Před dopravní telematikou stojí řada výzev

Obor české dopravní telematiky (ITS) patří k nejvyspělejším v Evropě. Současný rozsah implementace ITS v České republice je přesto relativně nízký, společenské klima a regulační prostředí z pohledu ITS také nejsou na dostatečně vysoké požadované úrovni. Proto SDT přišlo již v roce 2010 s iniciativou Manifest rozvoje ITS v ČR [1] s cílem formulovat klíčové směry rozvoje a implementace dopravní telematiky, identifikovat hlavní překážky rozvoje a navrhnout způsoby jejich odstranění.

Klíčová stanoviska byla upřesňována v dalších pozičních dokumentech – Zadávání zakázek na dopravní telematiku [2], Potřeba strategického plánu ITS [3], Strategie udržitelného financování silniční infrastruktury [4], Interoperabilita elektronických odbavovacích systémů (EOC) pro cestující ve veřejné osobní dopravě [5], Doporučení základních technických parametrů EOC [6] a Dopravní data: nutná podmínka efektivního dopravního systému v ČR [7].

Stav ITS v České republice

Pozitivním výsledkem a příkladem spolupráce oboru ITS s Ministerstva dopravy ČR byla loni příprava Monitorovací národní zprávy o stavu implementace ITS v ČR podle směrnice ITS 40/2010/EU [11]. Zpráva obsahuje také přílohu, ve které byl detailně formou tzv. projektových karet popsán stav implementace ITS v oblasti silniční dopravy s návazností na další dopravní módy. Evropská komise zprávu vyhodnotila jako třetí nejrozsáhlejší ze zpráv ze všech členských zemí Evropské unie (po Španělsku a Německu). Odborné veřejnosti ji lze doporučit k podrobnému prostudování.

Okruh aktuálních témat se rozšiřuje

V uplynulých letech v ITS narůstal okruh otázek, témat a problematických okruhů, které nyní vyžadují neodkladnou pozornost složek státní správy, veřejné samosprávy, objednatelů, uživatelů ITS a průmyslu a především vyžadují naléhavá řešení. Dílčí témata jsou společně s popisem problému a návrhem opatření z pohledu SDT uvedena dále. Samostatným tématem je způsob řešení úkolů a problémů, který má být založen na širším konsenzu a má být společným úkolem všech institucionálních jednotek.

Chybí strategický implementační plán ITS

Česká republika nemá k dispozici strategický implementační plán ITS [3] v jednotlivých dopravních módech. Plán by měl přinést seznam implementací ITS řazených podle priorit s uvedením garantovaných finančních alokací a zodpovědných institucí. Bez tohoto plánu nelze optimalizovat investice do ITS v České republice, nelze kvalitně zpracovat další zprávu pro Evropskou komisi podle 40/2010/EU ani plánovat budoucí čerpání kohezních fondů pro ITS.

SDT proto navrhuje založit pracovní skupinu za účasti všech relevantních organizací, strukturovat její činnost a začít s konkrétními aktivitami této pracovní skupiny.

O zadávání zakázek na ITS

Stávající praxe při realizaci zakázek na ITS v ČR nebrání v dostatečné míře realizaci nepromyšlených investic. SDT proto v dokumentu Zadávání zakázek na dopravní telematiku [2] požaduje důsledné používání standardů, otevřených rozhraní a transparentní oddělování části ITS od dalších částí stavebního díla.

Objednatelé by při investicích do ITS měli důsledně postupovat s péčí řádného hospodáře, zakázky na ITS by měly být zadávány odděleně od stavebního díla nebo jako transparentně definovaná součást stavebního díla s vlastním rozpočtem. Ve státním rozpočtu České republiky by projekty dopravní telematiky měly mít vlastní strukturovanou rozpočtovou kapitolu vycházející z akcí a implementací definovaných ve Strategickém implementačním plánu ITS.

Závazky vyplývající z členství v Evropské unii

Česká republika má jako člen Evropské unie racionálně a včas plnit závazky vyplývající ze směrnic a nařízení, například tzv. směrnice ITS, mýtné směrnice, Bílé knihy o dopravě 2011 (Transport White Paper 2011) či Akčního plánu ITS. Je třeba systematicky sledovat aktuální stav technické normalizace na úrovni ISO, CEN a podporovat aktivní účast České republiky v procesu standardizace.

Aktuálním problémem v této oblasti je finanční a personální podceňování významu standardizace, která je důležitá nejen pro vlastní implementace ITS v ČR, ale také pro konkurenceschopnost země na zahraničních trzích. SDT proto navrhuje revizi problematiky a hledání stabilních finančních zdrojů včetně prostředků určených na výzkum a vývoj.

Absence potřebných dopravních dat

Česká republika nemá v potřebné kvalitě a kvantitě k dispozici homogenní dopravní data o aktuálním silničním provozu [7]. To významným způsobem omezuje možnost správců komunikací řídit a ovlivňovat dopravní proudy. Uživatelé zase nemají kvalitní podklady pro volbu cesty a dopravního prostředku. A veřejný sektor nemá aktuální data nezbytná pro plánování rozvoje dopravní infrastruktury.

Bez existence a účinného využití dopravních dat v potřebném množství, kvalitě a aktuálnosti však SDT považuje například za neuvážené realizovat rekonstrukce páteřních silničních komunikací, jako je D1. Bez dopravních dat také zůstává nedostatečně využita kapacita systémů, do kterých byly prostředky státu již investovány, jako například do Národního dopravního informačního centra (NDIC).

