1. srpna 2018, Milan Frydryšek
Využít dostupné prostředky organizace a řízení dopravy a snížit tak negativní dopad rostoucí mobility v nejvýznamnějším sídelním celku v České republice, v pražské aglomeraci. To je ambiciózní cíl pozičního dokumentu Sdružení pro dopravní telematiku ČR (SDT) s názvem Doprava a rozvoj ITS v pražské aglomeraci.
„Jako SDT máme pochopitelně zájem na rozvoji inteligentních dopravních technologií a služeb. Bez rozvoje dopravního systému jako takového však nemá smysl uvažovat ani o rozvoji dopravní telematiky. A pokud dopravní systém nefunguje, jak má, nemůže mít telematika přínos, jaký by pro řidiče a cestující mít mohla. V našem pozičním dokumentu jsme se zaměřili na pražskou aglomeraci (PAG), protože z našeho pohledu neprospívá a současně představuje nejdůležitější území České republiky,“ uvedl viceprezident SDT Ing. Roman Srp.
Unikátnost tohoto pozičního dokumentu podle něj spočívá v tom, že SDT se snaží hledat dopravní problémy a navrhuje inteligentní dopravní systémy, které je mohou pomoci řešit.
„Když hovoříme o dopravních problémech, musíme si nejdříve popsat, co to dopravní problémy jsou. Zda jsou řádné, mimořádné, jestli jsou v důsledku nehody, povětrnostních podmínek, chybějící či málo kapacitní infrastruktury, špatně plánované, nekoordinované výstavby, opravy nebo údržby komunikací atd. A samozřejmě je třeba si vymezit, jakého území se dotýkají a kde je máme hledat,“ upozornil Roman Srp.
Rozsah pražské aglomerace
A s tím podle něj souvisí i vymezení územního rozsahu pražské aglomerace. „V naší analýze se ukázalo, že na její rozsah je třeba dívat se optikou různých telematických služeb. To znamená, že zcela jiný rozsah může mít PAG z pohledu cestujícího, který do Prahy nebo přes Prahu cestuje prostředky MHD nebo veřejnou dopravou, a zcela jiný rozsah územní aglomerace může mít z pohledu řidiče nákladní dopravy, který zajišťuje regionální dopravu, či z pohledu řidiče, který pouze projíždí napříč Českou republikou. Pro každý druh telematických služeb je třeba hledat jiný územní rozsah. Soustředíme-li se například na poskytování dopravních informací cestujícím, potom územní rozsah PAG představuje v podstatě celá Česká republika. Protože pokud se někdo ráno v Ostravě rozhoduje, zda má jet do Prahy automobilem či veřejnou dopravou, udělá toto rozhodnutí na základě znalostí o dopravě na území celé České republiky. A naopak, pokud někdo bydlí v Praze a potřebuje se přemístit v Praze, dotýkají se ho služby spojené s městem jako takovým, tedy to, co se děje v systému řízení dopravy na území hlavního města Prahy,“ řekl Roman Srp.
Pro každou ze služeb je tedy podle něj nutno hledat jiný územní rozsah a v rámci toho územního rozsahu je třeba hledat dopravní problémy, kterými mohou být například úzká hrdla daná chybějící dopravní infrastrukturou. „V místech dopravních problémů pak můžeme uvažovat o řešení pomocí telematických opatření, která samozřejmě nejsou všespasitelná, ale mohou v mnohém pomoci,“ dodal Roman Srp.
Jedním z důvodů, proč poziční dokument Doprava v pražské aglomeraci vznikl, byla diskuse ŘSD a SDT o dalším rozvoji systémů liniového řízení dopravy. „Ukazuje se, že nestačí rozvíjet systém liniového řízení dopravy pouze v linii, ale že je třeba umět přemýšlet i v ploše. A pokud začnete přemýšlet v ploše, je třeba začít uvažovat o tom, kde má smysl nasazovat prvky nějakého dynamického řízení fungující automaticky – kde například rozmístit příkazové značky, například omezení rychlosti, zákazy vjezdu atd. Je třeba, aby byly tam, kde je to smysluplné, tedy tam, kde vznikají dopravní problémy,“ dodal Roman Srp.
Zaměření pozičního dokumentu
Poziční dokument se zaměřuje na základní oblasti, které na dopravní situaci mají vliv. Jde o osobní a nákladní dopravu, silniční dopravu s přesahem na dopravu železniční a další mody, individuální a veřejnou dopravu, tzv. dopravu v klidu, door-to-door mobilitu či řízení dopravy, chování účastníků a provozování infrastruktury. Dále se těmto oblastem věnuje z pohledu dopravních problémů i z pohledu správce pozemních komunikací včetně úrovně státu.
