31. července 2018, Jiří Kladiva
Podle Evropské unie je digitální transformace klíčem k otevření budoucího růstu v Evropě. Dnes pohlédneme na digitalizaci ve třech souvislostech: předně pokud jde o její finanční podporu, dále zmíníme poslední měření úrovně digitalizace podle indexu DESI a konečně se budeme věnovat digitalizaci dopravních dokladů.
Přes speciální programy a cílenou finanční podporu má budoucí dlouhodobý rozpočet EU pomoci přemostit digitální investiční propast včetně odlehlých a horských oblastí. Jde o to pustit se do digitálních výzev – od umělé inteligence k podpoře digitálních dovedností, od personalizované medicíny založené na superpočítačových kalkulacích až po vybavení EU kapacitami proti kyberútokům a kyberzločinům. Zcela nedávno Evropská komise navrhla vytvořit nový program Digitální Evropa s rozpočtem 9,2 miliardy € na podporu digitální transformace evropské společnosti a ekonomiky. Podstatné ovšem je, aby umělá inteligence byla veřejnými a soukromými sektory široce přijímána. Podniky váhají do umělé inteligence investovat kvůli nákladům a nedostatku možností experimentovat. Pomoci by měla regionální odborná centra, jež by nabízela získávání zkušeností a vedla k absorpci umělé inteligence.
Evropská komise zveřejnila v květnu svůj Digitální ekonomický a sociální index (DESI) ukazující, že se Evropská unie sice stále více digitalizuje, avšak evropský pokrok zůstává nedostatečný, aby držela krok se světovými lídry a snižovala rozdíly mezi členskými zeměmi. Podle indexu dosahují Dánsko, Švédsko, Finsko a Nizozemsko nejvyššího ratingu a jsou také mezi světovými lídry v digitalizaci. Irsko, Kypr a Španělsko (na konci evropské řady) se za poslední čtyři roky značně zlepšily (o více než 15 indexových bodů). Česká republika je podle květnového DESI v Evropě osmnáctá. Ovšem některé další země EU jsou značně nad jejími výsledky.
Měření digitalizace v EU ukazuje, že se zlepšuje propojitelnost, avšak nedostatečně jsou reflektovány rychle rostoucí potřeby. I když je pro Evropany hodně běžné užívat ke komunikaci internet a počet specialistů na digitalizaci se v Evropě zvyšuje, stále zůstávají mezery v digitálních dovednostech. A ačkoli se obchody stávají stále více digitálními, elektronický obchod jako celek roste digitálně pomalu. Tyto poznatky volají po rychlé realizaci digitálního společného trhu a zvýšení investic do digitální ekonomiky a společnosti.
Několik slov k digitalizaci dopravních dokladů. V poslední době pracovalo dopravní generální ředitelství DG MOVE Evropské komise intenzivně v úzké spolupráci s Asociací evropských spedičních svazů CLECAT (SSL je také členem) a dalšími členy dodavatelských řetězců na přípravě právní iniciativy, která umožní používání elektronických dopravních dokladů v rámci EU. Tato iniciativa přichází po silných doporučeních ze strany CLECAT a dalších subjektů, aby se podnikly konkrétní akce, jež jsou nezbytné k realizaci digitálního dopravního prostředí. Nelze také nevzpomenout na instituci Digitální dopravní a logistické fórum (DTLF), která pracuje od roku 2015 na vytváření společné vize a podrobného návodu pro digitální dopravu a logistiku. Fórum získalo také mandát na pomoc identifikovat pro EU úroveň opatření a podporovat jejich rozvoj a zavádění, kde to je žádoucí. Nicméně po více než dvou letech CLECAT konstatoval nedostatek žádoucích výsledků, akcí a doporučení. Proto ve svém pozičním dokumentu o digitalizaci v dopravě a logistice z loňského roku CLECAT prezentoval své názory a doporučení Evropské komisi EU.
Elektronickými doklady v nákladní dopravě se také nedávno zabývala výzkumná složka Evropského parlamentu (EPRS), a sice v souvislosti s využíváním existující legislativy v praxi. Konstatovala, že v současnosti je tato dokumentace používána jenom v některých členských státech EU, přičemž většina operací v dopravě zboží nadále vyžaduje dokumentaci papírovou. Členské státy, které elektronickou dokumentaci používají, vycházejí při svých rozhodnutích z Dodatkového protokolu k Úmluvě OSN o přepravě zboží, pokud jde o elektronický nákladní list, kterou ratifikovalo pouze dvanáct členských států EU. Podle EPRS nedostatek legislativy EU k tomuto tématu omezuje praktickou aplikaci elektronických nákladních listů – zejména v přeshraniční a kombinované dopravě. V této souvislosti byly shledány dva hlavní problémy: nedostatečná akceptace dokumentace všemi členskými státy a jejich úřady a dále nedostatek všeobecně aplikovatelných a závazných pravidel o elektronických dopravních dokladech.
Jiří Kladiva
