18. ledna 2012
V Pražském domě v Bruselu se v prosinci uskutečnilo české ITS fórum Door-to-Door Seamless Mobility & Public Transportation Management (volně přeloženo bezproblémové cestování ode dveří ke dveřím a řízení veřejné osobní dopravy). Viceprezident Sdružení pro dopravní telematiku ČR a hlavní organizátor fóra Ing. Roman Srp nám přiblížil, co bylo cílem této prezentace české telematiky na evropské půdě a jaké jsou obecně perspektivy telematiky ve veřejné dopravě.
„S jakými očekáváními jste setkání v Bruselu připravovali?“
„Cílem setkání v Bruselu bylo představit konkrétní témata v oblasti využití dopravní telematiky ve veřejné dopravě, o nichž si myslíme, že právě v nich má český průmysl Evropě co nabídnout. Jako příklad mohu uvést oblast informačních a odbavovacích systémů, vyhledávačů optimálních cest pro cestující nebo řízení provozu veřejné osobní dopravy. A tento záměr se nám podařilo naplnit.
Vedle toho jsme se samozřejmě snažili, abychom na pozadí konkrétního kvalitně připraveného programu prezentovali Českou republiku jako zemi, která se může na evropské úrovni kompetentně vyjadřovat k dopravní telematice, a to jak na úrovni veřejného sektoru, tak i průmyslu. Rovněž tohoto cíle bylo dosaženo.“
„Jak k oblastem, o nichž jste se zmínil, přistupuje Evropská unie jako celek?“
„Při propagaci témat našeho fóra i obecně při propagaci české dopravní telematiky jsme využili skutečnost, že Evropská komise dopravní telematiku a využití informačních technologií v dopravě dlouhodobě propaguje. Když se podíváme do minulosti, vidíme, že vznikl například Akční plán rozvoje ITS, byla přijata směrnice popisující některé konkrétní akce, které musí být koordinovaně v členských zemích Evropské unie podniknuty pro efektivní využití dopravní telematiky, a v neposlední řadě byl také v roce 2011 aktuálně diskutován dokument Bílá kniha pro dopravu 2011. Všechny tyto dokumenty doporučují, v některých případech dokonce nařizují, využití dopravní telematiky. Akcent je přitom položen na rozvoj takových systémů, u nichž bude zajištěna vzájemná propojitelnost (interoperabilita), a to jak na regionální, tak mezinárodní úrovni.
Pokud to vztáhneme na oblast veřejné dopravy, například na elektronické odbavovací systémy, propojování dispečinků pro řízení veřejné osobní dopravy či vzájemnou výměnu dat regionálních nebo národních plánovačů dopravy (jako je třeba v České republice IDOS), ve všech případech je kladen velký důraz na vzájemnou propojitelnost. Tyto systémy však nebyly jako propojitelné a priori budovány. Takže se nyní snažíme, stejně jako naši kolegové v dalších vyspělých zemích Evropy, aby byla jejich kompatibilita do budoucna nějakým způsobem zajištěna.“
„Jakým způsobem?“
„V podstatě lze postupovat metodou osvíceného monarchy – něco se na národní úrovni konsenzuálním způsobem a za účasti všech relevantních hráčů připraví, nařídí a pak se bude trvat na dodržování tohoto nařízení. V tomto případě tedy na propojitelnosti, která musí být realizována na bázi zpracovaných specifikací a standardů. Anebo zvolíme pasivnější přístup a budeme pouze sledovat dění v Evropě a nařízení, která Evropská komise již vydala nebo připravuje.“
„Kterou možnost upřednostňujete?“
„SDT by přivítalo, kdyby se Česká republika přihlásila k roli ,osvíceného monarchy‘, protože to by byl postup, který by podle našeho soudu vedl nejefektivněji a nejrychleji k cíli. Avšak přesvědčit veřejnou a státní správu, aby tak postupovala, není jednoduché. Takže nelze vyloučit, že dojde na druhý scénář, podle něhož Česká republika bude pouze s určitým zpožděním sledovat trendy, doporučení, specifikace nebo nařízení, která budou dohodnuta na evropské úrovni.
To by ovšem byla pro český exportně orientovaný průmysl velká škoda. Mnohem více by nám vyhovovalo, kdyby se posiloval trend, že Česká republika je zemí s vyspělou telematikou po všech stránkách, kde jsou jak aplikace, tak legislativní regulační prostředí dobře nastaveny. Právě to je základem dobrých referencí pro firmy, které se ucházejí o zakázky v zahraničí.
Teoreticky vzato mohou být šance českého průmyslu velice dobré ve všech zemích Evropy. Dívám-li se však na situaci v Evropě pragmaticky, viděl bych větší příležitost ne v zemích, jako jsou Německo či Francie, kde je velká konkurence, ale spíše třeba na Slovensku, v Polsku, Rumunsku, Bulharsku či zemích bývalého Sovětského svazu.“
„V jakém stadiu je propojování jednotlivých systémů v České republice?“
„Bruselské fórum bylo zaměřeno na tři základní oblasti: elektronické odbavovací a rezervační systémy, dispečinky pro řízení veřejné osobní dopravy a multimodální plánovače cest typu IDOS. V každé této oblasti nyní panuje jiná situace. Například v oblasti multimodálních plánovačů máme dobře fungující národní plánovač, který kromě autobusové dopravy zahrnuje také městskou hromadnou dopravu, železniční a leteckou dopravu. Zde pravděpodobně nebude velký prostor pro vznik dalších plánovačů na národní úrovni.
