2. března 2021, Jiří Kladiva
V dnešním komentáři se zabývám dvojím varováním. Jednak upozorňuji na pravidelný dokument Evropské komise, který informuje o případech nedodržování práva v EU na úseku dopravy. Dále pak na kroky Světového ekonomického fóra věnované boji s korupcí.
Evropská komise EU upozorňuje vyjmenované státy na zjištěné nedostatky oficiálními nótami, ve kterých požaduje sjednání pořádku. Pokud nebude zajištěn ve stanovené lhůtě, je tu aktuální předvolání k Evropskému soudu. Nejvíce problémů se týká silniční dopravy. Například Itálie a Maďarsko neplní své povinnosti v oblasti legalizace vstupu na evropský trh poskytovatelům služeb kolem elektronických poplatků (EETS) a vytváření společného trhu na tomto úseku. Litvě se zase vytýká, že neposkytla informace o bezpečném parkování. Jde též o parkoviště poskytující tak zvané dynamické informace v smyslu předpisu EU885/2013, přijatého v souvislosti se směrnicí o Inteligentních dopravních systémech. Litva má dva měsíce na nápravu, jinak ji čeká předvolání k soudu EU. Této zemi se vytýká ovšem i další nedostatek: nesprávně aplikuje pravidla o informacích na úseku silniční bezpečnosti. Belgie je na tapetě ohledně poskytování náhrad za ztracené nebo odcizené řidičské průkazy v mezinárodním provozu. Hned čtyři země – Belgie, Chorvatsko, Itálie a Španělsko – mají podle EU problém s řádnou aplikací předpisu o bezpečnosti v hlavních silničních tunelech.
V případě letecké bezpečnosti Evropská komise nabádá Slovinsko, aby schválilo svůj novelizovaný pro-
gram Národní program bezpečnosti v civilním letectví (NASP). Na železnici jde o tři nepořádné státy: Řecko, Rakousko a Lucembursko totiž dosud nerealizovaly směrnici o pravidlech směřující k vytvoření společného evropského drážního trhu. V oblasti inteligentní dopravy má problém Litva s řádnou realizací pravidel o poskytování informačních služeb o dopravě v reálném čase. Ty mají význam pro omezování kongescí, znečištění ovzduší a dopravního hluku. A čtveřice zemí – Bulharsko, Chorvatsko, Litva a Slovinsko – nedostatečně poskytuje předepsané informace o multimodální dopravě.
Varování číslo dvě je produktem Světového ekonmického fóra (World
Economic Forum WEF), což je nezisková organizace založená v Ženevě v roce 1971. Pořádá každoroční zasedání ve švýcarském Davosu, kde se setkávají špičkoví podnikatelé, světoví politici, vybraní intelektuálové a novináři, aby naplňovali poslání WEF směrem ke zlepšování světa obchodu a politiky. Není náhodou, že v době úsilí světa k obnově po pandemii covidu–19 přichází WEF s návrhy kroků boje proti korupci a se snahou o obnovu důvěry v čelné představitele.
Protože obyvatelstvo světa se očkuje a realizuje se ohromný logistický úkol: dodat řádně do cca 200 zemí světa všech kontinentů drahocenné očkovací látky. A jde o to, aby se nestaly předmětem uplácení a korupce.
Ta také brání hospodářskému růstu, přispívá k sociální nerovnosti a překáží inovacím – mezi řadou dalších negativních účinků. Odhaduje se, že roční náklady na korupci obnášejí ve světovém měřítku částku 3,6 trilionů USD. Jeden trilión je číslo o osmnácti nulách. Z toho jeden trilion připadá každoročně na úplatky. Tato částka může oslabit dopad přibližných deseti trilionů USD, jež byly slavnostně přislíbeny a začínají se nasazovat jako část obnovy a stimulující soubory návrhů.
Avšak není to pouze záležitost peněz. V mnoha případech se korupci přičítají ztráty na životech. Některé odhady ukazují, že kolem 500 miliard USD výdajů na zdravotní péči se každým rokem ztrácí vlivem korupce. Má to dopad na výrobu a pořizování léků, jakož i zdravotních zařízení a ohrožuje jejich včasná dodání tam, kde jsou nejvíc zapotřebí.
Protože každý na světě vkládá důvěru a naději do výroby a distribuce očkování k porážce pandemie, je zapotřebí účinný přístup k zajištění, že korupce nebude stát v cestě jeho spravedlivé distribuci. Podle WEF je třeba zdvojnásobit individuální úsilí, ale nelze zapomenout, že to je kolektivní výzva. Širokého rozsahu působení lze dosáhnout jen při společné práci.
Co tedy dělá Světové hospodářské fórum kolem korupce? Podle něj tu jsou troje kroky, jež mohou různě zdokonalit protikorupční přístup. V prvé řadě jde o rozsah zapojení techniky. Ta se vyvíjí jakožto jeden z největších spojenců průhlednosti a kritických nástrojů vůči korupci. Tři techniky jsou především k dispozici podnikům a států k ochraně zranitelnosti: blockchain (v informatice jde o speciální druh distribuované decentralizované databáze uchovávající neustále se rozšiřující počet záznamů, které jsou chráněny proti neoprávněnému zásahu jak z vnější strany, tak i ze strany samotných uzlů), analýzy big data (přínos využití big data je zejména v získání konkurenční výhod, využití nových informací pro poskytování lepších služeb, hlubšímu porozumění zákazníkům, rychlejším inovacím) a umělé inteligence. Jde o lepší objevování a odkrývání korupce.
Druhým krokem jsou tzv. faktory ESG (environmentální, sociální a řídící). Právě ty, které jsou spojené s vedením a řízením mají být pojímány se smyslem pro naléhavost a priority. Loni v září Summit dopadů na udržitelný rozvoj WEF vydal soubor univerzálních faktorů ESG. Těchto 21 faktorů hlavních a 35 rozšířených je organizováno přes 4 pilíře: řízení, planetu, lidi a prosperitu; slouží jako vodítko pro vyrovnání podnikání se zájmy zainteresovaných subjektů.
Pod řízením představuje antikorupce jeden z hlavních faktorů informování o udržitelné tvorbě. Větší investování do řízení pomáhá vytvářet solidní kulturu integrita, což je jedním ze základů boje s korupcí. Pod třetí kroky patří systémové myšlení a kolektivní práce. Přes Radu světové budoucnosti (GFC) ohledně průhlednosti a antikorupce se pomáhá zvyšovat integrita. Jde kupříkladu o boj proti zakázaným finančním tokům, též mimo jiné ve spolupráci se Světovou bankou. Pracuje se také na „jednotícím rámci“ praxe a politiky, jenž má usilovat o koordinaci a harmonizování reakcí na zakázané finanční toky. Aby se pokročilo v účinném řešení korupce, jsou zapotřebí právě systémová myšlení a kolektivní akce mnoha skupin zainteresovaných osob.
Jiří Kladiva