Při řešení dopravních problémů je třeba vyjít z definovaného dopravního prostoru PAG. Největší pozornost je zde třeba soustředit na silniční okruh kolem Prahy, městský okruh, radiální přivaděče, tunely, mosty, rychlostní a sběrné komunikace. To vše je však ve sdílené odpovědnosti klíčových hráčů, mezi které patří Ministerstvo dopravy ČR, hlavní město Praha, Středočeský kraj a obce v kraji, Ministerstvo vnitra ČR (Policie ČR), Správa železniční dopravní cesty, Ředitelství silnic a dálnic, Technická správa komunikací Praha, správci pozemních komunikací, objednatelé a organizátoři veřejné hromadné dopravy, dopravci a další účastníci včetně provozovatelů služeb ITS a sdílené ekonomiky.
Podle autorů pozičního dokumentu mezi silné stránky dopravního systému PAG patří existence strategických dokumentů, přinejmenším v hrubé koncepci, fungující koordinátor veřejné hromadné dopravy, rozvíjející se integrovaný dopravní systém a také to, že je vybudovaná část významné dopravní sítě.
Naopak k slabinám patří existující, respektive neexistující vazby mezi klíčovými hráči, chybějící koordinace mezi silniční a železniční dopravou, nedostatečná infrastruktura (zahrnující nedostatečné parkovací kapacity, možnost přestupů, okruhy a objízdné trasy, obsluhu letiště, některá železniční spojení) a také zanedbaná údržba a neudržitelný životní cyklus pozemních komunikací.
Do budoucna vidí SDT příležitost pro institucionální zakotvení PAG, může dojít k většímu zaměření se na specifické dopravní problémy, k dobudování chybějící infrastruktury, k podpoře alternativních pohonů, plnému využití potenciálu ITS a podpoře intermodality.
Hrozbou však může být absence subjektu s přesahem a motivem pro pozitivní působení v oblasti organizace a řízení dopravy, pokles důvěry veřejnosti a její nenaplněná očekávání, nárůst cestovních dob, nákladů, zátěže životního prostředí a celkový úpadek.
Co se týče samotné oblasti ITS v pražské aglomeraci, předností je skutečnost, že jsou zde v provozu velké systémy ITS. Silniční okruh kolem Prahy je úsekem, který je nejlépe vybaven inteligentními dopravními systémy v rámci celé České republiky. A množství systémů ITS funguje i v Praze. Funguje jednotný systém dopravních informací ČR, Národní dopravní informační centrum a v této oblasti existuje i strategický plán. Zúčastnění aktéři jsou k využití ITS vstřícní a přínos využití těchto systémů je prokazatelný.
Slabiny vidí SDT v návaznosti dopravních modů, v koordinování rozvoje ITS, integraci dopravních informací, v průběžné přípravě scénářů, ve vzájemné komunikaci centrálních systémů, v podceňované údržbě a servisu ITS, intermodalitě a akceptaci informací ze strany uživatelů.
Do budoucna je zde podle SDT šance na vytvoření týmu klíčových hráčů spolupracujících při vytváření koncepcí, vzniká příležitost pro důsledné využívání ITS a jejich propojení, využití vysoké penetrace připojených zařízení (včetně aplikací v chytrých telefonech), rozvoj mobilitního plánování a intermodality.
Skrývá se zde však i nebezpečí, že aktéři nenaleznou koordinované řešení, dojde k vybudování dalších nových a vzájemně nespolupracujících systémů, sníží se důvěra veřejnosti k ITS a doprava bude nekoordinovaně ovlivňována podnikatelskými subjekty.
Proto je podle SDT nutné vytvořit a udržovat za účasti všech aktérů propustný dopravní systém, který bude schopen eliminovat dopravní problémy. V dokumentu je také často zmiňovaná intermodalita – bez ní nelze bezproblémového cestování dosáhnout. Plánovací horizont by měl být deset let.
Doporučené nejbližší kroky
Klíčoví hráči a SDT budou podle dokumentu iniciovat rozvoj vzájemné spolupráce v oblasti PAG za účelem nalezení řešení existujících dopravních problémů v aglomeraci. Tato spolupráce má mít rovinu jak politickou, tak manažerskou a expertní. Má dojít i na založení expertního týmu.
Má být také zpracována společná deklarace klíčových hráčů vycházející z pozičního dokumentu. Její součástí má být i návrh koordinovaného postupu, který bude předložen ke schválení vedení klíčových hráčů. První společná akce pak má vyústit v přesnější definici územního rozsahu PAG z pohledu dopravních problémů.
Klíčoví hráči rovněž podrobněji rozpracují a realizují vybraná opatření, a to s ohledem na pragmatický přístup. Důležité zde bude brát na zřetel úhel pohledu jednotlivých hráčů a proveditelnost.
Poté bude stanoveno prvních deset projektů v ITS, jejichž realizace začne na území PAG do tří let.
Milan Frydryšek
(Celý dokument Doprava a rozvoj ITS v Pražské aglomeraci je zveřejněn na webových stránkách SDT)
http://www.sdt.cz/dokumenty/2018_Pozicni_dokument_SDT_Doprava_a_rozvoj_ITS_v_PAG.pdf
Foto: Metrostav
