Ing. Jiří Landa pro DN

Bezpečnosti dopravy stojí při aplikaci inteligentních dopravních systémů zatím v pozadí

Pražská společnost CityPlan zpracovává pro ministerstvo dopravy výzkumné projekty zaměřené na zavádění telematických systémů ve vnitrozemské plavbě a městské hromadné dopravě. O možnostech, které aplikace inteligentních systémů nabízejí, a o dalších aktivitách společnosti CityPlan jsme hovořili s vedoucím jejího Střediska dopravy a dopravního inženýrství ing. Jiřím Landou.

„Statistika za první pololetí potvrdila, že úroveň bezpečnosti na českých silnicích se dále zhoršuje. Začíná se i v českých podmínkách uvažovat o vyšším využití telematických systémů pro aplikace e-safety?“

„Podle mého názoru musí být zvyšování bezpečnosti dokonce přímo těžištěm aplikací inteligentních dopravních systémů. Inteligentní dopravní systémy mohou zvyšovat bezpečnost dopravní cesty, varovat řidiče před nebezpečím a podporovat jej při řízení vozidla. A zejména by měly sloužit k tomu, aby řidič při jízdě dostal včasnou, spolehlivou a srozumitelnou výstrahu před nebezpečím, které nemůže předvídat (náledím, zhoršenou sjízdností, náhlým vznikem kolony nebo nečekanou překážkou). A to u nás chybí: portál proměnného dopravního značení často ukazuje, jen kolik je hodin, místo aby řidiče upozornil na překážku, která jej čeká. Obrovské množství nehod na dálnici Praha-Brno vzniká právě v místech uzavírek, což svědčí o tom, že inteligentní dopravní systémy tuto svou elementární funkci neplní a slouží jen jako velmi drahá ozdoba. Jako motorista i dopravní inženýr sleduji také dopravní situaci v Praze a i zde jsem k přijatým řešením velmi kritický: nainstalovaná zařízení jsou velmi nákladná, ale jejich důvěryhodnost je velmi nízká.“

„Domníváte se tedy, že se u nás těmto aplikacím nevěnuje dostatek pozornosti?“

„Jsem o tom hluboce přesvědčen. Ve srovnání s tím, kolik pozornosti se věnuje protihlukovým opatřením nebo problémům se schvalováním tras dálnic (a otázkám životního prostředí vůbec), je bezpečnost jednoznačně v pozadí. Rozhodně by bylo žádoucí, aby tomu bylo přesně naopak, ale bohužel v tom hrají velkou roli ekonomické zájmy.“

„Můžete představit společnost CityPlan?“

„Společnost CityPlan před téměř jedenácti lety založilo pět přátel z oboru dopravy a energetiky s cílem vybudovat dopravně-inženýrskou a projektantskou konzultační firmu, která bude schopna řešit i ty nejambicióznější úkoly. Je specifická tím, že se věnuje nejen dopravě a dopravním stavbám ve všech jejich formách, ale současně také energetice a životnímu prostředí. V oblasti dopravy projektujeme dopravní stavby, zpracováváme dopravní generely a vykonáváme celou širokou škálu dalších činností; narozdíl od řady standardních projektových organizací se však orientujeme pouze na dopravně-inženýrské disciplíny a řízení dopravy z inženýrského hlediska, na návrhy dopravních systémů, projekty dopravních systémů, prognózy, modely a makro-, mezo- nebo mikrosimulace, nikoli na vlastní realizaci.

Naším bezesporu nejvýznamnějším projektem je Mariánský most v Ústí nad Labem. Vybudování této mimořádně velké mostní stavby jsme vedení města pomohli zrealizovat bez finanční pomoci státu. Stavba pak byla oceněna celou řadou mezinárodních uznání (například v soutěži světové asociace mostních a konstrukčních inženýrů IABSE byla zařazena mezi sto nejprestižnějších staveb světa) a její mezinárodní věhlas mnohonásobně převýšil tuzemské kritiky.“

„Do jaké míry se zabýváte také inteligentními dopravními systémy a telematikou obecně?“

„Inteligentní dopravní systémy považujeme za nedílnou a perspektivní součást řešení dopravních staveb a začali jsme se jim intenzivně věnovat již od počátku činnosti firmy před více než deseti lety. Proto když ministerstvo dopravy a spojů v roce 1999 vypsalo nové výzkumné projekty, o celou řadu z nich jsme se také ucházeli a nakonec jsme vyhráli dva z nich  – projekt telematického systému vodní dopravy a projekt logistických řešení v městské hromadné dopravě. Oba mají s aplikací inteligentních dopravních systémů hodně společného.“

