16. srpna 2014
Otázka interoperability systémů elektronického odbavování cestujících (EOC) v evropském měřítku je stále aktuálnější. Zatímco v oblasti vyhledávání dopravních spojení je česká veřejná doprava nejlépe organizovaná v celé Evropě (viz DN 30–31/14), co se týče propojení odbavovacích systémů, může se naopak inspirovat některými zahraničními řešeními.
Právě tyto zahraniční příklady včetně jejich rozboru přibližuje Projekt BETA Technologické agentury ČR TB0100MD008 Interoperabilita a standardizace systémů elektronického odbavení cestujících ve veřejné dopravě, konkrétně Výsledek 1 nazvaný Shrnutí precedentních principů národních projektů řešících interoperabilitu EOC v zemích EU a aktuální situace EOC v ČR. Šéfredaktorem projektu za kolektiv autorů ze Sdružení pro dopravní telematiku ČR je jeho viceprezident Ing. Roman Srp.
Role Evropské komise
Nejpokročilejší provozovaná propojená řešení lze podle řešitelů projektu vysledovat ve Velké Británii, Nizozemsku nebo Německu a existuje i ambiciózní vize signatářů Memoranda o porozumění o dosažení celoevropské interoperability v této oblasti. K němu se před dvěma léty připojili i řešitelé projektu. Další vývoj na evropské úrovni ve střednědobém horizontu podle nich zřejmě povede k užšímu zapojení Evropské komise do otázky interoperability jak po stránce koordinační, tak financování. Současně budou probíhat analogické aktivity na úrovni členských zemí, respektive regionů. Jejich vzájemná koordinace by mohla probíhat prostřednictvím evropské, i když dosud neexistující autority. Přesto je vize panevropské interoperability úkol na desetiletí.
Integrace na úrovni dopravních svazů v Německu
Regionální doprava v Německu je integrována prostřednictvím dopravních svazů, což jsou právnické osoby (obdoba českých společností s ručením omezením, německé GmbH) založené za účelem koordinace místní dopravy. Až na výjimky jsou konstituovány na mnohem menších územích, než jsou spolkové země. Zaměřují se na koordinaci jízdních řádů, tarifů a typů jízdenek. Žádný z dopravních svazů nepůsobí na území více než jedné spolkové země, často však několik svazů společně sdílí tarif. Své další funkce však vykonávají takto tarifně sjednocené svazy samostatně – příkladem může být NRW Tarif. Nejčastější tarif je zónový. Spolkové země jsou, podobně jako v ČR kraje, objednateli regionální dopravy, včetně dopravy železniční. Dálková doprava není do dopravních svazů integrována. Zvláštností je donedávna existující monopol železnice v dálkové dopravě a rozsáhlá síť vysokorychlostních tratí.
VDV iniciátorem projektu interoperability EOC
Verband Deutscher Verkehrsunternehmen (VDV) je oborový svaz dopravních společností, jehož členy jsou jak dopravní a spediční firmy, tak regionální dopravní svazy, tedy objednatelé dopravy. V rámci VDV pracuje 12 technických výborů (například pro železniční vozidla, infrastrukturu, telematiku, ICT řešení, profesní medicínu atd.), z nichž některé aktivně tvoří technické standardy VDV. Mají sice charakter norem, nejsou však veřejně závazné. VDV stojí i u počátku iniciativy eTicket Deutschland, standardu pro elektronickou platbu a elektronickou jízdenku ve veřejné dopravě osob. Společnost VDV-Kernapplikations GmbH & Co. KG vyvíjela od roku 2002 technický standard tzv. Jádrové aplikace VDV (VDV–Kernapplikation – VDV-KA), která se v roce 2005 stala německým standardem elektronických jízdenek a plateb. V období let 2002 až 2005 podpořilo vývoj německé Ministerstvo vzdělání a výzkumu částkou 2,8 milionu € a stejná částka byla investována průmyslovými partnery projektu (card.etc, Cubic, Deutsche Bank, ERG, Fraunhofer-Gesellschaft, Infineon, Philips, Siemens, T-Systems). Od roku 2010 do roku 2015 podporuje německé ministerstvo dopravy další rozvoj standardizace na platformě VDV-KA částkou 20 milionů €.
Funkční koncept jádrové aplikace VDV
Cílem VDV-KA není standardizace celého EOC systému. Jak již napovídá název, aplikace standardizuje jádro systému, které je nezávislé na lokálních specifikách, na tarifu, způsobu prodeje atd. VDV-KA se proto zaměřuje na standardizaci datových struktur a rozhraní vůči klientům – cestujícím. Umožňuje tak více subjektům přístup k jedné aplikaci v držení klienta. Aplikace může být umístěna na médiu podle přání klienta – na dopravní kartě, v SIM kartě mobilního telefonu nebo na platební kartě (respektive na kartě německého lokálního bankovního standardu EC-Karte). Koncept umožňuje využití jak kontaktních (ISO 7816), tak bezkontaktních (ISO 14443) karet. Integrace mobilních telefonů je možná jak lokálně (s využitím NFC funkcionality telefonu), tak vzdáleně (internetový nákup a doručení do telefonu).
Nizozemské Trans Link Systems B.V.
Jedinečnost Nizozemska v oblasti EOC spočívá v organizačním přístupu k interoperabilitě. Po předchozích pěti neúspěšných pokusech vznikla v roce 2006 zcela nezávislá společnost Trans Link Systems založená a vlastněná pěti největšími dopravními společnostmi v zemi. Tato společnost ale nebyla založena s cílem vytvořit specifikaci pro interoperabilitu. Trans Link Systems je vydavatelem karet a provozovatelem všech odbavovacích zařízení v systémech. Její systém se rozšířil i mimo provozy zakládajících pěti členů a v listopadu roku 2011 v Nizozemsku prakticky přestaly existovat papírové jízdenky ve veřejné dopravě. Používá je ještě pouze národní železniční dopravce NS. Karta OV-chipkaart představuje uzavřený systém provozovaný jedním dodavatelem a provozovatelem, který díky pokrytí celého území Nizozemska umožňuje celoplošné cestování veřejnou dopravou.
