19. května 2022, Milan Frydryšek
19.5. - Pandemie koronaviru, narušené dodavatelské řetězce, válka na Ukrajině a prudký nárůst vstupů, to vše vyvolává otázky o dalším směrování snah o dekarbonizaci a Green Dealu. O vyjádření, jak se k těmto skutečnostem v oblasti dopravy a logistiky staví Evropská komise, jsme požádali dopravní komisařku EK Adinu Vălean.
Green Deal předpokládá zásadní proměnu celého dodavatelského řetězce. Současná hospodářská a geopolitická situace a válka na Ukrajině však ztížily život dopravním a logistickým společnostem, které nemají prostředky na dodatečné investice potřebné pro dekarbonizaci. Uvažujete v souvislosti s tím, co se děje ve světě, o revizi Zelené dohody pro Evropu?
Nezákonná a nevyprovokovaná invaze Ruska na Ukrajinu zhoršila ekonomické dopady pandemie covid-19 a skutečně vyžaduje, abychom přehodnotili způsob výroby a spotřeby. Válka na Ukrajině navíc jasně ukázala, že je třeba ukončit závislost na (ruských) fosilních palivech, a to co nejdříve.
V rámci programu RePowerEU přehodnotíme svůj přístup a budeme usilovat o zvýšení výroby obnovitelných zdrojů energie, diverzifikaci dodávek energie a snížení spotřeby energie tam, kde je to možné. Musíme využívat energii chytřejším a efektivnějším způsobem a prosazovat více obnovitelných zdrojů energie do energetického mixu, který bude pohánět naši ekonomiku.
Pokud jde o dopravu, je systémová účinnost hlavním cílem Ekologičtějšího balíčku pro nákladní dopravu (Greening Freight Package), který, jak doufám, předložím v první polovině roku 2023. Obsah balíčku zatím není stanoven, ale mohl by zahrnovat revize směrnice o hmotnostech a rozměrech, směrnice o kombinované dopravě a nařízení o železniční nákladní dopravě. Měli bychom se také zaměřit na řešení neefektivnosti zabudované do systémů, jako je snížení počtu prázdných jízd a zlepšení faktorů týkajících se zatížení vozidel. To pomůže snížit náklady, spotřebu energie a emise.
Dopravní společnosti nezůstávají na přechodné období samy. Členské státy mají k dispozici významné finanční prostředky EU, aby mohly provést nezbytné investice, ať už prostřednictvím nástroje pro obnovu a odolnost, stávajících fondů EU, jako je Nástroj pro propojení Evropy (CEF), nebo fondů pro regionální rozvoj.
Elektromobilita se v současné době využívá především v logistice na poslední míli. Silniční dopravci však poukazují na to, že v nyní neexistuje alternativa k naftě pro dálkovou dopravu. Co dělá Evropská komise pro to, aby tlak na alternativní paliva v silniční nákladní dopravě nevedl ke kolapsu dodavatelských řetězců a nezvyšoval chudobu v zemích EU? Není to také důvod k revizi Green Dealu?
Segment poslední míle a městské logistiky je skutečně lídrem v masovém nasazení vozidel s nulovými emisemi. Stejně tak je pravda, že dálková doprava naráží na větší překážky. Všichni významní výrobci nákladních vozidel však již zahájili výrobu vozidel s nulovými emisemi pro dálkovou dopravu a oznámili nové modely pro nadcházející roky. Z oznámení a závazků, které jsem viděla, vyplývá, že do roku 2030 se na našich silnicích pravděpodobně objeví ještě více nákladních vozidel s nulovými emisemi, než jsme předpokládali v naší strategii udržitelné a inteligentní mobility; velká část z nich bude provozována na dálkových trasách.
Jakmile dosáhneme nákladové parity celkových nákladů na vlastnictví, což výrobci předpovídají nejpozději v roce 2025, stanou se vozidla s nulovými emisemi ještě zajímavějšími. Jejich provoz a údržba jsou totiž mnohem méně nákladné.
Musíme být připraveni s vhodnou infrastrukturou pro dobíjení a tankování. Povinné cíle navržené v našem návrhu Nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR) pomohou zajistit, aby se tak stalo v případě bateriových elektrických a vodíkových vozidel pro dálkovou dopravu.
