27. března 2008
Poslanecká sněmovna v únoru schválila novelu zákona o pojištění zodpovědnosti za škody způsobené motorovým vozidlem, která mimo jiné nově upravuje postih majitelů nepojištěných motorových vozidel. „Správní řízení se ukázalo jako málo účinné, nyní může těmto majitelům nově hrozit až exekuce jejich majetku; částka je vymahatelná jako každá jiná pohledávka,“ řekl v rozhovoru pro Dopravní noviny výkonný ředitel České asociace pojišťoven Tomáš Síkora.
„Jak se v loňském roce vyvíjel český pojistný trh?“
„V loňském roce došlo k poměrně silnému nárůstu pojistného trhu, celkové předepsané pojistné se zvýšilo o více než osm procent. Největší podíl na celkovém růstu měla oblast životního pojištění, které vloni vzrostlo o 14 procent. Neživotní pojištění roste v posledních letech meziročně zhruba o čtyři procenta, stejně tomu bylo i v loňském roce. Obecně lze říci, že zájem o pojištění u nás stoupá, přičemž nejpopulárnější je investiční životní pojištění. V neživotním pojištění je trend poměrně stabilní, dominuje mu pojištění havarijní a pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, které nyní tvoří kolem 30 procent celkového objemu předepsaného pojistného.“
„Poslanecká sněmovna schválila v únoru novelu zákona o pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla. Jaké základní změny novela přináší?“
„Novela především implementuje pátou motorovou směrnici Evropské unie. Nejviditelnější změnou je zvýšení hranice odpovědnosti za škodu na majetku na jeden milion € v rámci evropské směrnice, u nás je to tedy navýšení limitu z 18 na 35 milionů Kč. U škody na zdraví je tento vyšší limit již v současném znění zákona. Nové limity jsou tedy 35 milionů Kč na škody na majetku a 35 milionů Kč na škody na zdraví. Z hlediska spotřebitele se prakticky nic nemění, protože pojištění je dnes již standardně prodáváno s limity vyššími, než určuje novela zákona.
Další novinkou bude změna v příjmech garančního fondu, který by měl mít možnost získávat prostředky i pojištěním nepojištěných osob přímo prostřednictvím mandátu ČKP. Současná podoba vymáhání nároku prostřednictvím správních orgánů není příliš efektivní. Tím, že Česká kancelář pojistitelů dostane možnost získat příspěvek přímo od majitele nepojištěného vozidla, se mohou snížit příspěvky pojišťovnám do garančního fondu. Nebudou na tom tratit ti, kteří pojištění řádně platí. Do výše pojistného se totiž zcela logicky promítá potřeba příspěvků do garančního fondu.“
„Jak budete z majitele nepojištěného motorového vozidla vymáhat příspěvek, když neplatí ani povinné ručení?“
„Příspěvek bude dán ze zákona a České kanceláři pojistitelů bude dáno právo tento příspěvek vymáhat. Bude tady fungovat standardní metoda vymáhání dluhů. Domníváme se, že soukromý subjekt je schopen peníze získat mnohem efektivněji než stát. Nejprve tedy majiteli nepojištěného vozidla přijde upozornění s informací o tom, že neplatí pojistné na registrované vozidlo. Pokud do určité doby dopravní prostředek neodhlásí, bude povinen zaplatit poplatek garančnímu fondu. Pak bude následovat upomínka a v případě negativní reakce až exekuce jeho majetku.
Máme zjištěno, že existuje výrazný rozdíl mezi počtem zaregistrovaných vozidel a počtem pojištěných vozidel. V počátku platnosti zákona bude však stanovena lhůta umožňující bez povinnosti platby příspěvku majitelům vozidel je odhlásit nebo prokázat skutečnost neoprávněnosti upomínky.“
„Jaká bude výše poplatku ve srovnání s povinným ručením?“
„Součástí zákona je tabulka výše příspěvků podle jednotlivých kategorií vozidel a jejich obsahů. Výše poplatku bude lehce nad horní hranicí maximální výše povinného ručení v dané kategorii. Výše příspěvku je nastavena logicky, aby se nespekulovalo, že se vyplatí zaplatit spíše poplatek než povinné ručení.“
„Máte informace o tom, kolik u nás je nepojištěných motorových vozidel a jakou škodu loni způsobila?“
„Podle našich odhadů je u nás celkem 200 tisíc nepojištěných aktivně provozovaných vozidel, která loni způsobila při dopravních nehodách škody za zhruba 1,8 miliardy Kč.“
„Kolik se z této částky podařilo získat od viníků nehod jezdících s nepojištěným vozidlem?“
„Jsou to velmi malá procenta a symbolické částky. Stav se liší region od regionu, správní orgány někde reagují na výzvy České kanceláře pojistitelů poměrně rychle a aktivně spolupracují, jinde to jde velmi pomalu, většinou však chybí zpětná vazba.“
„Jak se v loňském roce vyvíjel počet pojistných událostí, pokud jde o škody financované z povinného ručení? Registrují pojišťovny snížení počtu dopravních nehod?“
