Vnitrozemská plavba

OSTRAVA (25.9.) – Z Moravskoslezského kraje se ročně vyváží okolo 15 milionů tun zboží. Dalších zhruba 13 milionů tun naopak míří ze světa do regionu. Pohyb celkem 28 milionů tun nejrůznějších strojů, zařízení, materiálu i spotřebního zboží se odehrává převážně na silnicích a v rámci železničních cest. Kraj má přitom jedinečnou šanci připojit se na transevropské „vodní dálnice“.

V nedávné době postihly Českou republiku rozsáhlé povodně následované obdobím sucha a podle názoru odborníků bude takových extrémů v příštích letech přibývat. Na to, jaký mají tyto změny vliv na vodní dopravu na Labi a Vltavě, a také na plány dalšího rozvoje vodních cest jsme se zeptali Ing. Jana Skalického, který je pověřen řízením Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR).

PRAHA (17.9.) – Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) zastavil platby Ředitelství vodních cest (ŘVC). Důvodem byly pochybení při zveřejňování smluv a s tím spojené podezření na porušování zákona o veřejných zakázkách. Stop stav bude trvat až do doby, než ŘVC prokáže, že postupovalo podle zákona.

PRAHA (10.9.) – Nová česko-německá smlouva upravující rozvoj vodní dopravy na Labi by se měla dostat nové vládě na stůl hned po jejím zvolení. Na setkání s novináři to po jednání se zástupci německého spolkového sněmu řekl předseda senátního podvýboru pro dopravu Petr Bratský. Smlouva, která by měla navázat na dokument z první republiky, má kromě zlepšení průchodnosti řeky pro nákladní lodě upravit i možnosti budování protipovodňových ochranných prvků a nastavit budoucí podobu využívání českého území v hamburském přístavu.

PRAHA (29.8.) – U Dětského ostrova na Praze 5 by mělo vzniknout nové zdymadlo. Důvodem je přetíženost současné smíchovské plavební komory, kde lodě na proplutí čekají i několik hodin. Záměr již schválili radní Prahy 5 a komora je již také v územním plánu hlavního města. Stavět by se podle odhadu Ředitelství vodních cest (ŘVC) mohlo v roce 2015.

Vodní doprava momentálně nemá na růžích ustláno nikde v Evropě, ještě horší je situace v České republice, kde lze stav zejména nákladní dopravy označit pomalu za klinickou smrt. Jistou nadějí pro lepší budoucnost představuje zařazení Labe do evropské sítě prioritních komunikací TEN-T. O tom, jaké bude mít toto rozhodnutí Evropské unie význam pro další osud labské plavby, a nejen o tom jsme hovořili s prezidentem Evropského svazu rejdařů (EBU) a zároveň provozním ředitelem ČSPL, a. s., Lubomírem Fojtů.

Letitý záměr na vybudování propojení tří řek – Dunaje, Odry a Labe, k jehož významným zastáncům patří i nový prezident Miloš Zeman, získává další příznivce. Návštěva Miloše Zemana v Polsku, přinesla na konci května významný obrat ve vnímání záměru na vybudování vodního koridoru D-O-L. Po Rakousku vyjádřilo podporu projektu i Polsko.

PRAHA (14.6.) – Letošní povodně vtrhly do Čech nebývale rychle. Na většině míst sice řeky nedosáhly takových stavů jako před 11 lety, ale i tak měli lidé od vody plné ruce práce. Díky jejich disciplinovanosti a obětavé práci se neopakovala situace z roku 2002 a žádné plavidlo tak nemuselo být potopeno. Rychlost, kterou letos velká voda vtrhla do celých Čech, evokovala vzpomínky na rok 2002 nejen z pohledu lidí a jejich majetku, který je normálně na suchu, ale také z pohledu lodí a jejich obsluhy. Lodě, ale i další plovoucí zařízení, se totiž na rozbouřené řece mohou stát velmi nebezpečnými, pokud nejsou na bezpečném místě a správně ukotvené.

Plavební stupeň Děčín (PSD) je už více než deset let předmětem urputné „zákopové války“ mezi technicky a ekonomicky zaměřenými odborníky na straně jedné a zastánci přírodního prostředí na straně druhé. Linie fronty však není tak jednoznačná, jak se zdá. I někteří zástupci technicko-ekonomického tábora pohlížejí na projekt kriticky. Jedním z oponentů plánovaného projektu je Ing. Jaroslav Kubec, CSc., samostatný konzultant v oboru vodní dopravy.

VARŠAVA (25.5.) – Pokud by se podařilo vybudovat vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, mohl by se stát polský přístav Štětín také jedním z českých přístavů. Na ekonomickém fóru ve Varšavě to prohlásil český prezident Miloš Zeman. Podle jeho slov pozitivní postoj k projektu vodního koridoru vyjádřilo před několika dny také Rakousko. „Je to nepochybně dlouhodobý investiční projekt. Jednalo by se o strategii vítězství, která by byla přínosná pro obě země," řekl Zeman. Polský prezident Bronisław Komorowski Zemanův plán na vybudování vodního koridoru D-O-L podpořil. Bez vyspělé dopravní sítě se podle jeho slov nedá obchodovat.