23. listopadu 2023, čtk
23.11. - Senátní hospodářský výbor včera doporučil Senátu schválit beze změny vládní novelu takzvaného liniového zákona, která rozšiřuje jeho působnost na celou strategickou infrastrukturu. Účelem zákona je urychlovat výstavbu silnic, dálnic, železnic a energetické infrastruktury. Naproti tomu senátní výbor pro veřejnou správu dnes debatu o zákonu přerušil do úterý, protože část jeho členů má k předloze výhrady. Hospodářský výbor je pro tento zákon v Senátu výborem garančním, ale i jeho členové měli dnes výhrady. Senát má o předloze rozhodovat na schůzi, která začne příští středu.
Předloha má podle původního vládního návrhu hlavně zajistit, aby nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury získaly ze zákona stavební povolení do čtyř let. Požadavek vyplývá ze směrnice EU, kterou předloha zavádí do českého zákona. Novela stanoví, že úřady musí vydat stavební povolení do čtyř let od chvíle, kdy investor předloží všechny podklady, včetně posudku o dopadu stavby na životní prostředí (EIA).
Poslanci při projednávání ve Sněmovně do vládní předlohy přidali změny dalších zákonů, což se včera nelíbilo některým členům senátního hospodářského výboru. Poslanci například rozhodli, že z liniového zákona se zřejmě stane zákon o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Vztahovat se bude nově i na stavby pro energetickou bezpečnost související s jadernou energetikou a usnadní i otevírání a těžbu strategických ložisek kritických surovin včetně štěrkopísků a kamene.
"Já to nepovažuji za správnou cestu, ono to vyvolává dojem obcházení standardních legislativních postupů i dotčených orgánů, obcházíme standardní procesy," řekl například předseda výboru Miroslav Plevný. Poukazoval přitom na to, že změny do zákona navrhoval vložit i sám ministr dopravy Martin Kupka, který ho za vládu předkládá.
Martin Kupka tento postup hájil tím, že kdyby se vše odehrálo cestou vládních návrhů změn, trval by celý proces mnohem déle. Poukazoval přitom na riziko zaostávání Česka v infrastruktuře. Na často uváděný příklad Polska a jeho výstavby uvedl, že mu některé kroky v polské legislativně připadají za hranou toho, kam by mělo Česko směřovat. "Ctíme respekt k osobnímu vlastnictví," řekl Martin Kupka. Zdůrazňoval však, že stát musí zrychlit ve výstavbě strategické infrastruktury. Jako jeden z příkladů rizik uvedl nedostatečnou síť dobíjecích stanic, která by mohla vést k tomu, že cizinci s elektromobily by Česko museli objíždět.
Novela má také urychlit přípravu a povolování staveb pro energetickou bezpečnost. Půjde hlavně o stavby v areálu jaderných zařízení i související stavby v jeho okolí. Sněmovna vložila do zákona opatření, které má zamezit praxi takzvaných blanketních podání. Jde o praxi, kdy odpůrce stavby podá odvolání, ale neuvede konkrétní důvody a dodá je až později. Sněmovna při schvalování novely přijala změnu horního zákona, která zavádí definici kritických nerostů. Vedle radioaktivních nerostů to mají být také nevyhrazené nerosty stavebního kamene a štěrkopísku, pokud se nacházejí na ložiscích považovaných za výhradní.
(čtk)
Foto: Tomáš Rasl/Senát PČR