Řekněme si však jasně: svou roli budou hrát všechny příslušné technologie, včetně zkapalněného zemního plynu, který se stále více mísí s biometanem, a dalších obnovitelných a nízkouhlíkových paliv. Spalovací motor bude ještě nějakou dobu relevantní.
Členské státy s vyšším podílem fosilních paliv v energetickém mixu, vyššími emisemi skleníkových plynů, vyšší energetickou náročností a nižším HDP na obyvatele budou mít prospěch z posíleného Modernizačního fondu, který zajistí, že v tomto přechodu nikdo nezůstane pozadu. Balíček rovněž zahrnuje podpůrné mechanismy, jako je Inovační fond, pro zavádění nových technologií.
Jak hodlá Evropská komise nyní udržet své ambiciózní plány na výstavbu koridorů TEN-T, respektive jak hodlá financovat zvýšené náklady na výstavbu, když ceny a výdaje rostou, a to nejen v odvětví dopravy a dopravní infrastruktury?
TEN-T je společným úsilím Evropské komise, členských států, regionů a provozovatelů infrastruktury různých druhů dopravy. Současný nárůst cen se dotýká každého z těchto partnerů a vlastně celé společnosti. Vím, že peněz je všude málo.
Nicméně plně funkční a interoperabilní síť TEN-T je podle mého názoru klíčovým prvkem pro takový dopravní systém, jaký v Evropě chceme a potřebujeme. Lepší propojení, nižší emise a vyšší efektivita učiní Evropu dlouhodobě konkurenceschopnější.
Musíme dokončit TEN-T.
Velmi pozorně však sleduji situaci na místě, a zejména projekty, které finančně podporujeme. Budeme předkladatele projektů provázet, stejně jako jsme to dělali během krize v covid-19. Jednu věc mohu říci již nyní: vzhledem k tomu, že rozpočet EU na dopravní infrastrukturu je v porovnání s investičními potřebami poměrně omezený, budeme muset být při poskytování finanční podpory projektům ještě vybíravější a zaměřit se na ty, které mají největší potenciál evropské přidané hodnoty.
Sdružení silničních dopravců varují, že mnoha dopravcům, zejména malým, hrozí v důsledku prudkého nárůstu vstupních nákladů úpadek. Jak se díváte na možnost pozastavení nebo zrušení evropské minimální spotřební daně z nafty? A totéž platí pro daň z motorových vozidel, pokud bude v zemi zavedeno výkonové mýtné. Zvažuje Evropská komise možnost pozastavení nebo zrušení této daně?
Neexistuje žádná stříbrná kulka, která by vyřešila současný energetický problém. Pracujeme však na zmírnění dopadu rostoucích cen.
Pokud jde o zdanění energetických produktů, jak jsme oznámili v březnovém sdělení "Bezpečnost dodávek a přijatelné ceny energie", vydali jsme nové pokyny, jak co nejlépe využít Směrnici o zdanění energie.
Stávající rámec umožňuje řadu diferenciací, úlev a osvobození, včetně snížené sazby pro motorová paliva a úlev pro motorovou naftu pro komerční účely. Jinými slovy, členské státy se mohou rozhodnout uplatňovat snížené sazby spotřební daně na plyn a naftu používané k přepravě zboží a osob. Tuto možnost již využívá deset členských států, většinou formou vrácení daně.
Výjimečně může Rada dokonce členskému státu povolit, aby v určitých oblastech a dočasně snížil sazby daně pod minimální úroveň.
Členské státy jsou rovněž vybízeny k tomu, aby vyšší příjmy z energetických daní a z cen uhlíku znovu využily k financování cílených a dočasných opatření na podporu zranitelných domácností a podniků.
Nejvíce elektrifikovaným druhem dopravy je v současné době železniční doprava, kde chce Evropská komise zvýšit podíl na trhu. Jak hodlá Evropská komise podpořit rozvoj železniční a kombinované dopravy?
Železnice je nejen nejvíce elektrifikovaným druhem dopravy, ale také jedním z nejudržitelnějších.
