Doc. Dr. Ing. Miroslav Svítek (SDT) pro DN

Nová Dopravní politika státu, kterou vláda schválila v loňském roce, se setkala s příznivou odezvou ze strany členů Sdružení pro dopravní telematiku (SDT). O tom, jak tento dokument a jeho dopad do praxe sdružení hodnotí s ročním odstupem, jsme hovořili s viceprezidentem sdružení doc. dr. Ing. Miroslavem Svítkem. „Jak se díváte na novou Dopravní politiku s ročním odstupem?“ „Můj názor se nezměnil mé hodnocení Dopravní politiky ve vztahu k inteligentním dopravním systémům (ITS) zůstává kladné, neboť oblast dopravní telematiky je v ní výrazně zapracována. Využití informačních a telekomunikačních technologií bude mít velký dopad jak na bezpečnost dopravy, tak na její řízení a usměrňování. Přínosy dopravní telematiky jsou celosvětově uznávané a je zřejmé, že dopravní telematika je důležitou součástí dopravních cest i dopravních prostředků. Dopravní telematika přináší velké možnosti, jak za relativně rozumnou cenu (v porovnání se stavebními náklady nebo s náklady na rozšiřování dopravní infrastruktury) dosáhnout požadovaných cílů dopravní politiky. Samozřejmě ani dopravní telematika není všemocná a má své limity. Naše sdružení proto vždy doporučovalo, aby státní správa zahajovala rozsáhlé dopravně-telematické projekty pilotními ověřeními. Teprve po jejich vyhodnocení je zřejmé, zda lze konkrétní projekt rozšiřovat na větší územní celky. Je například rozdíl v tom, jak na různé telematické systémy reagují lidé na Sicílii nebo ve Velké Británii, protože i zde hraje určitou roli lidský faktor a národní specifika.“ „Do jaké míry jste spokojeni s rozpracováváním výchozího dokumentu? „Oceňuji jak skutečnost, že ministerstvo dopravy dopravní politiku zpracovalo, tak i to, že prostřednictvím rozpočtové kapitoly (věda a výzkum) podporuje různé telematické projekty. Je přínosné, že se například zabývá i účinností a vyhodnocováním ITS systémů. Nezanedbatelné je i to, že řadu těchto projektů lze označit za pilotní projekty dokonce v evropském kontextu. Jako příklad mohu uvést projekt sledování přepravy nebezpečných nákladů pomocí satelitní lokalizace, jemuž se věnujeme na Fakultě dopravní ČVUT a při jehož realizaci jsme brali v úvahu všechny zákony a standardy, které existují jak v České republice, tak i v celé Evropské unii. Prováděli jsme dokonce i pilotní sledování několika vozidel. Pokud závěrečné vyhodnocení projektu dopadne kladně, bude možno získané poznatky využít při rozšiřování tohoto systému na celém území ČR. Rád bych při této příležitosti ocenil také rozpracování konkrétních telematických projektů v rámci strategie Generálního plánu rozvoje dopravní infrastruktury (GEPARDI).“ „Jedním z cílů SDT je zajišťovat výměnu a předávání nových informací…“ „Naše sdružení zastřešuje různé subjekty spadající do oblasti dopravní telematiky. Členy SDT jsou jak společnosti dodávající technologie, tak i orgány státní správy a veřejné samosprávy, výzkumné instituce a univerzity, automobilový průmysl či telekomunikační operátoři. SDT je důležitou platformou pro výměnu informací mezi jednotlivými partnery, což je dáno i tím, že prakticky všechny telematické projekty tuto komunikaci vyžadují. Jako příklad mohu uvést systém nouzového volání, tzv. Emergency Call (e-call). Ten zajišťuje, že vozidlo při havárii (pokud se například aktivují airbagy), automaticky volá o pomoc na číslo 112. Pro jeho zavedení je nutná součinnost zařízení ve vozidle (tedy spolupráce výrobce vozidla) s telekomunikačním operátorem (jak mobilní, tak pevné sítě), dále s hasičským záchranným sborem, jehož operátoři informace přijímají, potažmo s řadou dalších organizací v návaznosti na platnou legislativu. Teprve tato spolupráce umožní včasný zásah včetně eliminování falešných poplachů. SDT se proto snaží o výměnu potřebných informací mezi svými členy, a to prostřednictvím pracovních skupin, které jsou zaměřené na různé oblasti – například na digitální mapy, telekomunikace, vážení za jízdy, bezpečnost (e-Safety) a tak dále.“ „Jak se Česká republika podílí na mezinárodní standardizaci?“ „Existují dvě hlavní standardizační skupiny, které vytvářejí standardy v oblasti dopravní telematiky v Evropě je to CEN 278 a ve světě pak ISO 204. Členové našeho sdružení se na činnosti obou aktivně podílejí. Například sám se osobně zhruba deset let účastním práce pracovní skupiny CEN 278/WG1, která se zabývá přípravou standardů pro systémy elektronického mýtného. Na úrovni České republiky byl vytvořen národní aplikační tým, v němž jsou zastoupeny různé subjekty včetně ministerstva dopravy a v rámci tohoto týmu můžeme ovlivňovat nově přijímané standardy. Nejsme tedy pouze pasivním příjemcem, ale sami se na tvorbě standardů aktivně podílíme. A obdobně to funguje i v jiných oblastech ITS každá pracovní skupina u nás má svého zástupce s příslušným národním aplikačním týmem.