„Podle statistiky Policie ČR se loni zaregistrovalo přes 182 tisíc dopravních nehod. To je oproti roku předchozímu přibližně o pět tisíc nehod méně. Z našich statistik a odhadů vyplývá, že jen 41 procent dopravních nehod nahlášených policii odpovídá povinnosti hlásit nehody nad limit 50 tisíc Kč, loni to bylo tedy kolem 73 tisíc dopravních nehod. Ostatní nehody jsou pod touto hranicí, respektive o mnohých nehodách policie ani žádné informace nemá, ale pojišťovny je mají nahlášeny jako pojistné události. Nelze tedy dát do příčinné souvislosti vývoj počtu nehod a počtu pojistných událostí.“
„V souvislosti s chystanou novelou silničního zákona se nyní mluví o tom, že by se hranice výše škody při dopravní nehodě, kdy by bylo nutné zavolat policisty, zvýšila z dnešních 50 tisíc Kč až na pětinásobek. Jaký je postoj asociace pojišťoven k tomuto návrhu?“
„Zvýšení hranice až na 250 tisíc Kč nemá žádné logické opodstatnění. Na základě analýzy stávajícího stavu jsme zjistili, že pokud se hranice zvýší až na navrhovanou částku, Policie ČR výrazně počet svých zásahů nad hranici limitu 100 tisíc Kč nesníží. Navíc takto enormně navýšený limit by vytvářel obrovský prostor pro pojistné podvody. Obáváme se také toho, že účastníci nehody nebudou schopni zhodnotit její rozsah a skutečnou výši škody. Současně je tady obrovské množství aut, jejichž hodnota vůbec nedosahuje výše 250 tisíc Kč. Je také otázkou, jak se určí viník nehody – jak bude nehoda zdokumentována a jakým způsobem bude probíhat její nahlášení.“
„Jaká hranice by tedy pro pojišťovny byla přijatelná?“
„My jsme od samého začátku hovořili o hranici 100 tisíc Kč. Tato hranice by pro nás byla přijatelná a statisticky zdůvodnitelná. Jak jsem již řekl, právě u této hranice se láme význam zásahů policie i riziko pojistných podvodů.
Neřekl jsem ještě jednu věc. U škod nad 100 tisíc výrazně roste riziko škod na zdraví a policisté k těmto nehodám stejně jezdit musí. Pokud by se navrhovaná hranice zvýšila na 100 tisíc, ubylo by výjezdů policie k dopravním nehodám asi o 14 procent, to je asi 25 tisíc dopravních nehod ročně. To jí může významně pomoci.“
„Jak se případné zvýšení hranice škody projeví na vývoji cen povinného ručení?“
„To bude záležet na výši této hranice. Pokud bude na 250 tisících Kč a nebude definováno zákonem, jak se budou nehody nahlašovat, pak budou muset pojišťovny vytvořit nějaké vlastní skupiny vyšetřovatelů, což by jim výrazně zvyšovalo náklady. Pokud by se hranice zvýšila pouze na 100 tisíc Kč a vypracoval by se mechanismus, jak budou účastníci tyto nehody nahlašovat, tak to výrazný vliv na ceny mít nebude.
Naopak ceny může ovlivnit to, že rostou škody na zdraví u dopravních nehod. Za poslední rok narostl objem škod na zdraví o 13 procent, průměrný závazek o 56 procent na téměř půl milionu Kč. Pokud se bavíme o škodách na majetku, tam je nárůst zhruba o 500 korun ročně, což není důvod pro zvýšení pojistného.“
„Jak se na cenách povinného ručení projeví už schválená novela příslušného zákona?“
„Tato novela by neměla mít na ceny prakticky žádný vliv, protože pojišťovny už kalkulovaly s novými limity loni a většina pojistek se prodávala s vyššími limity. Naopak pokud se bude dařit České kanceláři pojistitelů získávat příspěvky od majitelů nepojištěných vozidel, nebudou muset pojišťovny tolik přispívat do garančního fondu, což by mohlo zbrzdit nárůst cen povinného ručení. Navíc jako doklad o pojištění se bude uznávat pouze zelená karta, to by také mohlo snížit náklady pojišťoven.“
„Už jste se zmínil o pojistných podvodech. Loni zachytily pojišťovny podvody asi za půl miliardy Kč. Čeho se nejvíce týkaly?“
„Již tradičně se nejvíc podezřelých případů řeší v souvislosti s pojištěním motorových vozidel. V loňském roce to bylo téměř 3500 případů. Jedná se zejména o fingované dopravní nehody nebo úmyslně vyprovokované dopravní nehody za účelem získání peněz na opravy vozů. Pokud se hranice škody zvýší na 250 tisíc Kč, podvodů rozhodně přibude.“
„Mají pojišťovny dostatečné mechanismy, aby mohly zabránit pokud možno všem podvodům?“
„Dostatečné mechanismy neexistují nikde a nikdy. Pachatelé pojistných podvodů vymýšlejí stále nové metody páchání těchto trestných činů a pojišťovny musí rychle reagovat a implementovat stále nová opatření do vlastních kontrolních mechanismů. Důležitým prvkem při odhalování pojistných podvodů je výměna informací mezi pojišťovnami. V rámci českého trhu momentálně připravujeme systém výměny podezřelých okolností, který by tento problém řešil systémově.“
Tomáš Johánek
