Investice do vozidel jsou investice do budoucnosti ČD Cargo

23.11. - Před čtrnácti dny se ve Špindlerově Mlýně uskutečnil již 19. ročník obchodní konference společnosti ČD Cargo. Vystoupili zde zástupci Ministerstva dopravy, Správy železnic a nechybělo ani vystoupení ekonomů, průmyslníků a seznámení s plány ČD Cargo do budoucna.

V úvodu konference vystoupil ministr dopravy Martin Kupka. Uvedl, že i pro příští rok je k dispozici rekordní suma do infrastruktury – 150,5 miliardy Kč, z toho 57,5 miliardy pro železniční infrastrukturu. Důležitou roli podle něj bude hrát příprava vysokorychlostních tratí, bez nichž nebude možné zajistit větší kapacitu i pro nákladní dopravu.

Investice do infrastruktury jsou podle Martina Kupky jedním z motorů české ekonomiky – díky investicím do dopravní infrastruktury a veřejným stavebním zakázkám se dnes drží stavební odvětví a v budoucnu to přispěje i ke zlepšení spojení. „Zprávy do budoucna nejsou zarmucující a naznačují, že Česká republika se může posouvat správným směrem,“ řekl Martin Kupka.

Aby infrastrukturu bylo možné financovat i v budoucnu, bude nutno využívat i jiné zdroje než doposud. „Pracujeme i na tom, jak do dopravní infrastruktury přilákat další soukromý kapitál. „Pravděpodobně se vydáme cestou Národní rozvojové banky, která bude získávat prostředky od soukromých investorů,“ řekl Martin Kupka s tím, že budu využívány i pro infrastrukturu a vláda také hodlá více využívat evropské zdroje. „Máme i dohody s opozicí, že toto financování je pro období dalších deseti let nezbytné,“ dodal ministr.

Železnici podle něj nahrává také tlak na transformaci evropského průmyslu, který povede k tomu, že zákazníci se budou více zajímat o železnici. Cílem by mělo být, aby silnice zajišťovala první a poslední míli a železnice opanovala dopravu v páteřních trasách. Bude to velká výzva pro rozpočty dopravců a Správy železnic, ale rozpočty okolních států dokládají, že Evropská unie bude zvyšovat podporu pro železnici, dodal Martin Kupka.

Makroekonomický pohled

Po Martinu Kupkovi vystoupil se svým příspěvkem David Marek, hlavní analytik Deloitte Advisory. Skutečnost, proč česká ekonomika přestala růst, má krátkodobé i dlouhodobé příčiny. Česká ekonomika je podle něj citlivá, je silně navázána na německou ekonomiku a problémy Německa jsou podobné. Navíc je naše ekonomika energeticky náročná, a proto nás energetická krize postihla silněji. A do třetice nás dostihla nízká diverzifikace zdrojů, uvedl David Marek s odkazem na plyn z Ruska.

Klíčová je podle něj nyní demografická brzda. Dalším dlouhodobým problém podle něj je model, který jsme zavedli před třiceti lety, jenž je založen na levných zdrojích energie a levné pracovní síle – ani jedno z toho už neplatí.“ Marže v ekonomice u nás a na Slovensku jsou nyní jedny z nejnižších v celé Evropě,“ upozornil David Marek.

Pak jsou zde i bariéry v podnikatelském prostředí, byrokratická zátěž.

Stát by se nyní i v budoucnu měl zaměřit na čtyři hlavní oblasti – na obranu, dopravní infrastrukturu, školství, vědu a výzkum a energetiku. V energetice jsou velké deficity a nejde jen o výrobu, ale také o přenos a distribuci. A tyto investice se projeví i v cenách energií - o to větší tlak bude na hledání úspornějších řešení, upozornil David Marek s tím, že pokud bychom na tyto oblasti reagovali investičně, nebudeme se už bavit o deficitu jen 200 miliard.

Průmysl potřebuje prostředí srovnatelné s Evropou

„V průmyslu zažíváme těžké časy a myslím, že se to jen tak nezmění,“ uvedl Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro hospodářskou politiku a export.

Během konání konference německá vláda rozhodla, že pošle německým podnikům 12 miliard EUR (295 miliardy Kč) kvůli vysokým cenám elektřiny. Radek Špicar v této souvislosti uvedl, že „i když jsme obviňováni, že neustále žádáme o podporu, tak většina mých kolegů ji nepožaduje. Když ale něco chceme, je to proto, že potřebujeme srovnatelné prostředí v Evropě“.

Ceny energií jsou podle něj vážný problém. Firmy utíkají z Evropy do USA a i když se o tom u nás ještě nehovoří, je to i u nás. „V minulých letech jsme z koncernových lig začali vypadávat s nárůstem nákladů na pracovní sílu. Nyní se to projevuje i kvůli cenám energií, které jsou jinde levnější. S tím musíme něco dělat, zahraniční matky přestávají investovat do koncernových dcer,“ upozornil Radek Špicar.

Ve vztahu k železniční dopravě uvedl, že se chystá reporting udržitelnosti. „Kdo dokáže snížit emise, bude na tom dobře, v tom je obrovská příležitost pro železnici,“ řekl.

