1. října 2020, Milan Frydryšek
Stát by měl v současné době podpořit především firmy, které do státního rozpočtu a na zdravotním a sociálním pojištění platí nejvíce, což jsou v naší zemi jednoznačně firmy ze zpracovatelského průmyslu. V rozhovoru pro Dopravní noviny to uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) Ing. Jaroslav Hanák.
Koaliční strany se v půlce září shodly na podmínkách kurzarbeitu, který by měl nahradit program Antivirus. Váš svaz však s tímto návrhem moc spokojen nebyl…
Kurtzarbeit je pro mě smutná záležitost. Program Antivirus byl to nejlepší, co vláda udělala pro podporu podnikatelské sféry. Mluvím o ´Ačku´ a ´Béčku´; ´Céčko´ nekomentuji, protože našich členských firem se netýká. Antivirus nám velice pomohl a bylo nám slíbeno, že od 1. listopadu se překlopí do kruzarbeitu. Velice mě mrzí, že se z toho nyní dělá politika. Sice chápu, že ministryně financí a ministryně práce a sociálních věcí hájí každá něco jiného, ale zavedení kurzarbeitu je nesrovnatelně levnější než podpora v nezaměstnanosti. Bohužel, pravidla byla nastavena tak, že neumožňují patřičně ocenit kvalifikované pracovníky, které potřebujeme nejvíce. A za této situace se ruší superhrubá mzda, jedná se o stravenkovém paušálu a dalších výdajích, které budou pro rozpočet představovat obrovskou zátěž.
V jaké situaci jsou nyní členské firmy, respektive česká ekonomika a jakou vidíte perspektivu?
V prvé řadě je třeba podívat se na to, které firmy tuto zemi především živí, tedy kdo odvádí nejvíc na daních a na zdravotním a sociálním pojištění. Z databáze finančních úřadů (viz tabulka na str. 3) je zřejmé, že nejdůležitější je zpracovatelský průmysl, který platí 29 procent. Pak následují velkoobchod a maloobchod (16 procent), peněžnictví a pojišťovnictví (14 procent) a potom už skoro nikdo, pouze energetika přispívá šesti procenty. A obory, jejichž zástupci nejvíce naříkají, pohostinství a ubytování, přispívají jediným procentem. Ani doprava na tom není o moc lépe, ale zde je to dáno nízkými maržemi. Takže kdybych byl premiér, podíval bych se, kdo přispívá nejvíce a podle toho bych se rozhodoval, koho podpořit nejvíce.
Program Antivirus odstartoval až 31. března odpoledne, což bylo dost pozdě, protože řada firem k poslednímu dni měsíce již propustila některé zaměstnance. Ale i tak to byla pomoc, která byla namístě. A musím velice ocenit český průmysl. Když se podíváte na data za duben, tak výpadek byl 33 procent, ten se posléze snížil na 22 procent, poté na 11 procent a v červenci to bylo již jen 5 procent oproti roku 2019. Pro mne jako pro člověka, který stojí v čele SP ČR jedenáct let, je to skvělá zpráva. A propad průmyslu je výrazně lepší, než jak skončí letos rozpočet a jaký bude propad HDP. Paní ministryně financí Alena Schillerová zmínila deficit 360 miliard a počítá s poklesem HDP o 6,6 procenta, což však pokládáme za velice optimistické. Podle nás bude deficit spíš kolem 450 miliard Kč a reálný pokles HDP se bude pohybovat někde mezi 7 až 9 procenty. Výsledky za srpen budou asi horší, protože v srpnu jsou v západní Evropě závodní dovolené, podniky moc nepracují a my jsme exportní země.
Bez ohledu na srpen, výsledky průmyslu vypadají velice nadějně…
Většina firem současnou nelehkou situaci zvládá. A to mluvím i o své rodinné firmě. Neřekl jsem si ani o korunu, z principu nechci, podnikatelé nepotřebují sbírat drobky. Potřebují hlavně stabilitu a jasná stanoviska vlády, což chybí. Ano, chápu, že se blíží volby a každý je chce vyhrát, ale země i celý svět jsou v krizové situaci a tu je třeba řešit přednostně. A přesto i za těchto podmínek většina našich členských firem funguje dobře.
