15. července 2022, Milan Frydryšek
15.7. - Podpora kosmických aktivit je jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU. O přiblížení současného stavu tohoto odvětví v České republice jsme požádali JUDr. Václava Koberu, ředitele Odboru ITS, kosmických aktivit a výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva dopravy a předsedu správní rady Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA).
Jednou z oblastí, na které se Česká republika během svého předsednictví v Radě EU hodlá zaměřit, jsou kosmické aktivity. V souvislosti s válkou na Ukrajině se dostává do popředí ještě než dříve bezpečnost systémů. Měly tyto nové skutečnosti nějaký dopad na chod vašeho odboru?
Válka na Ukrajině je samozřejmě zásadní téma i v oblasti kosmických aktivit, kdy vidíme nejen použití družicového snímkování a dalších dnes již standardních vojenských aplikací, ale také masivní nasazení nových prostředků navržených původně pro civilní použití jako jsou drony navigované pomocí GNSS nebo zajištění internetového spojení pomocí konstelace Starlink.
Neřekl bych, že válka dopadla přímo na náš odbor, ale samozřejmě řeším řadu navázaných problémů. Bombardování továrny Južmaš v Dněpru narušilo dodávky motoru RD-843 používaného na evropské raketě Vega. I když motory jsou k dispozici pro všechny lety letos i v roce 2023, řešíme, jak je nahradit v období 2023 - 2025, než se začne používat plně evropský motor M-10, na jehož vývoji se podílí i české firmy.
Co se týká vztahů s Rusku federací, tam ukončujeme spolupráci v řadě oblastí od průzkumu Měsíce (mise Luna-Resurs) a Marsu (mise ExoMars 2022) a revidujeme další různé dohody. Provoz mezinárodní kosmické stanice se všichni partneři snaží udržet, i když to tak přes občasná silná prohlášení ruské strany nemusí vždy vypadat.
Jak v Evropské kosmické agentuře (ESA), tak v Agentuře EU pro Kosmický program (EUSPA) také probíhá řada aktivit s bezpečnostním přesahem – jak vývojezcela nových kosmických systémů pro bezpečnostní použití, tak projekty pro řešení dílčích problémů v oblasti kybernetické bezpečnosti, kvantové komunikace apod.
Loni jste pro Dopravní noviny uvedl, že ČR přispívá do aktivit ESA celkovou částkou cca 57,5 milionů EUR a že přibližně v této částce, po odečtení režijních nákladů ESA, tak mohou české firmy a vědecká pracoviště získat zakázky, respektive účast na projektech. Je tato možnost využívána v plné míře, případně je poptávka ze strany českých subjektů větší?
Pravidelně monitorujeme řadu parametrů včetně této tzv. geografické návratnosti. Ta se sice téměř každý kvartál mění, jak přibývají kontrakty v ČR i ve zbytku Evropy, ale je vždy téměř 100procentní, pokud počítáme čistě jen projekty od ESA. K tomu je ale třeba připočítat i zakázky od zahraničních kosmických korporací, které jsou ryze komerční, ale nikdy by s nimi do ČR nikdo nepřišel, kdyby na začátku nestál projekt v ESA, v rámci kterého byla technologie vyvinuta a v praxi otestována na kosmické misi.
Vstupní náklady ve všech oborech se dnes výrazně zvyšují. Zůstává tento příspěvek na stejné úrovni i pro další období, nebo dochází k jeho navýšení?
Narazil jste na zásadní problém, kterému čelí i kosmický průmysl jako celek a čeští dodavatelé zde nejsou výjimkou. Od minulého roku jednáme o navýšení rozpočtu na kosmické aktivity, abychom neztratili podíl na trhu, který jsme v posledních letech získali a dále využili potenciál českých firem, který se tímto otevřel. V nové ekonomické realitě je také třeba vzít v úvahu zdražování vstupů a inflaci obecně. Jednání o rozpočtu nejsou zatím ukončena.
Můžete uvést příklady některých zajímavých projektů z poslední doby, na nichž se podílejí české subjekty?
Málo se to ví, ale paralelně probíhá celá řada činností v celém spektru kosmických aktivit. Od začátku roku byly vypuštěny už tři zcela české družice: VZLUSat-2, BDSAT a Planetum-1. Firmy získaly kontrakty na dodávky tlakových čidel pro kosmickou stanici Gateway, desítek dílů pro nové evropské rakety Ariane 6 včetně metrových upínacích bloků s průměrem 3,5 metru, jiné dvě firmy získaly kontrakty na konstrukce družic PLATO a HERA, další dodala padákové pouzdro pro přistání na Marsu, dodáváme palubní software pro družice i pro pozemní řízení komických misí a brzy poletí nová generace rolovacích solárních panelů SolarFlex. Příkladů je řada a informujeme o nich i na sociálních sítích.
Jak hodnotíte spolupráci České republiky s Agenturou Evropské unie pro kosmický program (EUSPA), a to jak z pohledu zástupce resortu dopravy, tak i předsedy správní rady EUSPA?
Spolupráce s EUSPA probíhá na několika úrovních. Řešíme vztahy s EUSPA z pozice hostitelského státu, kde nyní primárně pracujeme na přípravě nové budovy a datového centra, které budou odpovídat novým potřebám a úkolům agentury. V dané souvislosti také usilujeme o to, aby nedocházelo k postupné decentralizaci zejména technických a operačních aktivit agentury do jiných center po Evropě. Dále řešíme věcné zapojení ČR do aktivit EUSPA, tj. zejména ve spolupráci s NÚKIB do oblasti bezpečnosti (bezpečnostní akreditace, nastavení rozhraní k státním uživatelům apod.) a také rozvoj trhů navázaných na signály či data poskytovaná družicové systémy jako jsou Galileo, EGNOS a Copernicus.
Pokud jde o mou pozici předsedy Správní rady EUSPA, za rok mého působení se podařilo výrazně zvýšit koordinaci a výměnu informací mezi členskými státy EU, Evropskou komisí a EUSPA. EUSPA se tím více přibližuje k členským státům EU a jejich potřebám a členské státy EU zároveň lépe cítí spoluodpovědnost za realizaci Kosmického programu EU. Realizace Kosmického programu EU je totiž veliká výzva a výsledků můžeme dosáhnout jedině aktivní spoluprací mezi námi.
Milan Frydryšek
Foto: MD
