8. prosince 2013
Na začátku listopadu zahájily provoz dva evropské nákladní železniční koridory, které částečně zasahují i na území České republiky. Konkrétně jde o nákladní koridor číslo 7 (Orient koridor), který spojuje Prahu s Vídní/Bratislavou, Budapeští a Balkánem, a koridor číslo 9, tak zvaný Česko-slovenský, který vede z Prahy na východní Slovensko. V budoucnosti by se oba tyto koridory měly prodloužit do Německa.
Sedmý koridor založilo sedm evropských zemí, jmenovitě Česká republika, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko, se svými osmi provozovateli železniční infrastruktury a subjekty, které přidělují kapacitu dopravní cesty. Cílem bylo vytvořit základní spojení mezi střední a jihovýchodní Evropou a Asií přes černomořské přístavy a přístavy v Egejském moři. Ty nabízejí dobré a spolehlivé služby založené na harmonizovaných technických a procedurálních podmínkách. První objednávkou koridorové trasy byla žádost od společnosti Prvá Slovenská Železničná, a. s., na přepravu zboží mezi Prahou a rumunským Curtici.
Rychlé železniční spojení s východním Slovenskem
Koridor číslo 9 je definován trasou Praha – Horní Lideč / Ostrava – Žilina – Košice – Čierna nad Tisou (alternativně Maťovce) – slovensko-ukrajinská hranice. Tento koridor spojuje střední Evropu s východní a potažmo i s Asií, což představuje do budoucna potenciál pro zvýšení železniční nákladní dopravy napříč oběma zeměmi. Bývá také označován jako Česko-slovenský koridor, zkráceně pak jako CS Corridor, CS koridor nebo také RFC 9. Žadatelé o vlakové trasy na něm budou mít v období jízdního řádu 2013/2014 k dispozici celkem 12 párů předpřipravených koridorových tras. Výkonnou radu tohoto koridoru tvoří zástupci ministerstev dopravy České a Slovenské republiky, správní rada sestává z provozovatelů dráhy obou zemí: Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) a Železnic Slovenské republiky (ŽSR). Vedení koridoru složené ze dvou členských států je založeno na úzké spolupráci a rovnocenném principu. Mezi hlavní očekávané efekty patří posílení tranzitní železniční dopravy a poskytování kvalitnějších služeb, především pak zkrácení doby přepravy a zvýšení spolehlivosti železniční nákladní dopravy. Pro výkon činností koridoru se v maximálně možné míře využívají existující prostředky, informační systémy, zkušenosti a údaje SŽDC a ŽSR. Roli C-OSS budou oba partneři vykonávat střídavě. První rok bude tuto pozici zastávat SŽDC.
Zřízení železničních koridorů mezinárodní nákladní dopravy, vytvářejících evropskou železniční síť a zajišťujících konkurenceschopnou nákladní dopravu, navrhla Evropská komise v roce 2008. Nákladní vlaky na nich budou fungovat za lepších podmínek a snadno přejíždět z jedné vnitrostátní sítě do jiné, bez jakých-koliv administrativních překážek. V rámci koridoru pro nákladní dopravu by měla být zajištěna dobrá koordinace mezi členskými státy a dotyčnými provozovateli infrastruktury stejně jako upřednostňování tzv. koridorových vlaků, a to na základě zajištění soudržnosti a kontinuity kapacity infrastruktury dostupné podél celého koridoru. Provozovatelé dráhy koridorů nákladní dopravy společně definují a organizují mezistátní předpřipravené koridorové trasy pro vlaky nákladní dopravy a zavazují se odstranit překážky podél koridoru tak, aby byl co nejvíce usnadněn tranzit jednotlivými státy a zajištěna odpovídající frekvence a délka trvání přepravy.
Tomáš Johánek
