16. března 2014
Nejedno programové prohlášení minulých vlád hovořilo o nutnosti podpory zavádění dopravní telematiky a inteligentních dopravních systémů (ITS) do praxe, většina těchto plánů však končila v podobě deklarované podpory a pokulhávající praktické realizace. „Naším hlavním požadavkem je, aby vláda deklarovanou podporu ITS skutečně realizovala,“ říká viceprezident Sdružení pro dopravní telematiku (SDT) Ing. Roman Srp.
„Co si obecně slibujete od nové vlády, jaké by měly být její priority v oblasti dopravní telematiky?“
„Osobně jsem rád, že dopravní telematika se jako pojem explicitně objevuje v programovém prohlášení vlády a že vláda chce v podpoře dalšího rozvoje dopravní telematiky pokračovat. Přáli bychom si, aby neztrácela čas a ve spolupráci s oborovými a zaměstnavatelskými svazy a dalšími experty se rychle zorientovala v aktuálních tématech v oblasti dopravy a pokračovala, respektive započala v jejich řešení. Chtěli bychom, aby preferovaným postupem bylo přijímání rychlých a kvalifikovaných rozhodnutí, která by se opírala o dobře připravené podklady a racionální argumenty projednané se zástupci odborné veřejnosti.
SDT se v posledních dvou letech podílelo v rámci konzultačních platforem ministerstva dopravy na přípravě Dopravní politiky ČR, dopravně sektorových strategií i Operačního programu Doprava. Tyto dokumenty, zejména nová dopravní politika, velmi dobře popisují priority ČR i v oblasti dopravní telematiky. Proto za prvořadou prioritu považujeme naplňování již přijatých státních strategií. Slibujeme si také, že vláda a priori nebude zavrhovat dobré projekty jenom proto, že byly připraveny za předchozích vlád.“
„Aktuálním tématem je určitě otázka dalšího fungování českého mýtného systému po roce 2016, kdy končí smlouva s jeho současným provozovatelem, společností Kapsch. SDT loni vytvořilo pracovní skupinu, která se má zabývat právě problematikou budoucnosti mýtných systémů. Co je konkrétní náplní její činnosti, už jsou nějaké konkrétní výstupy?“
„Vedení SDT se v loňském roce zabývalo otázkou, jakým způsobem se zapojit do diskuse o dalším fungování mýtného systému po roce 2016. Byli jsme si přitom plně vědomi, že rozhodování o strategické koncepci zpoplatňování a volba její technické realizace vždy byly a budou předmětem eminentního zájmu státu na straně objednatele, průmyslu na straně dodavatele, médií na straně veřejnosti a politiků na straně voličů. Během provozu existujícího systému se ve veřejném prostoru akumulovala pestrá směs různých, protichůdných, nezaručených, zkreslených nebo nepravdivých informací nebo dezinformací. Proto se naše sdružení rozhodlo založit pracovní skupinu, jejímž úkolem je prostřednictvím publikace nezávislých, ověřených a nezkreslených informací k tématu elektronického mýta přispět k vytvoření zdravého informačního klimatu v ČR. Takové klima je podle našeho názoru základním předpokladem pro řádný výběr způsobu zpoplatnění silniční sítě po roce 2016.
