24. června 2019, čtk
24.6. - Ministerstvo dopravy za roční fungování současné vlády premiéra Andreje Babiše rozhýbalo legislativu k urychlení dopravních staveb, musí v tom však pokračovat. Samotná výstavba je stále pomalá. Tak hodnotí působení vlády v dopravě někteří dopravní experti. Odborníci uvedli, že současného ministra dopravy Vladimíra Kremlíka čeká v následujícím období spousta práce.
Současná vláda začala úřadovat před rokem na konci června. Do konce dubna byl v čele resortu dopravy Dan Ťok, který byl ministrem dopravy už od prosince 2014. Na jaře ho vystřídal Vladimír Kremlík.
Nejpozitivněji dopravní odborníci hodnotili posun v legislativě, která by měla urychlit dopravní výstavbu. Jde především o novelu zákona o urychlení dopravních staveb a připravovaný stavební zákon, které by měly zjednodušit zejména úřední proces přípravy staveb, například snadnějším výkupem pozemků. "Je to však jen začátek, další změny musí následovat a budou muset být ještě razantnější," uvedl předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák ovšem poukázal na problémy s přípravou staveb, kterou podle něj brzdí procesní chyby nebo špatná vyjednávání s majiteli pozemků. I přesto podle něj ministerstvo dopravy za poslední rok odvedlo velký kus práce. Emanuel Šíp doufá, že procesní problémy vyřeší nové vedení Ředitelství silnic a dálnic, kde Pavol Kováčik v květnu vystřídal na pozici generálního ředitele Jana Kroupu.
Jedním z dalších cílů vlády bylo zprovoznit 210 kilometrů dálnic, a to včetně 100 kilometrů D1. To je však vzhledem k současnému tempu podle Jaroslava Hanáka těžko splnitelný cíl, reálnější je podle něj spíše 50 kilometrů nových dálnic. D1 pak za novou dálnici nepovažuje. Hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda k tomu uvedl, že Česko ve výstavbě nadále zaostává za okolními státy a neumí využít svůj hospodářský růst. Loni byly v Česku otevřeny čtyři kilometry dálnic, letos by to mělo být 26 kilometrů.
Odborníci naopak ocenili pokrok v přípravách vysokorychlostních železnic, kde stát v současnosti zpracovává studie proveditelnosti několika tratí. "Sice je to teprve začátek, ale konečně se pro to začalo něco dělat," podotkl Emanuel Šíp. Posun v přípravě rychlodráh zmínil i hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček, podle kterého jsou však přípravy stále pomalé a poukázal na termín stavby první rychlotratě v roce 2025. "To výborně ilustruje, jak nízké cíle si na ministerstvu stanovují," uvedl. Podle Jaroslava Hanáka by vláda měla na železnici věnovat větší zastání nákladní dopravě.
Pochybnosti zůstávají kolem spuštění nového mýtného systému od roku 2020. Ten připravuje konsorcium CzechToll/SkyToll, které uspělo v tendru, ovšem konkurenční společnost Kapsch, která je současným provozovatelem mýta, se snaží ještě výsledek tendru zvrátit u soudu. "Současná situace pouze zvyšuje nejistotu mezi dopravci," řekl k tomu Jarosav Hanák.
Celkové hodnocení expertů prvního roku vlády v dopravě je proměnlivé. V některých ohledech, jako je právě legislativa, podle nich nastal posun, v praxi jsou však výsledky zatím pomalé. Podle Kovandy by vláda neměla tříštit svůj zájem o projekty typu Dunaj Odra Labe a zaměřit se na výraznější změny ve výstavbě dálnic a železnic.
(čtk)
Foto: ČD