Větší využívání železnice nám pomůže snížit emise, snížit naši závislost na ropě a zvýšit celkovou bezpečnost cestování. V této souvislosti jsem loni v prosinci představila Akční plán na posílení dálkové a přeshraniční osobní železniční dopravy. Plán se zabývá překážkami, které zpožďují zavedení a provozování dálkových přeshraničních služeb osobní železniční dopravy od špatného provádění právních předpisů EU a nedostatečné interoperability a přeshraniční koordinace až po nedostatečnou infrastrukturu a neefektivní využívání sítě.
Pro další podporu využívání intermodální dopravy se nově podíváme na Směrnici o kombinované dopravě. Chceme ambiciózní nástroj, který podpoří větší využívání nízkoemisních druhů dopravy.
Dále je to naše finanční podpora železnice. Nadále poskytujeme značné finanční prostředky prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy (CEF), regionálních fondů a nejnověji prostřednictvím Nástroje pro obnovu a odolnost. Neméně důležitá je naše spolupráce s členskými státy a průmyslem na jasných, koordinovaných plánech rozvoje a zavádění, které dávají všem stranám důvěru k investicím a jistotu, že sousední státy/provozovatelé uskuteční odpovídající investice.
Obnovený mandát pro společný železniční podnik je dalším důkazem závazku Evropské komise vůči železnici. Společný podnik pro evropskou železnici sdružuje dodavatele, provozovatele infrastruktury a další subjekty, které mají na sedm let vyčleněno 1,2 miliardy EUR.
Současně je třeba, aby železniční sektor vytvořil podmínky pro přijetí podniků: to znamená interoperabilitu, flexibilitu a otevřenost novým obchodním příležitostem.
Rostoucí ceny energie zvyšují mimo jiné ceny emisních povolenek, které se z velké části nepoužívají na podporu zelené energie, ale ke spekulativním účelům. Jak hodlá Evropská komise tomuto jevu čelit?
V našem Sdělení o cenách energie z října 2021 komise uvedla, že nenašla žádné důkazy o tom, že by spekulace byly hlavním faktorem ovlivňujícím ceny emisních povolenek. Cena uhlíku vzrostla především kvůli základním tržním faktorům, konkrétně vyšší poptávce po povolenkách v důsledku silnější hospodářské aktivity. Vysoké ceny energií rovněž tlačily na růst cen uhlíku.
Zpráva Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy z března 2022 potvrdila, že trh s uhlíkem funguje tak, jak má, a že pozorované cenové pohyby jsou v souladu s tržními základy. K podobnému závěru dospěla v dubnu 2022 i Evropská centrální banka.
Jak hodlá Evropská komise zajistit alternativu k ruské ropě a plynu za současné geopolitické situaci a na pozadí války na Ukrajině? Výroba vodíku bez jaderných elektráren je drahá, německé větrné elektrárny také nepokryjí potřebu elektromobility v EU...
Nemůžeme se spoléhat na dodavatele, který napadá svého souseda - nezákonně a nevyprovokovaně - a výslovně nás ohrožuje. Nemáme jinou možnost než se stát nezávislými na ruské ropě, uhlí a plynu.
Čím rychleji diverzifikujeme naše dodávky, zvýšíme produkci obnovitelných zdrojů energie a zvýšíme energetickou účinnost, tím rychleji budeme pány našeho vlastního energetického systému.
Chceme diverzifikovat dodávky plynu prostřednictvím vyššího dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) a plynovodů od jiných než ruských dodavatelů a také zvýšit evropskou produkci. Budeme také využívat větší objemy výroby a dovozu biometanu a vodíku z obnovitelných zdrojů. A samozřejmě musíme zvýšit úsilí o snížení využívání fosilních paliv v domácnostech, budovách, průmyslu a energetických systémech prostřednictvím chytrých investic. Toho můžeme dosáhnout zvýšením energetické účinnosti, zvýšením využívání obnovitelných zdrojů energie a elektrifikace a řešením úzkých míst v infrastruktuře.
Komise předloží konkrétní návrhy v připravovaném Sdělení koncem tohoto měsíce. Určitě bude obsahovat solidární ujednání mezi členskými státy, neboť jsme si plně vědomi rozdílné míry závislosti členských států EU na ruském plynu a ropě.
Milan Frydryšek
Foto: Evropská komise
Na snímku evropská dopravní komisařka Adina Vălean