„Projekt telematického systému vodní dopravy se blíží k závěru – na konci roku bude uzavřen. Jaké budou jeho konkrétní výstupy?“

„Projekt měl být původně uzavřen již loni, ale podobně jako v případě dalších podobných akcí jej ministerstvo nemohlo průběžně financovat podle plánu, takže se nakonec poněkud rozmělnil a doba řešení se protáhla na tři roky. Záběr projektu je ovšem velice široký – jeho cílem je vytvořit otevřený říční informační systém a jeho prostřednictvím zajistit komunikaci mezi všemi plavidly, vodní cestou a jejím vybavením a správcem vodní cesty. Naším úkolem bylo sloučit nejrůznější informace (například o stavu dopravní cesty, srážkách, klimatických poměrech nebo službách podél vodní cesty) v určitém standardním kódu a – zejména v případě nákladní dopravy – navíc vytvořit vazby na další části přepravního řetězce.

Na podzim předvedeme první zkušební aplikaci komunikace mezi plavidlem a vodní cestou, kterou právě zpracováváme na zkušebním serveru. Do konce roku pak máme ještě navrhnout konfiguraci informačního serveru, otestovat některá zařízení a vyjasnit strukturu a formát dat a architekturu celého systému. Vlastní implementace již bude úkolem další organizace, ministerstvo dopravy jí patrně pověří Ředitelství vodních cest.“

„Budete se potom ucházet o další projekty?“

„Pokud jsem dobře informován, tak ministerstvo zatím žádné nové projekty nevypisuje. Má dost starostí s tím, aby dofinancovalo širokou škálu projektů, které – jak v oblasti pozemních komunikací, tak hromadné dopravy a telematiky – vypsalo kolem roku 2000.“

„Nepovede klesající podpora ze strany státu k tomu, že začneme v této oblasti zaostávat?“

„Role ministerstva je sice významná, ale nikoli klíčová. Podniková sféra sice očekává určitou organizační a stimulační roli státu, ale řadu věcí vyvíjí naprosto nezávisle. Příkladem mohou být mobilní telefony – tento produkt moderních telekomunikačních technologií vyvinuli výrobci bez účasti státu; stát plnil jen roli regulátora. Podobné je to v oblasti GPS systémů. Ale je pravda, že v projektech typu našeho telematického systému vodní dopravy je integrační role státu nezbytná, bez ní by podobný projekt nikdy nevznikl.“

„Jste zapojeni do činnosti českých a mezinárodních organizací pro telematiku?“

„CityPlan v České republice inicioval založení společnosti ITS Czech Republic, jejímž cílem je upozorňovat na přínosy inteligentních dopravních systémů a doporučovat jejich použití. Je také aktivní na mezinárodní úrovni a přispěla k tomu, že se české ministerstvo dopravy stalo členem společnosti ERTICO se sídlem v Bruselu.“

„Můžete činnost ERTICO přiblížit?“

„ERTICO je organizace, kterou Evropská unie zřídila s cílem přispívat k rozšiřování a dalšímu rozvoji inteligentních dopravních systémů ve všech jejich formách. Iniciuje nové projekty, podílí se na jejich řešení a vyvíjí bohatou koordinační a publikační činnost. V neposlední řadě je také spoluorganizátorem evropských a světových kongresů o inteligentních dopravních systémech.“

„A jaké aktivity vyvíjí ITS Czech Republic?“

„Členové ITS se pravidelně scházejí. Někteří se specializují na přenosové technologie, jiní například na tunelové technologie, další pak na zpracování a přenos dat nebo automatizaci a ITS jim slouží jako platforma pro výměnu informací z těchto jednotlivých oblastí. Vytváříme také velmi obsáhlou elektronickou knihovnu a pravidelně se účastníme mezinárodních kongresů ITS – nebudeme chybět ani na letošním světovém kongresu v Madridu. ITS Czech Republic je také oficiálním členem národních zástupců ve společnosti ERTICO – tuto platformu ERTICO iniciovalo v zájmu zlepšení spolupráce s jednotlivými zeměmi na podnikové úrovni.“ Luboš Spálovský

www.its-cz.cz

spinner