14. listopadu 2021, Petr Rožek
V polovině měsíce se v Hanzovním městě Hamburku konal světový kongres ITS. Světový kongres ITS se koná každoročně na různých místech po celém světě. Pro realizaci světového kongresu ITS 2021 založilo Hanzovní město Hamburk již na začátku roku 2018 „ITS Hamburg 2021“ jako stoprocentní dceřinou společnost. Řediteli této dedikované společnosti se stali pánové Harry Evers a Marc Evermann.
Konferenci ITS pořádá v Bruselu sídlící zájmová skupina ERTICO-ITS Europe. Letošní ročník kongresu je pak spolufinancován federální vládou Spolkové republiky Německo a Svobodným hanzovním městem Hamburk.
Autonomní auta, drony, maglev a hyperloops. To byly v polovině října hlavní poutače zájmu pro návštěvníky světového kongresu ITS v Hamburku, kromě mnoha dalších novinek. Akci pořádalo město Hamburk, Ertico - ITS Europe a federální ministerstvo dopravy SRN (BMVI). Harry Evers, generální ředitel ITS Hamburg 2021 GmbH, a jeho tým se na kongres připravovali čtyři roky. Harry Evers, ředitel výstavy slíbil již dříve její konání včetně možnosti vzdáleného připojení.
V Hamburku bylo představeno 250 projektů a vitrín na téma mobility. Logistika v tom hraje ústřední roli, vysvětloval pan Evers. V centru pozornosti je zejména přístav jako kritická jednotka dodavatelského řetězce. Představilo se tedy mimo jiné využití bezpilotních letounů a přeprava kontejnerů magnetickým levitačním vláčkem. Evers také připomněl „obrovskou demo show“.
Zvláštní pozornost je tradičně věnována také začínajícím podnikům, které mají na veletrhu vyhrazený vlastní prostor, a také vizím mladých talentů. Na světovém kongresu ITS měli všichni obyvatelé Hamburku příležitost aktivně a kreativně utvářet budoucí mobilitu v Hamburku. V rozhovoru Harry Evers, který pracuje pro ITS v Německu od roku 2006, hovořil o obtížné době přípravy, i když v roce 2017 ITS Hamburg byli úspěšní s hamburskou aplikací a dokázali se prosadit proti Dubaji, Barceloně a Marseille. A následně, ihned poté, co dostali zakázku, založili vlastní GmbH hanzovního města Hamburk, protože je velmi obtížné v administrativní struktuře realizovat něco tak dynamického, jako je světový kongres ITS.
Během sílících omezení kvůli pandemii covidu byly pečlivě zvažovány možnosti, které měli organizátoři k dispozici. Byly vyvinuty scénáře nejhorších i nejlepších případů. Nakonec bylo naplánováno pět různých scénářů kongresu, které byly v posledních měsících znovu a znovu upravovány – z „Covid je u konce“ na „Musíme kvůli Covidu akci odložit“. Vzhledem k dynamické pandemické situaci však šlo až do konce o stále pokračující proces.
Dále je zde právní konflikt mezi EU a polskou vládou. Jak se situace bude vyvíjet po posledním nálezu polského ústavního soudu, není jasné. Polští soudci rozhodli, že právo EU je částečně neslučitelné s polskou ústavou a že Ústava má přednost. Evropská komise zdůrazňuje, že primát unijního práva je zakotven ve smlouvách EU a chce prozkoumat právní důsledky rozsudku. Dopravní politici v Bruselu však neočekávají žádné okamžité dopady na dopravní průmysl. Priorita práva EU před vnitrostátním právem vyvolává diskuse po celá desetiletí. Připomínají se rozsudky Evropského soudního dvora a federálního ústavního soudu ze 60., 70. a 80. let a rozhodnutí federálního ústavního soudu z roku 2020 o nákupech dluhopisů Evropskou centrální bankou. Kvůli tomuto rozhodnutí probíhá proti Německu řízení o nesplnění povinnosti.
Dnes však může hrozit až odchod Polska z EU „Při takzvaných kolizích s ústavní identitou příslušných zemí některé ústavní soudy některých členských států vytyčují své hranice,“ řekl poslanec Ertug (SPD). „Nyní jsme však dosáhli nové dimenze, protože to, že členský stát EU klasifikuje části nebo ustanovení smluv EU jako protiústavní, je novinka“. V případě Polska pan Ertug předpokládá spor o suverenitu, který bude pravděpodobně veden na úrovni primárního práva EU – včetně soudních rozhodnutí Evropského soudního dvora - na jedné straně a polského ústavního práva na straně druhé. Pokud by se však konflikt ještě zhoršil, jsou myslitelné také účinky na sekundární právo, které zahrnuje také požadavky dopravního práva, jako je „balíček mobility“ pro silniční nákladní dopravu. „Pak by byla politická situace velmi odlišná, protože poté by člověk pravděpodobně již hovořil o polském výstupu, o Polexitu,“ řekl Ertug.
Europoslanec Markus Ferber (CSU) nazývá rozsudek „výzvou pro Evropskou unii“. Pokud bude zásadně zpochybněna přednost práva EU, mohly by být ovlivněny všechny oblasti politiky. EU to nemůže tolerovat. „Členský stát EU, ve kterém neplatí právo EU, je nemyslitelný,“ řekl Ferber. Logistický průmysl bude ovlivněn, pokud situace v Polsku zůstane dlouho nejasná, nebo dokonce dojde k odchodu. Politická nejistota bude také cítit na trhu. Výjimka z pravidel balíčku mobility pro Polsko, pokud je tato země členem EU, není myslitelná“.
Další vývoj bude pravděpodobně do značné míry záviset na tom, jak se polská vláda s rozsudkem vypořádá. Aby byl platný, musí být nejprve zveřejněn v Úředním věstníku. Mluvčí vlády Piotr Müller na twitteru uvedl, že Polsko respektuje ustanovení práva EU v oblastech, v nichž evropské smlouvy výslovně přiznávají pravomoci EU.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že komise zajistí ochranu práv polských občanů. „Občané EU a společnosti působící v Polsku musí mít navíc právní jistotu, že pravidla EU a také rozsudky Evropského soudního dvora jsou v Polsku plně použitelné,“ řekla. „Smlouvy o EU jsou jasné. Právo EU má přednost před vnitrostátním právem, včetně ústavních ustanovení. Všechny členské státy EU jako členské státy Evropské unie se k této zásadě hlásí. K prosazení této zásady využijeme všech pravomocí, které nám Smlouvy dávají,“ řekla von der Leyen.
Evropský parlament vyzývá k využití nově vytvořených možností „podmíněnosti právního státu“. Tím mohou být platby z rozpočtu EU zadrženy v zemích, kde porušení zásad právního státu ohrožuje správu finančních prostředků EU. Rozsudek polského ústavního soudu by byl takovou ranou proti základním principům EU, že tento nástroj by musel být použit, uvedl předseda výboru pro právní záležitosti Adrian Vazquez Lazara (liberál). Další europoslanci žádají, aby Polsko nedostalo žádné peníze z fondu EU na obnovu po covidu.
Petr Rožek
