8. ledna 2017
Nedávné krajské volby přinesly ve většině českých i moravských krajů výrazné změny v rozložení politických sil, preference v oblasti dopravy však nadále zůstávají téměř stejné. Minimálně na několik příštích měsíců, než se začnou realizovat nové plány nových krajských vlád. Žádné zemětřesení v prioritách ale nelze očekávat, prim budou i nadále hrát investice do zlepšení stavu krajských silnic a obecně do zlepšení dopravní obslužnosti jednotlivých regionů.
Například Středočeský kraj se chce zaměřit na opravy mostů a zlepšit spolupráci s Prahou. Důležitým úkolem bude i výstavba obchvatů měst zatížených tranzitní dopravou. „Alfou a omegou je spolupráce Středočeského kraje s Prahou. To je spojení pupeční šňůrou, bez toho to bude špatné,“ míní středočeský radní pro dopravu František Petrtýl. Ten chce nechat posoudit stav silnic a mostů, přičemž zejména mosty podle něj potřebují rozsáhlé rekonstrukce. Chce také vytvořit i koncepci železniční dopravy včetně spojení s pražskou Ruzyní. Velkým úkolem bude výstavba obchvatů. Končící vedení kraje naplánovalo do roku 2023 obchvaty za stovky milionů korun, měly by odklonit tranzitní dopravu například z Lysé nad Labem, Velvar nebo Čelákovic.
„Hlavní prioritou je zlepšení stavu mostů a komunikací a příprava a realizace dopravních staveb, jako jsou obchvaty obcí atd. Velmi mě těší nárůst počtu cestujících v hromadné dopravě, takže další prioritou je integrace dopravy ve Středočeském kraji ve spolupráci s Prahou tak, aby cestující jezdili prostředky hromadné dopravy co možná nejrychleji, nejkulturněji a nejpohodlněji,“ zdůraznil středočeský radní pro dopravu.
Královéhradecký kraj míří i na bezpečnost v dopravě
Radního pro dopravu v Královéhradeckém kraji Martina Červíčka trápí nejvíce současný stav v autobusové a drážní dopravě. „Nejde jenom o rozsah a kvalitu poptávané dopravní obslužnosti v celém regionu. Důležité jsou i odpovídající ekonomické a organizační podmínky pro zajištění kvalitních služeb v dopravě, a proto nás čeká celá řada jednání s dopravci, kteří mají zájem provozovat dopravní služby v našem kraji. Skoro se mi chce říci, že nejdůležitější úkol bude prostřednictvím důvěryhodných, ale hlavně úspěšně zvládnutých tendrů zajistit potřebnou regionální autobusovou a drážní dopravu,“ uvedl. Jako bývalému policejnímu prezidentovi mu ale chybí také potřebný systém dopravně-bezpečnostních opatření ve spolupráci kraje s Policií ČR a Celní správou se zaměřením na průjezdnost, zatíženost a ochranu krajských silnic před kamionovou dopravou. „Zároveň mě trápí nesmyslný tzv. les dopravních značek, a proto budu chtít koncepční změnu od organizací zajišťujících dopravní značení,“ pokračoval. Pokud jde o priority krajské reprezentace, v tomto kraji jsou to samozřejmě stavby dálnic D11 a D 35 a další potřebné modernizace silnic 1. třídy. „Vedení kraje musí především zajistit opravy a modernizaci silnic 2. a 3. třídy. Osobně chci, aby se co nejvíce peněz investovalo v dopravních stavbách zaměřených na komplexní rekonstrukce silnic. Musíme najít také dost finančních prostředků na potřebné opravy povrchu silnic a nesmíme zapomenout ani na běžnou silniční údržbu. Důležitý je systémový rozvoj dopravní infrastruktury v celém regionu, proto budeme na-dále podporovat opravy obecních silnic,“ dodal. Další prioritou je pak optimalizace veřejné dopravy s cílem nabídnout časově a trasově výhodnější plošnou obsluhu obyvatelům a obcím.