Technologie Calypso
Počátek technologie známé od roku 2000 jako Calypso sahá do roku 1990, kdy se skupina dopravních společností z Belgie, Francie, Německa, Itálie a Portugalska rozhodla vyvinout moderní a otevřenou odbavovací technologii. Výsledkem tohoto vývoje byla bezkontaktní čipová karta využitelná ve veřejné dopravě. Dnes je Calypso technologií geograficky rozšířenou po celém světě a z hlediska počtu vydaných médií klientům tou nejrozšířenější. Skupina původních tvůrců technologie Calypso následně založila neziskovou organizaci Calypso Associate Networks, která technologii dále rozvíjí.
Jádrem technologie Calypso je specifikace průběhu zabezpečené transakce mezi kartou a terminálem. Tato technologie nijak neřeší centrální systémy ani na úrovni akceptujícího dopravce, vydávajícího subjektu, ani na úrovni potřebné pro dosažení interoperability. Calypso je spíše konkurencí technologiím bezkontaktních čipových karet, jako jsou MiFare a DESFire (rozšířené v ČR), než řešením interoperability. Zejména ve Francii posloužilo Calypso jako technologie pro regionální čipové karty (v ČR srovnatelné s krajskými systémy). Ve Velké Británii uzavřela společnost Calypso Net-work Associates (CAN) v roce 2002 dohodu s ITSO.
Britský standard ITSO
Systém veřejné dopravy ve Velké Británii je z hlediska dopravních módů srovnatelný s kontinentální Evropou. Strukturálně se však odlišuje ze-jména rozsahem zapojení privátního sektoru. Zcela specifická je železnice, privatizovaná formou rozložení státního dopravce British Rail a zavedením principu franšíz v osobní dopravě. Historie vzniku EOC standardu v UK je poznamenána vznikem systému Oyster Card v Londýně a jeho okolí, který se ale v poslední době s ITSO sbližuje, a součástí nyní probíhajícího upgradu terminálů není jen akceptace bankovních bezkontaktních karet, ale i schopnost číst karty podle ITSO standardu.
ITSO – společnost Integrated Transport Smartcard Organization Ltd. byla založená v listopadu 2000 jako nezisková společnost bez akciového kapitálu, fungující na členském principu. Řádní členové ITSO vstupují s touto organizací do legálně závazného vztahu, který po nich vyžaduje provoz EOC systému plně kompatibilního se standardem ITSO.
ITSO je výsledkem spolupráce institucí s objednateli dopravy v ČR. Mezi její hlavní úkoly patří například zprostředkovat zavedení a vývoj inter-operabilní aplikace pro odbavení ve veřejné dopravě na bázi čipových karet, vytvořit ITSO specifikaci, která bude pro členy závazná, a v neposlední řadě vytvořit centrální systémy nutné pro zajištění interoperability. Společnost je nezisková, členové hradí vstupní poplatky, licenční poplatky a služby spojené se zajištěním interoperability.
Stále však přetrvávají problémy s používáním EOC v železniční dopravě. Rozšíření Oyster Card i ITSO karet do železniční dopravy bylo v minulé dekádě velice pomalé, téměř ve všech případech podmíněné dodatečnými dotacemi z veřejného sektoru. Situace se ovšem mění, protože všechny nové franšízové kontrakty mezi ministerstvem dopravy a privátními operátory obsahují povinnost zavést EOC kompatibilní s ITSO.
Některá zobecnění zahraničních zkušeností
Za účelem vzniku interoperabilního EOC je v dané zemi vždy založena společnost, které vzniká z iniciativy objednatelů dopravy nebo významných dopravců. Dodavatelé jsou součástí přirozeného a prospěšného tržního dialogu, jejich role je nicméně vždy podružná. Tato společnost musí být vzhledem k institucionálnímu uspořádání dopravy podpořena ministerstvem dopravy (viz německý a britský příklad). U vzniku těchto společností stály vždy silné osobnosti, které měly vizi dlouhodobých cílů a snahu zlepšit kvalitu veřejné dopravy jako celku. V této oblasti může ČR podle řešitelů projektu své desetileté zpoždění obrátit ve výhodu a ze zahraničních zkušeností se poučit. Součástí konsenzuálního přístupu musí být i dialog mezi dopravními módy a vzájemné pochopení potřeb. Ve všech zahraničních precedentech je zpětným pohledem zcela jasné velice problematické zapojování železnice. Této oblasti je bezpodmínečně nutné věnovat zvýšenou pozornost.
Standard EOC je otevřený, standardizační dokumenty jsou většinou veřejně přístupné a standardizační entita, tedy společnost, která standard tvoří, zajišťuje práva k duševnímu vlastnictví elementů standardu. Otevřenost standardu je jedním z nástrojů prevence vzniku dodavatelských monopolů, a naopak podporuje konkurenci. Standard musí být minimalistický a zachovávat naprostou komerční volnost v oblasti produktů, tarifů a proprietárních funkcí jednotlivých členů, které není cílem standardizovat. Certifikace komponent EOC systémů je důležitým nástrojem udržení celistvosti standardu. Pozornost je třeba věnovat nejen čistě technickým, ale i uživatelským vlastnostem zařízení.
(lan)