Pracovní skupina SDT pokrývá témata jak ekonomická (například strategie zpoplatnění, otázky fiskálních efektů a financování infrastruktury), tak technická a dopravní (například telematické či regulační funkce). Praktickým nástrojem SDT v této oblasti je často navštěvovaný webový portál www.elektronickemytne.cz, který v současné době v ČR představuje jediný ucelený otevřený zdroj férových informací k předmětné problematice. Příprava těchto informací je zcela transparentní, vysoce kvalifikovaná a každý návštěvník portálu se může formou pokládání dotazů podílet na rozvoji naší informační báze.“
„Jednou ze zásadních otázek, která se týká mýta, je to, zda má či nemá sloužit k regulaci dopravy. Jaký je v tomto směru postoj SDT? Má mýto sloužit spíše k regulaci dopravy, nebo jsou důležitější maximální výnosy z něj?“
„Toto klíčové dilema jako první formuloval v loňském roce kolega Ondřej Zaoral, koordinátor naší pracovní skupiny Mýto a člen prezidia SDT. Jak vyplývá z informací publikovaných na našem portálu, SDT se přiklání k preferenci optimalizace mýtného systému pro finanční výnos. Mýtné příjmy by měly být do budoucna jedním z klíčových zdrojů pro udržitelné financování infrastruktury. Realizaci regulačních politik prostřednictvím mýtného považujeme v českých podmínkách za málo efektivní.“
„Když se mýto v roce 2007 u nás zavádělo, hovořilo se i o možnosti využití mýtných bran pro celou řadu dalších telematických aplikací. Některé se už sice využívají, nicméně možnosti jsou jistě širší. Co podle vás brání širšímu využití mýtných bran pro další aplikace?“
„Mýtné brány jsou v majetku státu, respektive Ředitelství silnic a dálnic, a jejich použití pro jiné než mýtné aplikace má dvě různé roviny: technickou a organizačně-právní – spojenou se zodpovědností za bezvadnou funkci výběru mýta. Z technického hlediska je mýtná brána (portál) mechanická konstrukce s přivedeným elektrickým napájením a telekomunikačním vedením osazená mýtnou technologií. Každý portál má tedy konkrétní mechanické, elektrické a komunikační parametry (například nosnost, výkon, přenosovou rychlost), při jejichž respektování lze každý portál využít i pro další telematická zařízení. Mýtné portály tak například poskytují „zázemí“ profilovým detektorům pro automatické sčítání dopravy. Vybavení mýtného portálu dalšími zařízeními však nemůže ohrozit jeho primární funkci – tedy nesmí způsobit snížení kvality detekce průjezdu vozidel pro výpočet mýtné povinnosti. Za kvalitu detekce je zodpovědný provozovatel mýtného systému. Tato kvalita je smluvně zajištěna a přísně sledována nezávislým auditorem. Při sdílení portálů je tedy třeba zohledňovat i tento aspekt. V každém případě ale význam existujících portálů a jejích sdílení různými technologiemi ITS poroste. V horizontu 10 let předpokládáme v zemích EU povinné rozšíření tzv. kooperativních systémů ITS. Vozidla budou povinně komunikovat se zařízeními umístěnými podél silniční sítě, například na mýtných portálech. Existující mýtné portály je tedy třeba zachovat, i pokud by budoucí systém elektronického mýta jejich použití nevyžadoval.“
„Jak se SDT dívá na možnost, že by mýtný systém u nás po roce 2016 spravovalo více firem a ne je jedna, jako je tomu dosud? Podobné úvahy se již na MD objevily.“
„Bez ohledu na výběr nového provozovatele by k úpravě procesů při výběru mýta mělo dojít v souvislosti implementací zákona 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, Část 6, § 22b, (1): ,Evropská služba elektronického mýtného (EETS) by měla odstranit dnešní nutnost registrovat vozidlo do všech mýtných systémů v Evropě a mít ve vozidle palubní jednotky funkční pouze v jedné zemi.‘ Funkci EETS lze přirovnat k mobilnímu roamingu – po uzavření smlouvy s jedním poskytovatelem získá dopravce jednu palubní jednotku funkční ve všech zemích. Finanční zúčtování proběhne také přes jeho ,domácího‘ poskytovatele a dostane jedno sumární vyúčtování. Předpokládám, že implementace zákona o EETS přinese nové rozdělení procesů a funkcí v rámci výběru mýta, tudíž otevře možnost zapojení více spolupracujících subjektů, z nichž každý by plnil určitou funkci. Tyto možnosti je však třeba nejprve prozkoumat a vyhodnotit.“
