24. února 2013
Co je nutné udělat pro to, aby Evropská komise naplnila ambiciózní záměr na převedení významné části přepravních toků ze silnice na ekologičtější druhy dopravy, zvláště pak železnici do roku 2050? Mezinárodní unie společností kombinované dopravy silnice/železnice UIRR se na otázku pokusila odpovědět v pozičním dokumentu, který zveřejnila na konci ledna.
Stanovisko zohledňující přístupy podniků kombinované dopravy převzal od vedení UIRR generální ředitel Generálního ředitelství pro dopravu (DG Move) Evropské komise Matthias Ruete. Sdružení v něm vyjádřilo přesvědčení, že cesta k realizaci vytčených cílů bude ještě hodně dlouhá a vyžádá si nespočet jednání všech zainteresovaných stran. „Kombinovaná doprava v Evropě by mohla být skvělým systémem budoucnosti – pokud by ovšem nepřetrvávaly hranice a trhu stále ještě nedominovaly národní železniční podniky,“ komentovala UIRR v pozičním dokumentu perspektivy přesunu toku zboží ze silnice na železnici v rámci trhu Evropské unie.
Přetrvávají překážky
Železniční systém i samotný právní rámec dopravy jako takové jsou v Evropské unii podle názoru provozovatelů kombinované dopravy nastaveny tak, že je prakticky nemožné přistoupit k intenzivnějšímu využívání železnice. Jinými slovy: Pokud chtějí státy Evropské unie naplnit programové teze Bílé knihy evropské dopravní politiky (tedy zajistit, aby do roku 2050 převzala padesát procent výkonů dálkové dopravy železnice), musí se pronikavě zlepšit situace na trhu evropské železniční nákladní dopravy. Prostředí potřebuje více konkurence, zvláště pak národní železniční podniky by měly přestat brzdit celý proces a naopak přispět k větší spolehlivosti, otevřenosti a transparentnosti celého trhu. Konečným cílem je vybudování jednotného evropského trhu nákladní železniční dopravy.
Stále nedostatečná kvalita drážních služeb
Největší výhrady vznášejí operátoři kombinované dopravy sdružení v UIRR ke kvalitě drah. Železniční podniky podle nich zatím nejsou schopny nabídnout transparentní procesy, protože systémy kontroly a sledování zásilek víceméně nefungují. Nadále také přetrvávají „nadstandardní vztahy“ mezi společnostmi zajišťujícími provozování železniční dopravy a správu železniční sítě, takže stále ještě nelze hovořit o skutečném konkurenčním prostředí na železnici s rovnými „neutrálními“ podmínkami pro všechny subjekty.
Úmluvy etablovaných národních železničních podniků o trakci brání bezproblémové přeshraniční dopravě. Právě v těchto oblastech by měla Evropská komise podle UIRR urychleně zakročit. Příslušné kontrolní instituce by měly získat dostatek kvalifikovaného personálu a pravomoci k účinné realizaci všech nezbytných kroků v zájmu lepšího konkurenčního prostředí na železnici.
Potřeba rozšíření sítě
Za další významné téma operátoři kombinované dopravy považují rozšíření kapacit evropské železniční sítě. A zdaleka nejde jen o výstavbu „obchvatů“ kolem velkých aglomerací. Evropská železnice nutně potřebuje efektivní jednotný zabezpečovací systém, na centrální úrovni odsouhlasené rozměry intermodálních přepravních jednotek a harmonizované předpisy o délce vlaků (750 metrů) a jejich zatížení (22,5 tuny na nápravu). Evropskou železniční síť musí posílit nákladní koridory. Terminály kombinované dopravy jsou často na hranici maximální kapacity a nutně potřebují rozšíření.
Poplatky pro silnici
UIRR v pozičním dokumentu podrobila kritice také systém poplatků v evropské nákladní dopravě. „Kdo používá veřejnou dopravní infrastrukturu, měl by za ni také platit. Co platí na železnici, by mělo být v obdobném rozsahu zavedeno i na silnici,“ uvedli v dokumentu členové UIRR a vyslovili se pro zavedení plošných poplatků za užívání silniční sítě. „Totéž se týká i zpoplatnění externích nákladů,“ dodali. Za zralý k reformě dále označili také systém pojištění odpovědnosti za škody, který dostatečně nepostihuje skutečné původce nehod způsobujících nárůst externích nákladů. UIRR jde v požadavcích na podporu kombinované dopravy dokonce tak daleko, že podporuje myšlenku, aby byli zasilatelé ze zákona zavázáni k intenzivnějšímu využívání železnice, například v případě podniků přepravujících větší objemy zakázek.
Zpět k ročnímu růstu přes šest procent
Pokud budou všechna navržená opatření uvedena do praxe, může se kombinovaná doprava vrátit k ročnímu tempu růstu mezi šesti až sedmi procenty, tedy k rozvoji, který zažívala v dekádě před nástupem globální ekonomické krize, zdůraznila v lednovém pozičním dokumentu k Bílé knize Evropské unie Mezinárodní unie společností kombinované dopravy silnice/železnice UIRR.
