21. dubna 2011
Hubená léta, která trápila české podnikatele, jsou pravděpodobně u konce. Ale ani rok 2011, i když bude zřejmě ve znamení postupného růstu ekonomiky, nebude tak bohatý jako ty předkrizové. Společnosti budou muset i nadále hledat úsporná a trvanlivá řešení, které je zbaví rozbujelých výdajů. Jednou z položek, na něž se budou muset zaměřit, jsou náklady za provoz parku vozidel.
Jaká úsporná opatření v této oblasti podniky zavedly, jaká plánují a kde mohou nejvíce ušetřit? Odpověď na tyto otázky poskytl výzkum CVO společnosti Arval, který letos probíhal v několika evropských zemích včetně České republiky.
Naprosto základním krokem, ke kterému sáhne každá společnost, je změna v používání autoparku. Zatímco v minulosti bylo běžné rozložení „jeden vůz na jednoho člověka“, dnes se stále více rozšiřuje sdílení vozů, ať už formou carpoolingu (kdy je vůz k dispozici tomu, kdo si ho právě půjčí) nebo přidělením jednoho vozu dvěma nebo více zaměstnancům. Tento krok je zásadním opatřením pro dosažení úspor pro střední i velké společnosti – v rámci protikrizových opatření k němu sáhlo 43 procent společností s 10 až 99 zaměstnanci, a dokonce více než polovina společností s více než 500 zaměstnanci.
Firmy revidovaly podmínky správy autoparku
Pro velké společnosti je také důležité revidování podmínek, za jakých je jejich autopark spravován. O dosažení výhodnější ceny za poskytované služby se pokusilo 53 procent společností s více než 500 zaměstnanci. Z průzkumu navíc vyplynul další zajímavý trend. Zatímco v západní Evropě se podniky více zaměřily na vyjednávání s dodavatelem a chtějí stejná auta jako dosud, jenže levněji, v České republice se vyjednává o poznání méně. Společnosti zde raději v rámci úspor sníží například požadavky na výbavu.
Řeší se také úspory za pohonné hmoty
Dalším úsporným opatřením, které dokáže výrazně zredukovat provozní náklady, je pečlivější kontrola spotřeby pohonných hmot. Společnosti stále častěji hlídají, jak jsou automobily využívány. Kontroly probíhají jak prostřednictvím vedení povinných knih jízd, tak hlídáním prostřednictvím navigačních systémů. „V letech 2009 a 2010 Arval zaznamenal zvýšení poptávky po GPS systémech, které umožňují sledovat pohyb jednotlivých vozidel firemního autoparku a poskytují data o jejich využívání,“ uvedl manažer rozvoje obchodu Jan Tejnor. Díky těmto datům je možné zjistit, kde dochází ke zbytečnému plýtvání paliva na firemní náklady, a optimalizovat využívání vozového parku.
Přestože zamezení zneužívání firemních vozů zaměstnanci je pouze jedním z řešení pro úsporu pohonných hmot, k ostatním se fleet manažeři zatím staví poměrně chladně. Úpravy ve složení parku, které by vedly k vyššímu podílu vozidel s menší spotřebou, zatím neláká. Alternativní pohony firemních automobilů jsou zatím spíše výjimkou. Důvodem jsou hlavně překážky, které brání jejich pořízení – tedy vyšší cena, nutnost speciálních čerpacích nebo nabíjecích stanic nebo omezená nabídka automobilek, ale také minimální legislativní tlak, který by je k podobné obměně v České republice tlačil.
Mění se forma financování autoparků
Je údajně až s podivem, že právě šetrné české společnosti často opomíjejí zásadní moment, díky kterému mohou za provoz autoparku ušetřit. Zejména malé a střední podniky totiž park často financují formou finančního leasingu. Právě pro ně by přitom bylo často výhodnější financování prostřednictvím operativního leasingu – tak, jak je to běžné ve většině evropských států. „V tomto jdou české podniky skutečně proti evropskému trendu,“ řekl Jan Tejnor.
V západní Evropě financování větších firemních autoparků prostřednictvím operativního leasingu jasně převládá, v České republice však přetrvává zažitá představa, že finanční leasing je to nejvýhodnější řešení, což rozhodně nemusí být vždy pravda. U českých malých a středních firem s 10 až 99 zaměstnanci se totiž firemní autoparky nejčastěji financují právě formou finančního leasingu – a to z celých 46 procent. V případě evropského průměru je toto číslo o 11 procent nižší, takže finanční leasing volí pouze zhruba třetina firem.
Podobná je situace i u podniků se 100 až 499 zaměstnanci. Zatímco v České republice se k finančnímu leasingu kloní 46 procent společností, v Evropě je jich pouze o něco málo více než čtvrtina. Tyto společnosti totiž většinově volí operativní leasing – a to z celých 37 procent. V České republice ho využívá pouze každá pátá společnost, přestože podmínky jsou velmi podobné jako ve zbytku Evropy. Operativní leasing se prostě české společnosti stále ještě nenaučily využívat.
I u společností nad 500 zaměstnanců je situace podobná. V České republice překvapivě nejčastěji nakupují vozy ze svého. Operativní leasing volí 37 procent z nich oproti evropským 54 procentům.
„Úspory, kterých lze pomocí operativního leasingu dosáhnout, jsou dvojího druhu. V první řadě je dodavatel operativního leasingu schopen dosáhnout výhodnějších cen jak na nákup vozů, tak komponent a celkově je schopen vyjednat si lepší podmínky u svých dodavatelů,“ uvedl Jan Tejnor. Druhý typ je úspora s přihlédnutím k časové hodnotě peněz a alternativním výnosům volných prostředků, se kterými může podnik díky nákupu prostřednictvím operativního leasingu nakládat. Ušetřená částka není nikterak nízká. V závislosti na velikosti firemního autoparku se může měsíčně jednat až o desítky tisíc Kč.
Tomáš Johánek