SDT proto navrhuje analyticky upřesnit rozsah, strukturu a časový harmonogram pořízení zdrojů dopravních dat. Na základě této analýzy pak naplánovat umístění dalších strategických profilových detektorů, využití dat z mýtného systému a pořízení plošného zdroje dat FCD (Floating Car Data, viz projektový list č. 10 přílohy 1 Monitorovací národní zprávy o stavu implementace ITS v ČR podle směrnice ITS 40/2010/EU [11] pro Evropskou komisi).

Systémy pro řízení a ovlivňování dopravy

Plánování a rozvoj dopravní infrastruktury a souvisejících služeb v podmínkách ČR představují významný úkol. V oblasti ITS patří mezi hlavní otevřené otázky organizační, funkční a informační architektura systémů pro řízení a ovlivňování dopravy a jejich praktická realizace. V této souvislosti vzniká mimo jiné otázka dalšího rozvoje systému NDIC, rozvoje algoritmů a dalších systémů pro zpracování, distribuci dopravních dat řidičům a cestujícím a vlastní řízení dopravy. Je zapotřebí podporovat vypracování konsenzuálního názoru na národní architekturu informačních a řídicích systémů v dopravě v České republice.

Interoperabilita odbavovacích systémů

Z projektového listu č. 8 přílohy 1 Monitorovací národní zprávy o stavu implementace ITS v ČR [11] vyplývá, že téměř 25 procent prostředků do ITS (nepočítaje mýtný systém) bylo v České republice investováno z veřejných prostředků do systémů elektronického odbavení cestujících ve veřejné osobní dopravě (EOC). Ačkoliv tyto systémy bezvadně plní svou funkci na úrovni regionální, vzájemná propojitelnost systémů chybí. Cestující tak nemá možnost cestovat v rámci různých IDS a MHD s jedním elektronickým jízdním dokladem. Výsledkem úsilí SDT a ministerstva dopravy bylo v loňském roce jmenování koordinační skupiny pro přípravu národního standardu interoperability EOC ministrem dopravy. Nyní je třeba hledat finanční prostředky pro provedení procesu standardizace.

Multimodální jízdenka pro ČR

Závěry Czech ITS Fóra v Bruselu [10] i letošní vítězství systému IDOS.cz v soutěži o nejlepší evropský cestovní plánovač potvrzují, že koncept tzv. door-to-door seamless mobility požadovaný Evropskou komisí [9] je v České republice ve vysokém stavu připravenosti. Aktuální problém představuje dosažení dohody o propojení rezervačních systémů pro autobusy se systémem Českých drah. Zájmem cestujících ve veřejné osobní dopravě, státu i Evropské komise je umožnit cestujícímu metodou one-stop-shopping nákup multimodální jízdenky na národní a mezinárodní úrovni. Takový cíl nemůže být blokován případnou nedohodou motivovanou krátkodobými obchodními zájmy dopravců nebo provozovatelů rezervačních systémů.

Proto je třeba jednat o propojení železničních a autobusových rezervačních systémů s cílem umožnit cestujícím nákup multimodální jízdenky.

Elektronické mýtné

Současný systém elektronického mýtného v České republice plní funkci, pro kterou byl navržen. Aktuálním úkolem je maximální využití infrastruktury mýtného systému a mýtných dat pro jiné než mýtné aplikace a dále pak definice vize rozvoje národního mýtného systému po roce 2016.

 Je možné systematicky používat data z mýtného systému jako profilové zdroje dopravních dat pro ovlivňování dopravního proudu. Lze zvážit využití mýtné infrastruktury pro zajištění některých aplikací směrnice ITS 40/2010/EU [8], jako jsou například parkovací a rezervační systémy pro kamiony. A v neposlední řadě bychom měli usilovat o zpracování vize rozvoje národního mýtného systému po roce 2016. 

Ing. Roman Srp,

viceprezident Sdružení pro dopravní telematiku

 

 

Reference a odkazy, literatura

[1]     Vize rozvoje ITS do roku 2020, http://www.sdt.cz/…S_230310.pdf

[2]     Zadávání zakázek na dopravní telematiku, http://www.sdt.cz/…S_130810.pdf

[3]     Potřeba strategického plánu ITS, http://www.sdt.cz/…S_220910.pdf

[4]     Strategie udržitelného financování silniční infrastruktury, http://www.sdt.cz/…y_140810.pdf

[5]     Interoperabilita elektronických odbavovacích systémů (EOC) pro cestující ve veřejné osobní dopravě, http://www.sdt.cz/…C_051110.pdf

[6]     Doporučení základních technických parametrů EOC, http://www.sdt.cz/…_dle_SDT.pdf

[7]     Dopravní data: nutná podmínka efektivního dopravního systému v ČR, http://www.sdt.cz/…l_040311.pdf 

[8]     Směrnice ITS 40/2010/EU,
http://www.sdt.cz/…-07-2010.pdf

[9]     EC Transport White paper 2011, http://ec.europa.eu/…paper_en.htm 

[10]    Forum Conclusions of the Czech ITS Forum on Door-to-Doot Seamless Mobility & PTM, http://www.telematika.cz/…ns_final.pdf

[11]    Zpráva o činnostech a projektech České republiky týkajících se prioritních oblastí ITS, zpracovaná na základě čl. 17 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 40 ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy. Ministerstvo dopravy ČR, září 2011, http://www.spacedepartment.cz/…v-roce-2011/?…