Co se týče nadcházejícího období, zdraví je prioritou. Ale už by se neměla odstavovat ekonomika a pan předseda vlády Andrej Babiš by neměl dělat nic dělat plošně. Přestože řada firem stále funguje dobře, první vlna pandemie je dost vyčerpala a nyní by už mohly mít vážnější problémy.
Čím to podle vás je, že firmy předchozí obtížnou situaci tak dobře zvládly?
Je to dáno zkušenostmi, flexibilitou a kreativitou vlastníků a managementu. Klíčové oblasti ekonomiky, jako například automobilový průmysl, odvětví ICT, skvělé strojírenství, to vše je na světové úrovni. A k tomu zde stále máme fungující dopravu a logistiku.
Za těch jedenáct let, co jsem projel tuto zemi a navštívil řadu firem, jsem poznal, že jejich majitelé sice mají vůči vládě mnoho připomínek, ale jde jim především o to, jak bude vypadat rozpočet a zda se desítky miliard budou vynakládat smysluplně.
Před pár lety byl nepředstavitelný problém získat na něco jen sto milionů. Dnes peníze lítají vzduchem, až se bojím, že mě zasypou. To není v pořádku.
A opakuji, že přes to všechno drtivá část firem funguje velmi dobře. Uvidíme nyní, co udělá konec Antiviru a nástup kurzarbeitu. To může být důležitý zlom, protože se ukáže, kolik nutných kvalifikovaných zaměstnanců si firmy udržely a kolik jich budou muset propustit.
Zmínil jste se nedávno, že firmy se z krize mají proinvestovat. Ale mají na to prostředky, nebo potřebují nějakou pomoc, úlevy, aby mohly investovat?
Navážu na názor prezidenta republiky Miloše Zemana, který v dubnu, když jsme jednali i s ministryni financí, říkal, že každá dobrá firma přece musí mít nějaké úspory a počítat s tím, že může přijít krizová situace. A já k tomu dodávám, že jsme měli velice úspěšná léta 2013 až 2018, kdy se ty úspory daly vytvořit. Jsem přesvědčen, že v prvním období bylo možné bez problémů investovat. Mimo jiné i proto, že jsou zde dnes velice levné peníze. Takže firmy mohly investovat, měly investovat a kdo neinvestoval do inovací, do nových technologií a digitalizace, tak udělal chybu a v budoucnu to pocítí.
V souvislosti s novinkami a inovacemi mě mrzí zrušení Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Jsem přesvědčen, že pan předseda vlády měl po dohodě s epidemiology stanovit jasná pravidla, například i to, že se bude jednat o ryze odbornou akci bez veřejnosti, a veletrh měl být povolen. Jsem praktik a vím, že je třeba se setkávat osobně. Je to obdobné jako s distanční výukou ve školách. Mnohé na dálku jde, ale bezprostřední kontakt se nahradit nedá.
Česká republika je exportní zemí a export se neobejde bez dopravy…
Jsme superexportní zemí a musím se zastat pana předsedy vlády, protože 10. března jsme se s ním v součinnosti se Sdružením ČESMAD Bohemia dohodli, že i při uzavřených hranicích bude výjimka pro řidiče kamionů, strojvůdce a piloty. A to platí doposud.
Doprava na Slovensko, které je pro nás druhou nejdůležitější exportní zemí, běží. Německo se probouzí, vložilo do ekonomiky obrovské peníze, což je dobře i pro nás, protože díky tomu se tamní trh otevírá i pro nás. Ačkoliv nyní je klíčové, aby to, že Německo zařadilo většinu České republiky do rizikových zemí, neznamenalo pro obchod a export výraznou překážku. Co však nemůžeme moc ovlivnit, je doprava mimo unijní země. Již tak omezený export do Číny se asi ještě více zkomplikuje a složitý je kvůli koronaviru a případným dalším sankcím také export do Ruska a dalších zemí Společenství nezávislých států.
K současnému dění bych uvedl, že spolu se Sdružením ČESMAD Bohemia se nám podařilo dosáhnout snížení spotřební daně z nafty, což pocítí všichni dopravci, kteří mají své čerpací stanice.
Stále však není dořešena podpora autobusových dopravců. Měli v době pandemie zakázáno podnikat, takže řešit by se to mělo. Ovšem, nemělo by se pomáhat plošně. Avšak jestli někdo zodpovědně podnikal v zájezdové autobusové dopravě, investoval do moderní techniky a musel platit leasing, tak tomu ať se pomůže. Toto jsou ti správní podnikatelé, kteří investovali do budoucnosti a ty je třeba podpořit.
