14. listopadu 2021, lan
Česká republika se v červenci příštího roku ujme předsednictví Evropské unie. Jak probíhá příprava a jaká témata v oblasti dopravy se v tuto chvíli jeví jako prioritní, na to jsme se zeptali Dmitrije Černikova, tiskového mluvčího COREPER I (Výbor stálých zástupců vlád členských států EU).
Jak Česká republika reaguje při přípravě na předsednictví EU v roce 2022 na Green Deal (v oblasti dopravy, logistiky a automobilového průmyslu) a jak se staví k návrhům opatření Evropské komise shrnutých ve Fit for 55?
Legislativní návrhy předložené v rámci balíčku Fit for 55 budou bezpochyby jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU. Bude to právě Česko, které bude hrát důležitou roli při hledání společné pozice 27 členských států EU či při dojednávání finálního kompromisu mezi společným postojem členských států a pozicí Evropského parlamentu.
Co se týče druhé části otázky, oficiální pozice České republiky se formuje a schvaluje na národní úrovni. S konkrétními dotazy je proto potřeba obrátit se na příslušné gestorské rezorty, případně na Úřad vlády, které mají na starosti koordinaci evropských záležitostí.
Je nyní již alespoň v obecné rovině zřejmé, jaké budou hlavní body agendy v oblasti dopravy a digitalizace během českého předsednictví EU?
Agenda předsednictví v oblasti dopravy bude velmi ovlivněna projednáváním návrhů z balíčku Fit for 55. Bude přitom záležet i na pokroku, kterého dosáhne Francie, která předsedá Radě EU v první polovině roku 2022 právě před Českem.
Oblast dopravy a mobility bude pravděpodobně jednou z nejobsáhlejších v rámci celého českého předsednictví. Z konkrétních oblastí legislativy můžeme zmínit revizi výkonnostních emisních norem CO2 pro osobní a lehká užitková vozidla, zařazení sektoru stavebnictví/budov a silniční dopravy do systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS, rozvoj dopravní infrastruktury a dopravní propojenosti v Evropě (včetně rozvoje vysokorychlostních tratí), rozvoj čisté mobility, digitalizaci dopravy (inteligentní dopravní systémy a digitalizace řidičských průkazů) nebo podporu železniční a kombinované dopravy. Samostatnou kapitolou pak bude letecká doprava, ať už v rámci diskuse k leteckým palivům ReFuel EU nebo obnově leteckého sektoru po pandemii.
Co se týče další projednávané evropské legislativy v oblasti digitalizace, bude rezonovat téma umělé inteligence, správy a sdílení dat, tvorba rámce pro elektronickou identifikaci a případně i oblasti digitálního vnitřního trhu.
Česká ekonomika je velkou měrou postavená na automobilovém průmyslu, který se nyní z vícero důvodů nachází v nelehkém postavení. Jedním z důvodů je přechod na přísnější emisní normy a tlak na dekarbonizaci. Je pravděpodobné, že ČR bude usilovat o zmírnění legislativy v této oblasti, případně hledat jiné cesty, jak toto klíčové odvětví v době technologických změn podpořit?
Návrh Evropské komise představuje pouze první krok v diskusi o tom, jak budou v budoucnosti vypadat konkrétní požadavky nejen na automobilový průmysl, ale i na další odvětví evropské i české ekonomiky. Cíl, který loni v prosinci jednomyslně odsouhlasili prezidenti a premiéři 27 evropských zemí, čili snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55% oproti úrovni z roku 1990, se přitom v tuto chvíli nemění. Česká republika bude prosazovat, aby finální podoba maximálně odrážela potřeby a reálné možnosti českého hospodářství. Zároveň je nezbytné zajistit, aby výsledná dohoda neohrožovala ekonomicky zranitelné skupiny obyvatel.
Silniční dopravci preferují jako dočasné řešení při snižování emisí větší využití zemního plynu. Navíc plyn je důležitá surovina nejen pro dopravu… Máte nějaké informace o tom, že by Evropská unie začala toto řešení pokládat jako ekologicky šetrné, respektive že by jeho podporu prosazovala Česká republika během svého předsednictví?
Ve výchozím návrhu Evropské komise k rozmístění infrastruktury pro alternativní paliva je zemní plyn považován za alternativní palivo pouze během přechodného období před plným nástupem bezemisní mobility. Finální návrh ale bude záležet na výsledku diskusí mezi členskými státy a následně i mezi členskými státy a Evropským parlamentem. V rámci předsednictví je pak hlavním úkolem zejména hledání kompromisu, který bude přijatelný pro většinu, či v ideálním případě pro všechny členské státy, a případně také pro Evropský parlament.
Milan Frydryšek
Foto: Rada EU
