17. května 2019, Jiří Kladiva
„Je to ale paradox!“ Pan prezident Havel by mohl použít svůj oblíbený výrok při pohledu na současné světové letectví. Jen připomenutí: Václav Havel po studiu několika semestrů dopravy na ČVUT byl vcelku nedaleko od situace stát se dopravním inženýrem…
Bezpečnostní problém na straně největšího výrobce velkých letadel vede ve světě k omezování leteckého provozu a také ke starostem cestovních kanceláří a agentur, jak dostat v blízké době miliony rekreantů na mořské pláže zeměkoule. Po nedávné havárii Boeingu 737 MAX 8 byl Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA) v Evropě provoz těchto strojů zastaven – jakož i letadel 737 MAX 9. Dále EASA zastavila všechny komerční lety těchto letadel z třetích zemí do Evropské unie, v jejím rámci i z ní.
A současně světové a evropské instituce vládní a nevládní povahy přicházejí snad s početnějšími náměty, pravidly, předpisy, směrnicemi atd. pro letectví než v dobách leteckého poklidu. Na některé blíže pohlédneme.
Tak 19. března přijala Rada EU sérii legislativních rozhodnutí jako část své přípravy na období bez dohody o brexitu. Jejich cílem je omezit nejdrastičtější škody způsobené tímto stavem občanům a obchodu. Rada zdůraznila, že náhradní opatření se přijímají jako dočasná, mají omezený rozsah a jsou EU přijata jednostranně. V letecké dopravě opatření obsahují předpis zajišťující základní leteckou propojitelnost; ta umožňuje dopravcům licencovaným ve Velké Británii poskytovat základní letecké služby mezi Velkou Británií a EU 27. Opatření rovněž pokrývají kooperativní marketingové úpravy, leasing letadel, ale i vlastnické a kontrolní požadavky. Předpis by vstoupil v platnost, než začne platit letecká dopravní dohoda s Velkou Británií, anebo do 30. března 2020. Práva, která opatření zaručují podle předpisů o propojitelnosti, platí za podmínky, že Velká Británie propůjčí ekvivalentní práva EU a za podmínky zajišťující férovou konkurenci.
Evropská agentura pro bezpečnost letectvídává k dispozici zprávu o Efektivnosti omezování letových dob (FTL); doporučuje v ní opatření, která by zabránila únavě leteckých posádek především během nočních letů. Výzkum doporučuje akce na podporu odpovědnosti leteckých dopravců, aby účinněji brali v úvahu únavová rizika v manažerských strategiích při nočních povinnostech. Úvodní fáze se věnují dopadu „nočních služeb delších než 10 hodin“ a „narušitelských letových řádů“. Výzkum tak odkryl vyšší pravděpodobnost vysokého stupně únavy během nocí a pozdě končících služeb jak mezi piloty, tak u palubního personálu. Na základě analýz bylo zpracováno šestibodové doporučení ke zmírnění noční únavy.
Evropská komise zveřejnila zprávu o akcích k posílení sociální agendy v letecké dopravě. Tato bezpříkladná zpráva se týká hlavních příležitostí a výzev, kterým čelí letecké posádky (piloti a palubní personál). Udržování a podpora vysokého sociálního standardu jsou podle zprávy top prioritou letecké strategie EU. Komisařka EU pro zaměstnanost a sociální věci Marianne Thyssenová k tomu řekla: „Určování a posilování pracovní a sociální bezpečnosti pro letecké posádky není vždy snadný úkol. Ale interní letecký trh není džungle. Jsou tu evropská pravidla pro férovou pracovní mobilitu, zajišťování ochrany pracovníků a úrovně hracího hřiště. Na Komisi je zlepšování právní jistoty a podpora požadavků na národní úrovni.“
Konkrétní opatření zahrnují třeba ustavení skupiny expertů z letectví a odborářů, jež bude radit Komisi a členským státům, jak správně posilovat platnost pracovního práva v letectví. Aktuální je dále přeshraniční spolupráce mezi příslušnými úřady. Je rovněž třeba zajistit, aby systém bezpečnostního managementu aerolinek bral v úvahu všechny formy zaměstnání a pracovních aranžmá. Nezapomnělo se na organizování workshopu na vysoké úrovni k letecké sociální agendě – prvnímu od roku 2015 – k identifikování možné cesty vpřed. Důležité jsou rovněž nejlepší praktiky pro atraktivnost a udržení žen v leteckých posádkách. Mezi opatření patří také podpora vysokého sociálního a pracovního standardu pro mezinárodní letectví navržením ambiciózních sociálních a pracovních klauzulí v leteckých dohodách EU s třetími zeměmi.
Nu a na nevládní letecké úrovni – zejména přispěním IATA – Mezinárodní asociace letecké dopravy – je z poslední doby tolik nových věcí, že by pro jejich popis sotva stačila novinová stránka. Připomeňme alespoň, že se přičiněním Air France KLM Cargo dostává do praktického života digitální samokontrola nebezpečných věcí, nově vyvinutá IATA (DG AutoCheck). Na vývoji se v oborové pracovní skupině podílelo více než dvacet světových organizací.
Na nedávném světovém sympoziu World Cargo v Singapuru byly uděleny Inovační ceny IATA 2019. Vyhrála ji společnost Uniload Aviation Solution řešením sledovacího procesu na bázi bluetooth pro ložné prostředky vytvořením průhlednosti v celém dodavatelském řetězci, což usnadní uplatnění internetu věcí ve světě managementu necelovozových zásilek. Druhý ve finále, Air New Zealand, představil tepelně izolované dveře pro zásilky vyžadující regulovanou teplotu. A třetí v pořadí – trojka tvořená subjekty SITA, Safran a CAMP – vyvinula chytrou kusovou zásilku Smart ULD. Umožňuje digitální sledování a monitorování kusových zásilek během přepravy včetně upozorňování na teplotní šoky, vibrace a nadměrné tlaky. O cenu se ucházela i další řešení týkající se dronů a umělé inteligence.
Jestliže v úvodu zmiňuji dvě šokující havárie letadel Boeing, potom na závěr pozitivní ocenění. V Mosambiku úděsný cyklon Idai zcela zdevastoval 90 procent půlmilionového přístavního města Beira. Jedna z nejchudších zemí světa je snad nejvíce vystavena přírodním neštěstím a účinkům změn klimatu. Neštěstí provázely rozsáhlé záplavy širokého okolí a trvalý déšť. A na mezinárodní pomoci se velmi záslužně podílely Boeingy 747, když z odlehlých částí světa dovážely to zcela nejpotřebnější: léky, tisíce celt, kanystrů, kbelíků a stanů – tisícům lidí bez domova a odříznutých záplavami.
Jiří Kladiva
