Vnitrozemská plavba

PRAHA (2.3.) – Tuzemští lodní dopravci a provozovatelé přístavišť zatím nedostali slíbené dotace, které měly být kompenzací za předloňské povodně. O jejich vyplacení budou ještě jednat s ministrem dopravy Danem Ťokem. Potvrdil to předseda vodní sekce při Svazu dopravy Milan Raba. Celkem 250 milionů korun jim vloni v listopadu slíbil exministr dopravy Antonín Prachař. Současné vedení resortu ale podpoře dopravy takto nakloněno není a hrozí, že rejdaři mohou o peníze přijít.

PŘELOUČ (27.2.) – Plánovaná stavba plavebního kanálu u Přelouče na Pardubicku stále nemá územní rozhodnutí. Krajský úřad jej počtvrté zrušil například kvůli nesrovnalostem v popisu stavby. Informovalo o tom hnutí Děti Země. Podle krajského úřadu stavbu znovu projednává stavební úřad v Přelouči. O výstavbě se hovoří zhruba 20 let.

V minulém roce se sice opět ve větší míře rozeběhly investice do vodních cest na území České republiky, cesta k realizaci dvou klíčových projektů nutných pro splavnění Labe až do Pardubic, konkrétně vodních stupňů Děčín a Přelouč, však bude ještě hodně dlouhá. Podle ředitele Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR) Lubomíra Fojtů se při přípravě obou projektů objevují stále nové připomínky, které mají charakter účelově bránit jejich realizaci. Aktuální je snaha zařadit obě lokality do seznamu chráněných území, což by přípravu obou projektů dále zkomplikovalo.

Příprava stavby děčínského jezu se může opět zkomplikovat. Dlouhodobý projekt ohrožuje snaha nezávislých iniciativ prosadit rozšíření evropsky významné přírodní lokality Labské údolí na řece Labi k Litoměřicím. Kvůli přísnějším podmínkám v chystané zóně by mohlo ministerstvo životního prostředí opět vrátit k přepracování dokumentaci dopadu stavby na životní prostředí (EIA), kterou chce Ředitelství vodních cest (ŘVC) předložit letos na jaře.

PRAHA (8. 1.) – Příprava stavby děčínského jezu se může opět zkomplikovat. Dlouhodobý projekt ohrožuje snaha ministerstva životního prostředí prosadit rozšíření evropsky významné přírodní lokality Labské údolí na řece Labi k Litoměřicím. Kvůli přísnějším podmínkám v chystané zóně by mohlo ministerstvo opět vrátit k přepracování dokumentaci dopadu stavby na životní prostředí (EIA), kterou chce Ředitelství vodních cest (ŘVC) předložit letos na jaře. Informoval o tom mluvčí ŘVC Jan Bukovský.

PRAHA (14. 11.) – Sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky zásadně odmítá, aby se osud vodní dopravy stal záminkou pro vyřizování politických hrátek. Význam vodní dopravy pro hospodářství České republiky, je jako pro vnitrozemský stát zásadní. Umožňuje volný přístup k významným námořním přístavům, jedná se o nejšetrnější dopravu k životnímu prostředí, hraje zásadní roli jako regulátor výše dovozného atd. Vodní doprava je nezastupitelná především pro exportéry nadrozměrných nákladů a technologických celků a samozřejmě i hromadných substrátů.

Spolkový správní soud v Lipsku na počátku října pozastavil řízení ekologických svazů BUND a NABU proti územním rozhodnutím o úpravě plavební dráhy dolního a vnějšího Labe do rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU) v Lucemburku. Ten již zahájil řízení týkající se výkladu rámcové směrnice vodní politiky EU. Senát Spolkového soudního dvora, v jehož kompetenci je právo vodních cest, se rámcovou směrnicí vodní politiky zabýval již v létě minulého roku, kvůli žalobám ekologických svazů proti rozšiřování Vezery.

Železniční spojení Prahy a Drážďan s výhledem na budování nové vysokorychlostní tratě, zlepšování splavnosti Labe v ČR i v Německu a aktuální stav dostavby dálnice D8 – to byla hlavní témata již šestého ročníku odborné konference Česko-saské cesty. Tu pořádala Okresní hospodářská komora Most a Děčín ve spolupráci a s podporou Krajského úřadu Ústeckého kraje, IHK Chemnitz a IHK Halle-Dessau.

„Česká lodní doprava je po-dle některých vyjádření na pokraji krachu. Může ji ještě něco zachránit, když nejpožadovanější opatření – jez na Labi u Děčína – může být postaveno v ideálním nejlepším případě za šest let? Co lze udělat pro to, aby do té doby plavba přežila?“

Čeští rejdaři potřebují zlepšit splavnost „dolního Labe“ v regulovaném úseku od státní hranice až do Ústí nad Labem, a zároveň odstranit skandální překážku rozpojující v Přelouči dva úseky splavné labsko-vltavské vodní cesty. Ta je až do Pardubic zařazena v síti TEN-T, transevropsky významných dopravních cest. Plavební stupeň Přelouč II. má dávno EIA, je připraven a v podstatě rozinvestován.