, ale i německého hospodářství. Na berlínské konferenci vnitrozemské plavby pro Labe přijala Unie obchodních komor Labe/Odra rezoluci adresovanou kompetentním činitelům na evropské, národní i regionální úrovni (viz DN 13/11). V usnesení vyzvala k přehodnocení kritérií německé reformy vnitrozemských vodních cest a k zajištění celoročně splavného Labe od českých hranic až do Hamburku. Podpořila i úpravy Labe na českém území a poukázala na možnost zmaření dosavadních investic do vodní dopravy na Labi, ale i na její ekonomickou a ekologickou přínosnost.

S větším využitím kapacit řeky počítá projekt výstavby takzvaného plavebního stupně Děčín, který má prodloužit splavnost řeky na 345 dní v roce. Po výstavbě plánovaných stupňů v Děčíně a Přelouči odhaduje Miroslav Šefara nárůst potenciálního objemu přepravy na Labi ze současných 0,52 na dva miliony tun ročně. Proti výstavbě plavebních stupňů ovšem protestují jak čeští a němečtí ekologové, tak vláda sousední spolkové země Sasko.

(čtk/spa)