16. března 2020, Jiří Kladiva
V následujících řádcích se věnujeme čtyřem evropským záležitostem. Především chorvatskému předsednictví v EU, když předseda vlády Andrej Plenkovič představil plán předsednictví jeho země v Radě EU na letošní první pololetí. Jako druhý ze čtyř tematických bloků jmenoval „propojenou Evropu“ cestou lepší dopravní komunikační a energetické infrastruktury. „Pociťujeme, že v této části světa potřebujeme ještě lepší spojení s dalšími členskými státy a se sousedy EU.“
V předsednickém programu stojí, že rozdílná kvalita infrastruktury v EU omezuje její vývoj a celosvětovou konkurenční schopnost. K dosažení „plné sociální, hospodářské a teritoriální soudržnosti“ se musí infrastruktura dále rozvíjet také v dopravní oblasti. Chorvaté se přitom chtějí zejména zasadit o to, že transevropská dopravní síť (TEN-T) bude dokončena a rozšířena. K tomuto tématu chtějí urychlit dva konkrétní návrhy zákonů: nařízení k urychlenému povolování projektů TEN-T a nařízení pro důležitý finanční nástroj CEF (Connenting Europe Facility). Pokrok v případě CEF však závisí na tom, jak se pokročí s jinou prioritou předsednictví Rady: shodou šéfů států a vlád v EU na víceletém finančním rámci EU (MFR) pro roky 2021 až 2027. Ten je také rozhodující pro rozpočet CEF.
Infrastruktura EU by se měla rychleji povolovat. Budoucí financování dopravní sítě, její další rozvoj a možné rozšíření v zemích sousedících s EU jsou středobodem největší dopravněpolitické akce předsednictví Rady, a sice TEN-T-Days. Uskuteční se od 13. do 15. května v Šibeniku v chorvatské Adrii. Žádoucí je nová strategie EU pro námořní plavbu. Chorvatsko chce také položit důraz na téma námořní dopravy. Předsednictví hodlá iniciovat debatu o strategii, jak může být sektor námořní dopravy více schopný konkurence a udržitelnosti a jak by mohl více využívat digitální technologie. Prohlášení v té věci mohou přijmout ministři dopravy na neformálním setkání Rady v Opatiji 10. a 11. března. Mělo by být přípravou pro pozdější rozhodnutí Rady EU.
V letecké politice mnozí v EU doufají v pokrok, až se vyřeší blokáda mnoha záměrů v důsledku sporu mezi Velkou Británií a Španělskem o Gibraltar a jeho letiště po uplatnění brexitu. Udržitelnost, efektivnější management kapacit a letecké dohody s třetími státy jsou témata, jež chce Záhřeb prosadit na jednací pořad EU. K tomu bude organizována velká oborová konference Aviation Summit ve dnech 29. a 30. března v Dubrovníku.
Další významnou akcí je zahájení nového kola tzv. evropského semestru novou předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Představuje ambiciózní, dynamičtější strategii růstu, která se zaměřuje na podporu konkurenceschopné udržitelnosti a vybudování ekonomiky, která přinese prospěch jak lidem, tak planetě. Roční strategie pro udržitelný růst realizuje vizi stanovenou v politických směrech paní předsedkyně. Stanoví strategii hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti pro EU, která do předního zájmu při tvorbě hospodářské politiky unie staví udržitelnost a sociální začlenění v souladu s prioritami zakotvenými v Zelené dohodě pro Evropu, nové růstové strategii Evropské komise. Jejím cílem je zajistit, aby Evropa zůstala domovem nejpokročilejších systémů sociálního zabezpečení na světě, stala se prvním klimaticky neutrálním světadílem a byla dynamickým centrem inovací a konkurenceschopného podnikání. Poskytne Evropě nástroje, jak dosáhnout lepších výsledků v oblasti sociální spravedlnosti a prosperity. Z širšího pohledu strategie pro udržitelný růst pomůže EU a jejím členským státům dosáhnout cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Roční strategie pro udržitelný růst zahrnuje čtyři propojené a vzájemně se doplňující pilíře k řešení dlouhodobých výzev. Jedná se o environmentální udržitelnost, zvyšování produktivity, spravedlnost a makroekonomickou stabilitu.
Za třetí se chci krátce věnovat plánované konferenci o budoucnosti Evropy. Záměr ji uspořádat oznámila předsedkyně von der Leyenová ve svých politických směrech. Evropané by měli díky ní dostat možnost více ovlivnit to, čím se Evropská unie zabývá a co pro ně dělá. Konference má být zahájena ke Dni Evropy 9. května 2020 a měla by trvat dva roky. Její diskuse se mají ubírat dvěma paralelními směry. První by se měl zaměřovat na priority EU a na to, o co by měla unie usilovat; mimo jiné na boj proti změně klimatu a problémům v oblasti životního prostředí, hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí, sociální spravedlnost a rovnost, digitální transformaci Evropy, propagaci našich evropských hodnot, prosazování hlasu EU ve světě stejně jako posilování demokratických základů unie. Druhý směr by se měl zaměřit na témata, která se konkrétně týkají demokratických procesů a institucionálních otázek: především systému vedoucích kandidátů a nadnárodních kandidátních listin pro volby do Evropského parlamentu.
Závěrem věnujme pozornost tyrolskému zákazu jízd nákladních vozidel v této části Rakouska. Rakušané přišli k počátku tohoto roku se zostřením sektorového zákazu jízd na brennerské dálnici. To vyvolalo reakci německého Spolkového svazu silniční nákladní dopravy a logistiky BGL – ten má obavu z problémů v zásobování a z insolvencí mnoha rodinných a středostavovských dopravních podniků. Svaz opakovaně naléhavě žádá Evropskou komisi o uplatnění kroku vůči Rakousku za narušení smluvního řízení kvůli nedovolenému omezování volné dopravy zboží. Pokud další evropské regiony budou následovat tyrolské zákazy jízd, lze se obávat „začátku konce“ společného trhu EU, uvedl mluvčí představenstva BGL Dirk Engelhardt.
Jiří Kladiva