“ „Práce národních aplikačních týmů tedy musí odpovídat mezinárodním kritériím…“ „Ano, a to i přesto, že práce na standardech je složitá a postupuje různými cestami. Například u již zmíněného systému Emergency Call standardizace proběhla rychle, protože standard pro interoperabilitu tvoří tzv. minimální data, na nichž se všichni partneři dohodli; zbývající data pak konkretizuje každý dodavatel sám. Ale to bylo možné proto, že tento systém je poměrně nový a jednoduchý. Zcela odlišná situace je u elektronického mýtného, kde se zpětně snažíme sjednotit již existující systémy. Práce na standardech se tedy liší případ od případu. Standardizuje-li se nějaký systém v době, kdy již existují desítky různých provozovaných systémů, je standardizace velice obtížná.“ „Jak se díváte na zavádění elektronického mýtného v České republice?“ „K této problematice jsem se vyjadřoval již mnohokrát. Za stávající situace můžeme pouze počkat na následné vyhodnocení toho, jak zvolený systém bude fungovat. V současné době již existuje řada moderních přístupů k výběru mýtného. Například ve Skandinávii nebo ve Velké Británii se hodně hovoří o tzv. inverzním systému mýtného, což je vlastně celoplošný systém, v němž je jízda po dálnicích zpoplatněna nižší sazbou. Tím se nákladní doprava motivuje k tomu, aby prioritně využívala dálnice, nikoli okolní komunikace. V případě, že zpoplatníme pouze dálniční síť, může se dopravní zátěž přesunout na silnice nižší třídy, což bude mít pro přilehlé regiony daleko horší důsledky než stávající doprava po dálnicích. Již nyní je třeba se zabývat otázkou, jak by měl být český systém v budoucnu transformován. Systém elektronického mýtného představuje velice komplexní projekt, a to nejen technologický, ale i organizační a legislativní. Mýtné je prostředkem regulace dopravy a nástrojem aktivní dopravní politiky, nikoli pouze strojem na peníze.“ „Zmínil jste se o konferencích, které SDT pořádá…“ „V současné době připravujeme mezinárodní konferenci ITS Praha ´07. Tato konference se koná s dvouletou periodicitou od roku 1999 a její pátý ročník v roce 2007 bude spojen s oslavami třísetletého výročí založení ČVUT. Konference bude úzce spojena s Fakultou dopravní ČVUT a bude na ni pozvána řada našich i zahraničních profesorů. Při její organizaci využijeme bohatých kontaktů, které máme jako členové asociace dopravně-telematických organizací ITS National Platforms v rámci EU a také bilaterálních smluv se sousedními zeměmi a s Ruskem.“ „Jaká je současná základna SDT?“ „Dnes máme přes 60 členů a protože hodláme dále prohlubovat diskusi o koncepcích a připravovaných dopravně-telematických projektech mezi státní správou a veřejnou samosprávou na jedné straně a našimi členy na straně druhé, zavedli jsme statut tzv. přidruženého členství SDT. Zástupcům státních a regionálních orgánů tak umožňujeme bezplatně využívat výsledků práce našich pracovních skupin a účastnit se námi pořádaných seminářů. K předávání informací slouží i náš webový portál, na němž se návštěvníci mohou seznámit mimo jiné s projekty řešenými u nás i v Evropě, najdou na něm kalendář nejbližších ITS kongresů a řadu dalších informací o dění v oblasti ITS.“ „Jak je dnes zajištěno vzdělávání v oblasti ITS?“ „Například Fakulta dopravní ČVUT se nyní podílí na mezinárodním projektu udělování titulu ITS euroinženýr. Kromě naší fakulty je do něj zapojeno dalších pět univerzit (Mnichov, Turín, Vídeň, Stockholm, Southampton), které v oblasti ITS představují evropskou špičku. Cílem projektu je vzájemné uznání vyučovacích předmětů a společné vytvoření akreditovaného oboru ITS euroinženýr. Studenti tedy budou moci začít studovat například v Praze, diplomovou práci budou moci zpracovat ve Velké Británii a dokončí-li úspěšně studium, získají tzv. double degree budou mít jak český, tak i anglický titul. To je nepochybně velice zajímavé nejen pro studenty, ale i pro nás vyučující, neboť budeme muset zpracovat učební materiály v angličtině a v tomto jazyce i přednášet. Navíc předpokládáme, že po spuštění projektu se zvýší i počet studentů z třetích zemí, například z Číny, což si vyžádá některé organizační změny v chodu fakulty. Tento projekt byl již podán a v září se dozvíme, byl-li schválen pokud ano, bude se jednat o velice významný počin naší fakulty na mezinárodním poli. Dokončí-li studenti úspěšně studium, získají tzv. double degree – budou mít jak český, tak i anglický titul Pochopitelně příprava projektu ITS euroinženýr nebyla jednoduchá a již v přípravné fázi se projevila skutečnost, že ITS je novým oborem. Například italští zástupci, kteří mají v Turíně úzkou vazbu na Fiat, pojímali ITS více ve vazbě na samotný automobil. Naopak severští partneři se k ITS propracovávali přes dopravní stavby, dopravní modelování atd. Nakonec se nám tyto různorodé přístupy podařilo sjednotit a vytvořili jsme jednotné učební moduly pro obor ITS. Ty by měly být zárukou, že ITS odborník bude mít znalosti jak z oblasti elektroniky a systémového inženýrství, tak z dopravního inženýrství a bude schopen porozumět dopravní situaci a navrhnout dopravně-telematické řešení odpovídající mezinárodním standardům a bude též umět implementaci navrženého řešení řídit i následně vyhodnotit dopady tohoto řešení na dopravní situaci.
Milan Frydrysek