2. srpna 2016
Internet věcí je skutečný a současný fenomén. Do konce loňského roku se po celém světě operovalo s 12,8 miliardy připojených zařízení, včetně propojených vozidel, inteligentních elektroměrů, prediktivní údržby, sdílených inovací, individualizovaných produktů atd. A český trh internetu věcí dosáhne podle účastníků konference IDC IOT Forum 2015 do roku 2018 hodnoty jedné miliardy USD.
Například náklady spojené s provozem a údržbou zařízení mnohdy několikrát převyšují jeho hodnotu. Prediktivní údržba zahrnuje sledování dat z provozu a servisu, aby bylo možno předvídat závady ještě dříve, než k nim dojde, což umožňuje naplánovat opravu během plánovaných odstávek. V této souvislosti se lze setkat i s pojmem monitorování provozních podmínek, který zahrnuje sledování stavu stroje a předvídaní poruchy.
„V uplynulých zhruba deseti letech se servis a údržba posunuly z bodu A do bodu B. Zpočátku jsme se zabývali hlavně mimořádnými opravami a úpravami, což mnohdy bylo spojené s havarijními výjezdy. Přemýšleli jsme, co s tím. Jako řešení se ukázaly servisní smlouvy spojené s pravidelnými a preventivními prohlídkami. V jejich rámci byl uveden dojezdový čas v případě nějakého problému, obvykle to bylo 24 hodin nebo méně,“ uvedl Jiří Rach, ředitel divize Servisních služeb společnosti Veskom. Ta se zaměřuje na komplexní služby v oblastech stlačeného vzduchu, průmyslového chlazení, vakua a tepelných čerpadel – od poradenství a technických konzultací po vypracování projektové dokumentace, dodání výrobků, jejich namontování, spuštění a následný servis.
Podle Jiřího Racha je třeba si uvědomit, že pořízení zařízení tvoří deset až dvanáct procent, v některých případech se uvádí, že to jsou jen tři procenta, z koláče celkových nákladů. Jejich největší část tvoří energie následovaná servisem a opravami. Náklady na servis včetně oprav lze podle něj za dobu životnosti zařízení snížit až o dvacet procent. „Máme stálé zákazníky, kteří pochopili význam prediktivní údržby, zařízení jim bezproblémově fungují, mají naběháno 50 000 až 60 000 motohodin, probíhají jejich částečné generálky, generálky a stále spolehlivě slouží,“ uvedl.
Dálkový dohled
Veskom také zhruba před čtyřmi lety začal používat prostřednictvím internetu dálkový dohled zařízení. Monitoring v reálném čase dává přehled o vibracích rotačních částí uvnitř stroje a dalších procesech, které mají vliv na jeho bezporuchovost, pomáhá ho udržovat v chodu tím, že umožňuje provádět prediktivní údržbu místo následné, dále analýzu vývojových trendů a srovnání mezi stroji a provozním prostředím.
Podíl lidské práce v logistice bude klesat
Vedle prediktivní údržby věnuje Veskom pozornost i dalším oborům, kde internet věcí nachází uplatnění, jako jsou i logistika a doprava. „Mys-let si, že se této branži vyhne, by bylo chybou. Samozřejmě nástup v tomto oboru bude pozvolnější a delší než třeba v běžném životě nebo v oblastech vysoce spjatých s výpočetní technikou,“ upřesnil Jiří Rach. A nebude se jednat jen o autonomní vozidla, která se dnes již zkoušejí v reálném provozu. Stále více bude docházet i k propojení moderních technologií a logistiky. Ze-jména se zrychlí a rozšíří služby v souvislosti s individualizací výroby.
Postupně bude docházet k plné automatizaci a tím pádem se ještě více zvýší efektivita logistiky. Člověk ale z logistického procesu úplně nezmizí, bude potřeba systém naprogramovat, vyhodnocovat, kontrolovat atd. Jelikož ubyde lidská pracovní síla, po navrácení počátečních investičních nákladů bude systém cenově efektivnější. V horizontu 20 let se podle Jiřího Racha předpokládá, že bude zapotřebí pouze asi jedna desetina současného skladového personálu. U části tohoto personálu navíc ani nebude nutná fyzická přítomnost na pracovišti. Sklady také budou čím dál více využívat 3D tiskárny. Tím se úplně změní tok zboží na trhu. Když bude například klient požadovat nějakou součástku, jednoduše se mu přímo ve skladu vytiskne v 3D tiskárně, čímž se celý proces zjednoduší a urychlí. Takový projekt již běží v Německu, kde se v 3D tiskárnách vyrábějí součástky pro ICE vlaky. Náklady na takové vybavení jsou relativně vysoké, ale v dlouhodobém horizontu se vyplatí.
Změny budou i mimo sklady
Logistika se změní i mimo sklady. Díky internetu věcí bude možné, že spolu budou přístroje komunikovat, objednávat zboží, dělat inventury nebo sledovat pohyb zásilek 24 hodin denně. Individualizace povede k efektivnějšímu využití přepravního prostoru. V této souvislosti je možné, že vznikne nový koncept „městské kontejnerové dopravy“, tedy malých krychlových kontejnerů, které se velikostí přizpůsobí nákladu, a bude je tak možné přepravovat i v centrech měst.
(sam)
www.veskom.cz