Liberecký kraj sází na rozvoj železnice a výstavbu terminálů
Nová krajská reprezentace v Libereckém kraji chce především využít investic, které stát za poslední roky vložil do rekonstrukce železničních tratí v tomto kraji. Největší pozitivní dopad má rekonstrukce trati Liberec – Tanvald, která umožnila zkrácení jízdních dob. Probíhá významná modernizace železničního uzlu Česká Lípa, dokončení se předpokládá na jaře 2017. V tomto roce se chystá oprava železniční trati Tanvald – Železný Brod se zvýšením rychlosti a v nejbližších třech letech by měla být rekonstruovaná trať z České Lípy do Liberce. Vedení kraje spolu se společností KORID proto usiluje na centrální úrovni o urychlenou realizaci rychlého dopravního spojení z Liberce do Prahy. Dalším plánem je vybudovat společný terminál pro vlaky a autobusy u libereckého hlavního nádraží, kde citelně chybí. Samozřejmě ani na Liberecku nejsou v dobrém stavu silnice nižších tříd. „Nadále se potýkáme s deficitem financování ze strany státu. Ten krajům předal silnice v havarijním stavu a bez prostředků na jejich opravu. Situace se mírně zlepšila v posledních dvou letech, kdy stát poprvé na opravy poskytl prostředky, pro Liberecký kraj to bylo 130 milionů Kč. V našem kraji je ale i nadále zhruba 900 kilometrů silnic v havarijním nebo nevyhovujícím stavu,“ uvedl náměstek hejtmana pověřený řízením resortu dopravy Marek Pieter. Druhým problémem je dopravní obslužnost, navýšení ceny dopravního výkonu z důvodu nařízení vlády o platech řidičů. Stát tímto nařízením navýšil mzdy, ale krajům už nedal finance. Rovněž krajům chybí jasná metodika, jak již uzavřené a platné smlouvy doplnit o dodatky a nové skutečnosti, které z nařízení vlády vyplývají, a v souladu se zákonem o veřejných zakázkách je do nich zapracovat.
Plzeňský kraj chce lépe sladit autobusy a vlaky
Plzeňský kraj požaduje zásadní modernizaci železniční trati Plzeň – Domažlice – Mnichov tak, aby došlo ke zrychlení osobní i nákladní dopravy. „Plzeňskému kraji dominuje silné centrum Plzeň, ale většina kraje má silně venkovský charakter. Z toho plyne velká délka silnic a malá obsazenost prostředků veřejné dopravy. Tato situace vyžaduje značné finanční prostředky jak na opravy silniční sítě, tak na objednávku základní veřejné dopravy,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast dopravy Pavel Čížek. Podle jeho slov je zásadním úkolem zlepšit kvalitu povrchů krajských silnic II. a III. tříd. Zde kraj připravuje řadu investičních i neinvestičních akcí na silnicích. Významně se na opravě povrchů podílí vlastními kapacitami Správa a údržba silnic Plzeňského kraje. Investičně náročným úkolem je výstavba obchvatů obcí silnicemi I. a II. tříd, zde se předpokládá intenzivní spolupráce s Ředitelstvím silnic a dálnic. „Ve veřejné dopravě je velmi důležité rozvíjet integrovaný dopravní systém tak, aby byl co nejpříjemnější pro cestující. Je nutné zdokonalit systém Plzeňské karty, zajistit komfortní přestupy mezi vlaky a autobusy, dosáhnout modernizace vlakových souprav, sladit co nejlépe vlakovou, autobusovou a městskou dopravu. Významným úkolem je to, aby se kraj stal koordinátorem a podporovatelem cyklodopravy,“ doplnil.
Karlovarský kraj požaduje dokončení dálnice D6
Nová krajská reprezentace v Karlovarském kraji se bude především snažit co nejvíce urychlit tempo dostavby dálnice D6 a jednat se státem o přípravě staveb dalších úseků od Karlových Varů do Prahy. „Karlovarský kraj má také na svém území celou řadu nebezpečných úseků silnic, proto jsme do rozpočtu na rok 2017 zařadili novou položku určenou na řešení bezpečnosti silničního provozu, jedná se o částku 6, 5 milionu korun, která bude určena na stavební opatření nebo dopravní značení, které přispěje k větší přehlednosti některých křižovatek, k plynulejší jízdě a větší bezpečnosti řidičů i dalších účastníků silničního provozu,“ uvedl statutární zástupce hejtmanky Karlovarského kraje Martin Hurajčík, který má ve své gesci dopravu. Ten za důležité považuje také zvýšení informovanosti občanů o problematice dopravy v kraji, a to z hlediska toho, které opravy silnic se aktuálně v kraji plánují, kde mohou počítat s omezením, ale i s nově zrekonstruovanými úseky, jaká je sjízdnost hlavně v zimním období. „Za důležitou považuji i komunikaci s obcemi o jejich potřebách v oblasti dopravy, to se týká i zajištění autobusového a vlakového spojení v některých částech regionu. Budu se snažit, aby se v rozpočtu kraje počítalo s uvolněním vyšší částky peněz, protože v roce 2008 se rozpočet v této oblasti výrazně snížil a od té doby nedošlo k nutnému navýšení financí,“ doplnil.