„I v letošním roce určitě budete pokračovat v přípravě strategických dokumentů. Čemu se budete věnovat nyní?“
„Naše strategie pro rok 2014 sleduje staré dobré české přísloví ,opakování je matka moudrosti‘. Letos se hodláme věnovat komunikaci již připravených pozičních dokumentů s novými zástupci zákonodárné a výkonné moci. Hodláme vrátit do hry například systematický rozvoj systémů pro řízení a ovlivňování dopravy v ČR, pořízení chybějících dopravních dat pro celou ČR, zadávání zakázek na ITS a důstojné postavení ITS vedle stavebního díla, neexistující koncepce ITS, investiční výhled na pět až deset let a plnění závazků vyplývajících z členství ČR v EU.“
„Jaké ohlasy jste zaznamenali na již zveřejněné strategické dokumenty, splnily podle vás svůj účel?“
„Ohlas na naše poziční dokumenty byl u všech politických reprezentací vždy pozitivní, všichni s naším hodnocením stavu a návrhy souhlasili, ale praktická realizace často selhala. Jednou z příčin dosud bylo časté střídání politického vedení v resortu dopravy, v takovém prostředí se obtížně koncepčně pracuje, ale to se netýká zdaleka jen telematiky. Představme si modelový příklad: poziční dokument SDT popíše problém a navrhne řešení. Odborná veřejnost, úředníci a správci komunikací se rychle shodnou, že toto je problém a že jej budeme řešit. Tedy společně zabojujeme o manažerskou a politickou podporu. Je vůle a entuziasmus ,konečně něco udělat‘, a tak se začne. Následuje však ,česká cesta‘: vládní krize, nový ministr, nová vláda, nové okolí ministra, nové priority, ,co bylo, to bylo‘, akci je třeba přehodnotit, posunout, zahodit. A jsme zase tam, kde jsme začali: Nikde! Ale abych nebyl nespravedlivý. Jsou i pozitivní momenty: například aktivní spolupráce ministerstva dopravy, SDT a dalších klíčových hráčů vedla v posledních letech k významnému posunu v oblasti interoperability systémů odbavování cestujících ve veřejné dopravě.“
„Dalším tématem práce SDT je integrace více dopravních systémů do jedné karty v oblasti veřejné hromadné dopravy. Jak se v této oblasti daří a v čem jsou největší problémy?“
„Při MD pracuje koordinační skupina, dopravní politika hovoří o vytvoření národního standardu a sjednocení tarifů napříč regiony, Fakulta dopravní ČVUT v Praze připravuje s pomocí prostředků Technologické agentury zárodek certifikační laboratoře, SDT připravuje, opět z prostředků TAČR, metodické podklady pro MD a klíčoví hráči konečně spolupracují. Zatím tedy postupujeme pomalu, ale úspěšně kupředu, za což patří dík také kolegům na MD zodpovědným za tuto oblast.“
„Co chystá obecně SDT na letošní rok, jaký je váš plán činnosti?“
„Kromě aktivní propagace společných zájmů oboru ITS v ČR, mimo jiné i prostřednictvím zmíněných pozičních dokumentů, se i nadále soustředíme na vytváření příležitostí pro naše členy v ČR a v zahraničí. Budeme podporovat zájmy českých firem na území bývalého Sovětského svazu. Prostřednictvím našich aktivit v Bruselu hodláme nadále ve prospěch ČR ovlivňovat vývoj telematického prostředí a obraz českého ITS v EU.
SDT je jedním z několika málo českých subjektů, které se podílejí na realizaci evropského vědecko-výzkumného projektu pro GSA, the European GNSS Agency (součást Evropské komise řídící výstavbu satelitního navigačního systému Galileo se sídlem v Praze) a přispívá konkrétními výsledky k rozvoji aplikací Galileo v celoevropském měřítku. Řešení tohoto projektu bude letos pokračovat.“
„Pokud byste měl zmínit jedno konkrétní přání na změnu v roce 2013, co by to bylo?“
„Přál bych si, aby ŘSD nastoupilo cestu stát se efektivním provozovatelem živé a inteligentní dopravní cesty s definovanými minimálními kvalitativními parametry. V takovém ŘSD by totiž dopravní telematika byla přirozeným nástrojem pro řízení kvality silniční sítě, byla by stoprocentně využita pro řízení a ovlivňování dopravních proudů, správu silniční infrastruktury a zajištění příjmové strany financování infrastruktury a také pro srozumitelnou a veřejností oceňovanou komunikaci ŘSD s uživateli.“
Tomáš Johánek