Situace je tedy dobrá a je třeba pracovat na dílčích problémech, mezi něž patří například návazné rezervační systémy. V České republice zatím existuje samostatně rezervační systém pro železniční dopravu a rezervační systém pro autobusovou dopravu. Avšak s ohledem na rozvoj osobní dopravy i v návaznosti na požadavky Evropské unie je propojení těchto dvou systémů nanejvýš aktuální.“
„Určité komplikace s jednotným rezervačním systémem na dráze by mohly nastat se vstupem nových dopravců na trh železniční osobní dopravy…“
„I to je jeden z důvodů, proč je z pohledu cestujících zapotřebí, aby existovala možnost během návštěvy na jednom webovém portálu (nikoli nutně na jediném!) pořídit vše najednou – rezervovat místo v autobuse i návazném vlakovém spoji či naopak, bez ohledu na to, o jakého dopravce se jedná. V angličtině mají pro tento proces přiléhavé pojmenování ‚one-stop-shopping‘, a to chceme umožnit i českým cestujícím. Česká republika by se tak v tomto směru stala jedním z evropských lídrů. V současné době totiž má jen málokterý stát zákonem podložený funkční národní registr jízdních řádů, na který by byly napojeny multimodální plánovače a rezervační systémy. Osobně věřím, že tyto na dopravcích nezávislé, všem zájemcům otevřené, důvěryhodné a vzájemně propojené systémy, pomocí kterých cestující pořídí multimodální jízdenku v rámci celé Evropy, vzniknou v blízké době.“
„Jaká je situace u elektronických odbavovacích systémů?“
„Ze zprávy, která byla vypracována ve spolupráci ministerstva dopravy a dalších institucí včetně SDT, jednoznačně vyplývá, že v České republice již byly do této oblasti investovány nemalé prostředky. Máme řádově tři miliony karet evidovaných v systému Českých drah, v pražském systému a v několika desítkách systémů regionálních a městských, které nejsou vzájemně kompatibilní. Bylo by však nanejvýš užitečné, aby občané mohli cestovat napříč republikou jen s jedním elektronickým jízdním dokladem. Takovému stavu však, kromě všeobecného konsenzu, který již byl nalezen, brání i neexistence národní specifikace, tzv. národní standard. Na jeho vypracování bohužel nejsou potřebné finanční prostředky.“
„Situace v oblasti dispečinků je lepší?“
„Rovněž propojení dispečinků veřejné osobní dopravy představuje aktuální téma. Městské dopravní podniky mají vlastní dispečinky, vyspělý dispečink byl implementován v Jihomoravském kraji a další kraje včetně Prahy jsou již v určité fázi implementace nebo o dispečinku uvažují. Samozřejmě i v tomto případě je žádoucí jejich propojení. To sice není primárně zapotřebí pro koordinaci vlastního provozu vozidel, ale je důležité pro koordinaci služeb, které jsou poskytovány cestujícím. Je například třeba, aby vozidlo, které se pohybuje v oblasti cizího systému, bylo viditelné pro všechny zúčastněné strany, které potřebují znát jeho aktuální polohu pro své plánování.“
„Vraťme se ještě k prosincovému fóru. Jaké na ně máte odezvy?“
„Reakce byly velice dobré a výrazně překročily naše očekávání. Možná to bylo dáno i tím, že při přípravě semináře jsme oslovili mnohem větší počet odborníků, než jaký byl skutečný počet návštěvníků, který byl omezen kapacitou sálu v Pražském domě. A pozitivní ohlasy doznívají dodnes, protože jak účastníci setkání, tak celá odborná veřejnost má k dispozici na evropské úrovni kvalitně zpracovaná doporučení. Mezi mnohými reakcemi bych zmínil například děkovnou zprávu z kabinetu viceprezidenta Evropské komise Siima Kallase.“
„Počítáte s podobnými akcemi i do budoucna?
„Určitě. Jedná se o model, který bychom rádi opakovali, abychom opět upozornili na Českou republiku jako na zemi s vyspělým elektrotechnickým a telematickým průmyslem. Otázkou je však výběr vhodného tématu a také načasování takového setkání. Například v prosinci se nám podařilo vhodně skloubit program samotné akce s programem ministra dopravy Pavla Dobeše, který se jí mohl osobně zúčastnit a podpořit ji. Pan ministr se zúčastnil se i formulace závěrů konference (viz www.telematika.cz/itsf/index.php), což výrazně přispělo k celkovému příznivému dojmu, který akce vyvolala.
Celkově mohu říci, že v loňském roce SDT vyvinulo největší aktivitu v historii a přišlo s řadou akcí a služeb, které byly přínosné jak pro jeho členy, tak pro veřejnost. A v tomto trendu chceme pokračovat i letos.“
Milan Frydryšek www.telematika.cz/itsf/index.php