Kraj Vysočina připravuje nový plán dopravní obslužnosti
Krajští radní na Vysočině se vrhli na zpracování plánu dopravní obslužnosti kraje pro roky 2017 až 2021. Připravila ho ještě minulá rada, současná rada ho musí schválit a uvést do praxe. „Dopravní plán vychází a pracuje s páteřními a významnými linkami veřejné drážní osobní dopravy a linkové autobusové dopravy při dotované přepravě veřejnosti. Je platný po dobu minimálně pěti let a kromě rozsahu poskytovaných dotací a časového harmonogramu uzavírání smluv obsahuje také způsob integrace a popis všech dopravních služeb,“ přiblížil Pavel Bartoš z odboru dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Kraje Vysočina. Obsahově je v tomto dokumentu, který musí ještě schválit krajské zastupitelstvo, promítnutá i zpracovávaná koncepce Veřejné dopravy Vysočiny, tedy chystané
regionální podoby integrovaného dopravního systému propojujícího vlakovou, regionální autobusovou a městskou hromadnou dopravu. „Právě její dokončení, investice do vozového parku, tratí a zastávek hromadné dopravy a zachování nebo rozšíření současné nabídky základní dopravní obslužnosti, zavedení a definování jednotného přestupního tarifu a zefektivnění dopravního konceptu – to jsou hlavní záměry Plánu dopravní obslužnosti Kraje Vysočina,“ popsal Pavel Bartoš.
Také Jihomoravský kraj bude opravovat silnice
Na protihlukové zábrany a opravy silnic přispěje rozpočet Jihomoravského kraje. Noví krajští radní představili plán příjmů a výdajů na příští rok, nejsilněji se na více než šestimiliardové stránce výdajů podepíše doprava. Náměstek hejtmana Roman Hanák, jenž se jí věnuje, přislíbil opravy silnic i mostů a stavbu protihlukových zábran. „Zaměříme se také na boj s přetíženými kamiony, které silnice ničí,“ zmínil Hanák. Do oprav kraj investuje o sto čtyřicet milionů korun více proti loňským padesáti milionům.
Na Olomoucku je prioritou zlepšení stavu silnic
„Trápí nás asi všechny stav našich silnic II. a III. třídy. Proto jsem rád, že jejich oprava se stala jasnou prioritou všech politických stran, které se staly součástí zastupitelstva Olomouckého kraje. Zlepšení tohoto stavu však bude podmíněno vyčleněním dostatečných finančních prostředků v rozpočtu Olomouckého kraje, ale i pomocí ze strany státu a možností čerpání evropských dotací,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Jan Zahradníček. Jako starosta obce ví, že řadu starostů trápí dopravní obslužnost, konkrétně návaznost spojů autobusů na drážní dopravu. I v této oblasti bude nutné posunout věci k větší spokojenosti koncových zákazníků. Jako krajský radní pak chce více komunikovat s okresními městy v otázce budování nové dopravní a cyklistické infrastruktury. „Tady po prvních jednáních cítím velké rezervy. Zaměřit bych se chtěl i na řešení řady velmi nebezpečných míst na našich silnicích z pohledu nehodovosti. První kroky k tomu již se zástupci dopravní policie činíme,“ dodal.
Ve Zlínském kraji je prioritou výstavba dálnice D49 a D55, integrace drážních a linkových spojů a také zajištění dopravní obslužnosti Zlínského kraje veřejnou linkovou dopravou na období 2018–2027.
Tomáš Johánek
