17. prosince 2019, Milan Frydryšek
Po téměř osmi měsících ve funkci ministra dopravy může JUDr. Vladimír Kremlík s blížícím se koncem roku bilancovat. Z hlediska dopravní infrastruktury byl rok 2019 podle jeho slov úspěšný. A to nejen díky tomu, že se podařilo uvést do provozu skoro 35 kilometrů nových dálnic. Příprava a výstavba dopravních staveb zůstává klíčovým úkolem jeho resortu i pro rok příští, kdy vstoupí do rozhodující fáze modernizace dálnice D1 a první měsíce fungování bude mít za sebou také nový mýtný systém. Priorit pro rok 2020 má však na seznamu ministr dopravy mnohem víc…
Pane ministře, pojďme se společně nejprve ohlédnout za končícím rokem. Jak jej hodnotíte především z hlediska výstavby nové infrastruktury?
Do konce letošního roku by se mělo otevřít ještě 25 kilometrů nových dálnic. V prosinci se zprovozní nový úsek na D1 u Přerova a také trasa na jihočeské D3 mezi Ševětínem a Borkem. Už dříve v letošním roce bylo otevřeno osm nových kilometrů na dálnici D3 mezi Bošilcem a Ševětínem. Další více než kilometr do dálniční sítě přibyl na prostějovské D46, kde vznikla mimoúrovňová křižovatka u Olšan. Za celý letošní rok tak přibude do dálniční sítě 34,2 kilometru. Loni to byly čtyři. Z tohoto pohledu byl rok 2019 jistě úspěšný. Podařilo se nám rovněž zprovoznit nový mýtný systém, jehož provoz je pro stát mnohem levnější než ten původní, pokračují opravy nádraží, modernizace D1, velmi jsme pohnuli s přípravou vysokorychlostních tratí, předložili jsme novelu liniového zákona…
Jaké jsou vaše priority pro příští rok?
Klíčová je stále příprava a výstavba dopravní infrastruktury. V příštím roce chceme řidičům předat dalších 21,3 kilometru dálnic postavených na zelené louce a k tomu tři modernizované úseky dálnice D1 o délce 29,5 kilometru a 24,1 kilometru obchvatů měst. Modernizace D1 bude probíhat až na 71 kilometrech dálnice. Důležité také bude vyřešení právních sporů okolo nové mýtné smlouvy, příprava elektronické dálniční známky, zavedení jednotné jízdenky na železnici a rád bych konečně dotáhl návrh na změnu bodového systému. Koncem příštího roku bychom také chtěli zahájit první PPP projekt, kterým bude dostavba chybějících 32 kilometrů dálnice D4 mezi Milínem a Miroticemi. Po ukončení soutěže na koncesionáře ale smlouvu s vítězným konsorciem nejprve předložíme ke schválení vládě a pak parlamentu, který musí před uzavřením smlouvy schválit finanční závazky státu z ní vyplývající.
Vláda schválila novelu tzv. liniového zákona. Jaké na ni očekáváte reakce opozičních stran? Kdy by novela mohla být nejdříve schválena parlamentem a kdy by nový zákon mohl vstoupit v platnost?
Už jsem zaznamenal tvrzení jedné opoziční paní poslankyně, že zákon jde špatným směrem. Samozřejmě budeme jednat, přesvědčovat a diskutovat možné úpravy. Považoval bych ale za nesmyslné, abychom ze zákona vyjímali věci, které reálně zjednoduší a zrychlí povolovací procesy. Každý si musí uvědomit, že v těchto případech to bývá něco za něco. Pokud chceme rychlejší zahajování staveb, budeme muset třeba i něco obětovat. A já věřím, že v parlamentu je i mezi opozicí řada poslankyň a poslanců, kteří si to uvědomují a zákon podpoří.
Co se týče délky schvalovacího procesu, ta se těžko odhaduje. V optimálním případě by to mohlo být v polovině příštího roku, a protože účinnost navrhujeme půl roku po jeho vyhlášení, aby se všichni mohli připravit, zákon by mohl začít platit v roce 2021.
S jakými finančními zdroji (vyjma přibližně 87,3 miliardy Kč ze SFDI) se v roce 2020 počítá pro financování infrastruktury z evropských fondů, případně z projektů PPP?
Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) bude v příštím roce hospodařit s rozpočtem ve výši přesahující 93 miliard Kč. K částce 87,3 miliardy Kč se ještě podařilo vyjednat od Ministerstva financí ČR tři miliardy Kč a od Ministerstva dopravy ČR 600 milionů Kč. Dohromady tak bude mít SFDI k dispozici pro financování dopravní infrastruktury v roce 2020 částku téměř 91 miliard Kč. Dále SFDI předpokládá, že v roce 2020 do financování dopravní infrastruktury rovněž zapojí očekávané zůstatky na účtech SFDI ve výši 2,5 miliardy Kč. Z této celkové částky přesahující 93 miliard Kč budou více než 17 miliard tvořit finanční prostředky z fondů Evropské unie a zbylou část představují národní zdroje. V případě, že vznikne v průběhu roku 2020 potřeba dalších finančních prostředků, například díky urychlení přípravy některých akcí, budou vedena jednání s ministerstvem financí o dalším navýšení. Pro srovnání: v roce 2019 činila celková výše schváleného rozpočtu SFDI 86,3 miliardy Kč, která byla dále v průběhu roku 2019 upravena na 101,3 miliardy Kč.
Rozpočet je běžně upravován v průběhu roku a v drtivé většině případů navyšován. Dá se tedy předpokládat navýšení i v letech 2020 až 2022.
Chystáte přeměnu ŘSD na akciovou společnost. Co od toho očekáváte?
V první fázi se chceme soustředit na přeměnu ŘSD ze státní příspěvkové organizace na akciovou společnost. Podle mého názoru je to nezbytná cesta, jak zrychlit přípravu dopravních staveb. Mám od toho velká očekávání, a to z hlediska odpovědnosti, z hlediska profesionality lidí i z hlediska toho, že ty lidi konečně budeme moci za kvalitní práci zaplatit. To u příspěvkové organizace nejde. Chtěl bych, aby se ŘSD stalo akciovou společností do dvou let, ale proces mohou ještě zbrzdit legislativní změny, které budou zřejmě nutné.
Nový mýtný systém již byl spuštěn, a to bez výraznějších komplikací. Kraje a obce se však obávají, že kamiony budou nově zpoplatněné úseky objíždět, a požadují mimo jiné, aby stát tomuto objíždění zabránil, respektive aby kompenzoval případné škody. V jakém stadiu jsou jednání mezi MD a Asociací krajů ČR?
Obavy krajů a místních samospráv z možného objíždění nově zpoplatněných silnic I. třídy beru velmi vážně a od svého nástupu do funkce se jimi intenzivně zabývám. Na Ministerstvu dopravy ČR jsme ustavili pracovní skupinu, kde jsou vedle zástupců ministerstva i zástupci krajů a obcí. Z jejího jednání je celá řada výstupů, které na možné dopady objíždění výkonového zpoplatnění reagují.
V rámci krátkodobých opatření se jedná o omezení tranzitní nákladní dopravy na silnicích II. a III. třídy stanovením místní úpravy provozu. Ještě v roce 2020 jsme připraveni rozšířit zpoplatnění těch silnic I. třídy, kde by k objíždění skutečně docházelo. V rámci dlouhodobých opatření připravujeme omezení tranzitní nákladní dopravy na silnicích II. a III. třídy zákonem a dotace na dynamické váhy pro vysokorychlostní kontrolní vážení.
Milan Frydryšek
Foto: MD
