20. května 2004
„Jak hodnotíte dva roky existence společnosti Česko-saské přístavy v perspektivě neblahých událostí, jimiž byly předloňské ničivé povodně a loňské, pro plavbu neméně zhoubné sucho?“
„První polovina loňského roku byla pro Česko-saské přístavy velmi úspěšná. Co jsme za tu dobu vydělali, jsme však bohužel v druhé polovině roku v důsledku nízkého stavu vody opět ztratili. Nyní Česko-saské přístavy fungují na hranici svých možností, protože půlroční přerušení plavby se samozřejmě promítlo do zbožových toků. Navíc se objevily další faktory, které ovlivňují dopravu na Labi, například snaha rejdařů umístit část svých flotil v západní Evropě.
Pomalu se nám však daří získávat další příjmy tím, že se v areálech našich přístavů usídlují nové společnosti. Věnujeme se více jiným činnostem, jako je například skladování. Skladové prostory v přístavech, které byly dříve z velké části nevy-užity, máme nyní zaplněny ze dvou třetin.Získali jsme nové zajímavé zákazníky, rozjíždíme kontejnerový překlad a provozujeme určité specifické druhy dopravy, jako je například pendlová doprava mezi Drážďany či Riesou a Děčínem. V tomto úseku se snažíme přepravovat kontejnery, ale i další zboží.
Dále připravujeme logistický projekt, jímž se pokusíme nabídnout firmám, které zajišťují přepravu kontejnerů do/ze západoevropských přístavů, alternativu vůči přepravě z/do Prahy. Logistická firma tak může v Děčíně naložit kontejnery na loď a v Drážďanech je přeložit na kontejnerový vlak, který pak pokračuje až do námořních přístavů v Hamburku, Bremerhavenu, Rotterdamu či Antverp. V plánu máme rovněž projekt instalace těžkého jeřábu v přístavu Děčín.“
„Kdy by se měl projekt instalace jeřábu v Děčíně realizovat?“
„Projekt by se měl uskutečnit ještě v letošním roce. Jeřáb již máme, musíme však dostatečně zpevnit místo, kde bude stát.“
„Jakou bude mít jeřáb kapacitu?“
„Je to jeřáb s kapacitou sto tun. V případě potřeby jej však můžeme spojit s nějakým menším mobilním jeřábem; oba jeřáby by pak mohly nést až 180 tun, což je kapacita jeřábu v přístavu Lovosice.“
„Jak velkou to bude vyžadovat investici?“
„Investice to bude velká, očekáváme, že půjde asi o pět milionů Kč. Požádali jsme však o dotaci ze strukturálních fondů Evropské unie.“
„Naznačil jste, že se vám podařilo získat některé nové zákazníky, mohl byste být konkrétní?“
„Měl jsem na mysli oblast skladování; v ní se naším novým zajímavým zákazníkem stala firma Black & Decker, která sídlí v Ústí nad Labem a využívá naše sklady pro svou logistiku. Přímým spedičním zadavatelem pro firmu Black & Decker je společnost Bohemia Cargo.“
„Řekl jste, že skladovací prostory máte zaplněny ze dvou třetin. Do-mníváte se, že je jejich stávající kapacita dostačující, nebo se plánuje další rozšiřování těchto ploch?“
„My bychom především potřebovali jiné sklady, protože ty, které jsme zdědili, jsou stavby z padesátých let minulého století a moderní logistice pochopitelně již nevyhovují. Dokážeme je sice využít, ale neodpovídají tomu, co by přístav měl mít, a proto i v tomto směru podnikáme určité kroky, abychom získali další skladovací prostory určené pro výrobky často přepravované kombinovanou dopravou, například ocel.“
„Očekáváte, že inovace, o nichž jste mluvil, přispějí k výraznějšímu přílivu dalších nových zákazníků?“
„Nesmíme zapomenout, že po Rakousku bude dříve či později zavedeno mýtné i v Německu a České republice. Zdražování silniční dopravy je velkou šancí pro celý obor vodní dopravy. Se vstupem nových zemí do Evropské unie se navíc všeobecně předpokládá velký nárůst přeprav a kapacita IV. železničního koridoru je konečná. Jestliže je dnes železnice ve směru na Děčín a dále vytížena ze 70 či 75 procent a předpokládá-li se do roku 2015 zdvojnásobení dopravy, je zřejmé, že IV. železniční koridor jednou vyčerpá svou kapacitu.
Do roku 2011 na něm navíc bude z důvodu rekonstrukcí omezený provoz a v době, kdy bude uveden do plného provozu, dosáhne již nárůst přepravy zboží takové výše, že koridor nebude stačit. Proto tvrzení, že pokud v tomto směru existuje železnice, není vodní doprava potřeba, neobstojí.“
„Jaké je vaše stanovisko k plánované výstavbě jezů na dolním Labi?“
„Mé stanovisko je takové, že by se měly zlepšit parametry této vodní cesty. Na výstavbě jezů se shodli odborníci na tuto problematiku z České republiky i Německa. Ministerstvo dopravy navíc zadalo v roce 1996 nezávislé consultingové společnosti Rogge Marine Consulting z Brém, aby na tyto stavby vypracovala posudek. Společnost v tomto posudku jednoznačně doporučila jezy stavět. Jestliže se tedy 99 procent odborníků z České republiky a Německa a nezávislá consultingová firma shodly na tom, že výstavba jezů na tomto úseku je adekvátní, nemám důvod to zpochybňovat. Já říkám, že by se měly plavební podmínky zlepšit, a jestliže odborníci říkají, že k tomu mají přispět jezy, tak proč ne.
Navíc mohu říci, že jsem si prohlédl model jezu Žleb a to je velmi ekologická stavba. Já jsem se u Labe narodil a mnohokrát jsem zažil, jak když opadne voda, zůstane mnoho ryb a také škeblí uvězněno v loužích mezi kameny a pomalu hyne. Tomu by jez dokázal zabránit. Zamezil by rovněž tomu, aby se odkrývala ústí kanálů tak, že z nich vylézají potkani a otravují život obyvatelům Děčína.Jezy by neměly bránit ani tahům lososa, jak namítají ekologičtí aktivisté, neboť v nich budou rybí přechody a navíc jezy budou působit jen za nízkých vodních stavů a jinak bude řeka téct jako předtím. Změnou umístění jezu Prostřední Žleb se docílilo, že stavba ani při vzdutém stavu neovlivní biologicky cenné biotopy nad Děčínem.Proto si i z těchto důvodů myslím, že ekologie je někde jinde, než kde ji vidí ministerstvo životního pro-
středí.“ Petr Jechort