Připravuje se koncepce nákladní dopravy

Všichni chceme zajistit, aby došlo k velkému přesunu zboží ze silnice na železnici. Připravovali jsme letos dopravně investiční strategie, jejichž součástí jsou akční plány. A začneme diskutovat se stakeholdery na koncepci nákladní dopravy, uvedla Lenka Hamplová, vrchní ředitelka sekce ekonomické a infrastrukturní Ministerstva dopravy.

Tato koncepce stanovuje cíle ve výstavbě železniční infrastruktury, pozemních komunikací, ale sleduje i schopnost státu tyto cíle naplňovat. Je nezbytné zapojit nejen soukromý kapitál, ale také výnosy z aukcí emisních povolenek.

Chceme, aby se urychlila elektrifikace, stavěly se nové tratě, VRT i konvenční, což umožní přesun zboží. Je třeba, aby silniční a železniční doprava nesoutěžily, ale primární úsek byl na železnici, první a poslední míle na silnici, uvedla Lenka Hamplová.

Provozuschopnost infrastruktury a investice

Finance na provozuschopnost ubývají, ale rostou do investic. Nahradily nám neustále opravy, uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda s tím, že loni i letos se dokončovaly velice náročné stavby. „Ale kdybychom to nedělali naráz, trvalo by to 36 měsíců. Děkuji, že jste to s námi těch 12 měsíců vydrželi. A Ministerstvo dopravy bylo ochotno odklon zafinancovat,“ řekl Jiří Svoboda.

Přiblížil také podrobně významné investice v letošním roce a klíčové projekty, a to včetně implementace ETCS.

V následné diskusi Martin Kupka uvedl, že po vybudování VRT se uvolní kapacita pro nákladní dopravu. O regionální železniční dopravu je enormní zájem, a proto je tak těžké zajistit pro nákladní dopravu větší kapacitu. Jiří Svoboda dodal, že v dálkové dopravě Praha – Ostrava by na VRT mělo přejít zhruba 20 procent dálkové dopravy. „Myslím si, že zhruba třetina by se mohla uvolnit,“ řekl.

Dekarbonizace je šance pro železnici

Na různé aspekty dekarbonizace se zaměřil nezávislý odborník Jiří Pohl. Jako tři důvody pro dekarbonizaci uvedl to, že nechceme zhoršit klima, ve městech činí emise z dopravy 90 procent škodlivých emisí a dopravy je závislá na fosilních palivech. Je proto podle něj zapotřebí radikálně snížit spotřebu energie, zvýšit účinnost motorů a převést dopravu na železnici.

Prezident sdružení ŽESNAD.CZ Oldřich Sládek v této souvislosti podotkl, že je třeba také otevřít diskusi o reálnosti termínů pro dekarbonizaci.

ČD Cargo masivně investuje do techniky

„Potřebujeme investovat do kolejové techniky, trápí nás řada výluk, chceme být v kontaktu se zákazníky. A potřebujeme pochopení vás, našich zákazníků,“ řekl na úvod druhého bloku Tomáš Tóth. „Investice do vozidel, to jsou investice do naší společné budoucnosti. Neinvestovat v tomto období by znamenalo výrazně omezit naše kapacity v budoucnu,“ zdůraznil. Podrobnosti o stávajícím vozidlovém parku ČD Cargo i o jeho obměně sdělil David Jelínek, ředitel odboru hospodaření s kolejovými vozidly ČD Cargo. Dopravce disonuje více než 750 lokomotivami v závislé i nezávislé trakci, postupně zvyšuje počet interoperabilních lokomotiv a vyhlíží i duální lokomotivy. Průměrný věk lokomotiv by se do roku 2030 měl snížit o devět let.

ČD Cargo provozuje i přes 23 000 nákladních vozů, k nimž letos přibude dalších více než sto cisteren. Dopravce má také zájem o vozy s modulárními a vyměnitelnými nástavbami, které dávají flexibilitu pro přepravované komodity. „Jednáme proto se všemi možnými výrobci s cílem zajistit potřebnou rozmanitost a nebýt závislí na jednom výrobci ani na jediném produktu,“ uvedl David Jelínek.

Se zaváděním ETCS společnost začala již na přelomu let 2015 a 2016, a to s ohledem na rozmanitý lokomotivní park. Nyní již 90 vozidel může jezdit v rutinním provozu a přes 240 je vybaveno ETCS. A jsou uzavřené kontrakty na retrofitting dalších lokomotiv. Na výhradní provoz pod ETCS v roce 2025 bude ČD Cargo připraveno.

Aktuální informace pro zákazníky

Na výlukovou činnost v roce 2024 a na to, jak se s ní hodlá dopravce vypořádat, a to včetně rozvoje informačních systémů, se zaměřil Radek Nedomlel, ředitel odboru provozních technologií ČD Cargo. Na něj navázala Brigita Břenková, ředitelka odboru řízení přeprav, která uvedla, že nové zákaznické centrum bude mít pro zákazníky mnohem rychlejší a přesnější informace. Zákazníkům je k dispozici v režimu 24/7. A došlo i na praktickou ukázku komunikace se zákaznickým centrem.

O výměně dat se zákazníky se zmínil i finanční ředitel Robert Hedeněc, který upozornil, že ČD Cargo bude od nového roku nabízet rovněž kalkulátor emisí CO₂, který vypočítá emise pro konkrétní přepravu včetně srovnání s emisemi, které by při stejné přepravě vyprodukovala silniční doprava.

Milan Frydryšek

Foto: lan