V červenci SP ČR předložil své návrhy na to, jak se dostat z krize. Mění se vzhledem k současné epidemiologické situaci něco na těchto návrzích?
Na našich návrzích, s kterými jsme seznámili pana premiéra, se nic nemění. Nyní jde ale hlavně o to, s čím přijede 15. října na jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o restartu ekonomiky a fondu obnovy. A mám z toho velké obavy, neboť podle jejího posledního vyjádření velká část z financí půjde na Green Deal, až 34 procent. Paní předsedkyni její cíl snížit emise CO2 do roku 2030 o 55 procent sice neberu, ale pro Českou republiku s vysokým podílem průmyslu je to neproveditelné; reálné by podle našich propočtů bylo snížení do 40 procent.
Není ale Green Deal také šance na modernizaci a získání dalších prostředků?
To je výborná otázka a obrovská fráze. Vše může být výzvou, stejně jako celá covidová krize představovala pro řadu firem obrovskou příležitost. Green Deal určitě urychlí rozhodování uhelné komise, vláda bude muset přijmout jasná stanoviska ohledně útlumu tepelných elektráren, doj-
de i na změny v automobilovém průmyslu. Vláda například již slíbila 14 nebo 16 tisíc nabíjecích center pro elektromobily, ale zatím žádnou změnu k lepšímu v tomto směru nevidím. Česká republika má sice již své stoprocentně elektrické auto, ale vzhledem k jeho ceně pro běžného občana asi dostupné nebude.
Co se týče financí, plán obnovy nám dává přístup k desítkám miliard. A byl bych rád, aby vláda, až pojede do Bruselu, předložila konkrétní návrhy podle 33 pilířů balíčku a aby u nich byla stanovena i konkrétní odpovědnost jednotlivých náměstků příslušných resortů. Náš svaz vhodné projekty nabídnout může. ČR může na těchto 33 pilířů získat z EU 180 a 220 miliard Kč.
Chci však připomenout, že 10 procent na každý projekt musíme dát ze svého a teprve až bude hotový, tak ho zbytek financí možná Brusel zaplatí. To může naše firmy hodně odrazovat. Je to něco zcela jiného, než byly operační programy v periodě let 2014 až 2020.
U Green Dealu je také velké úskalí, že Evropa se může stát vzorným studentem se samými jedničkami, ale zároveň přijde o stovky tisíc pracovních míst, protože tradiční průmysl tento přechod nemusí zvládnout. Obávám se totiž, že vedení Evropy v čele s paní von Leyenovou nepřesvědčí lídry světa, jako například amerického či ruského prezidenta nebo představitele Číny a Indie, aby se jejich země chovaly stejně ohleduplně k životnímu prostředí.
A je zde také otázka, jak Evropská unie chce potřebné finance na tento přechod získat.
Co by tedy členům vašeho svazu ze strany státu nejvíce pomohlo?
Určitě by pomohl klid na podnikání, stabilita podnikatelského prostředí a nekomplikování čehokoliv. Narážíme dnes na nepředstavitelnou byrokracii kvůli tomu, že počty státních úředníků vzrostly o tisíce. Nemám nic proti hasičům, policistům a pracovníkům ve zdravotnictví. Skláním se před nimi, i mně zachránili život, ale co dělají všichni ti úředníci, jejichž počty se každoročně zvyšují, přestože digitalizujeme, jak uvádí vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla?
Za naše firmy proto říkám omezte nám byrokracii, zbavte se zbytečných úředníků a vydejte se cestou digitalizace a dejte nám rychle sítě 5G, my to potřebujeme pro rozvoj průmyslu. To je to, co potřebujeme pro posunutí toho, co umíme, a co vám přinese daně. Nekomplikujte nám život. A to se teď, bohužel, děje.
Důležitou zkouškou, zda stát skutečně usiluje o digitalizaci a funkčnost, bude stavební zákon. Stavebníkům jde o to, aby mohli stavět. Nepotřebují vědět, kdo všechno se v systému k jejich žádosti vyjadřuje. Oni potřebují jen zadat své IČO a získat jedno razítko z jednoho místa. Za to si státní správu platíme – čekáme kvalitní službu.
Milan Frydryšek
Foto: SP ČR
