29. dubna 2004
Kvůli napjaté situaci kolem plánované výstavby jezů na Labi uspořádal v polovině dubna Svaz dopravy ve spolupráci s představiteli státní správy a místní samosprávy mimořádnou tiskovou konferenci na téma Jezy jsou ekonomické a ekologické. Konference se zúčastnili Dana Lídlová z Ředitelství vodních cest ČR, člen představenstva ČSPL a zástupce Svazu dopravy ČR Miroslav Šefara a starosta města Děčína Vladislav Raška.
Miroslav Šefara v úvodu tiskové konference vyslovil naději, že téměř deset let trvající spor o výstavbu jezů by měl v nejbližší době skončit rozhodnutím vlády, zda se jezy postaví či nikoli. Poté stručně zrekapituloval vývoj tohoto sporu. V rámci své rekapitulace připomněl, že podklady, které si k výstavbě nechalo vypracovat ministerstvo životního prostředí podle evropského systému pro zjišťování dopadů na životní prostředí EIA, prokázaly, že v souvislosti s výstavbou jezů by došlo k poškození pouze v pětikilometrovém úseku nad Malým Březnem. Ministerstvo životního prostředí si však posléze nechalo narychlo vypracovat ještě jednu analýzu, která byla k výstavbě jezů výrazně kritičtější, což Miroslav Šefara i názorně doložil.
Jde o ekologický investiční záměr
Miroslav Šefara dále uvedl, že ministerstva dopravy a životního prostředí již dříve předložila Evropské unii operační program, v němž výstavba jezů na dolním Labi patří k zásadním projektům. Tento program je přitom pro ČR závazný. Miroslav Šefara rovněž připomněl časté námitky odpůrců výstavby, podle nichž je efektivita plavby v ČR závislá na možnostech plavby v německém úseku Labe. V Německu sice Zelení po povodních dosáhli zastavení staveb na Labi, avšak loni v létě došlo k obnovení prací. Na počátku března navíc německý ministr dopravy Manfred Stolpe při jednání se svým českým protějškem Milanem Šimonovským prohlásil, že Německo považuje Labe za strategickou cestu, uvedl Miroslav Šefara.
Podle Vladislava Rašky jde v případě výstavby jezů o ekologický investiční záměr, neboť plavba je 15krát čistší než automobilová doprava a čtyřikrát čistší než doprava železniční. Vladislav Raška vyzdvihl též jednoznačnou ekonomickou návratnost stavby, kterou odhadl na 12 až 16 let při nákladech 6,3 miliardy Kč podle analýzy ministerstva dopravy z roku 2000. Životnost stavby by přitom měla být minimálně sto let. Vladislav Raška dále uvedl, že pro výstavbu se vyslovila všechna veřejná zastupitelstva z regionu dolního Labe.
Jednoznačnou výhodou plavby je přeprava nadrozměrných nákladů
Dana Lídlová připomněla, že výstavba vodních cest přešla v roce 1995 z ministerstva životního prostředí na ministerstvo dopravy. Zdůraznila rovněž značnou výhodu vodní dopravy, jíž je možnost přepravovat náklady o velkých objemech a hmotnostech. Podle posledního ekonomického hodnocení, vypracovaného podle metodik EU v loňském roce, lze navíc očekávat velmi dobrou návratnost investic do výstavby jezů, dodala.
Na závěr vystoupil z pléna ředitel Českých přístavů Miloslav Černý, aby připomněl, že nedávná valná hromada Svazu dopravy podpořila výstavbu jezů a přijala prohlášení Sekce vodní dopravy o diskriminaci vnitrozemské plavby v ČR, neboť pro ni není zajištěna ani základní podmínka provozuschopnosti, kterou je dopravní cesta. Tiskový mluvčí Sdružení Arnika Marek Jedlička pak v průběhu diskuse upozornil na to, že výstavba jezů se plánuje v místech lososích trdlišť, což těmto rybám zabrání v jejich pohybu a rozmnožování. Jeho další námitka se týkala toho, že vodní díla mají být postavena v chráněných krajinných oblastech České středohoří a Labské pískovce. Podle něj dojde také ke změně vodního režimu a hladiny spodní vody, což zapříčiní poškození unikátní říční nivy. Marek Jedlička rovněž uvedl, že stavba je v rozporu s mezinárodními závazky ČR Bernskou a Ramsarskou úmluvou.
Miroslav Šefara na námitky reagoval odkazem na svá předchozí slova o minimálním dopadu staveb na životní prostředí doloženém analýzami a dodal, že zmíněné mezinárodní úmluvy nejsou striktní a vyzdvihují rovněž význam ochrany zdraví, v čemž plavba ostatní druhy dopravy jasně převyšuje. (jet)
