9. srpna 2012
V září by měla být Evropská agentura pro systémy družicové navigace (GSA) přesunuta do Prahy a zahájit provoz. O tom, jak příprava probíhá a jaký vliv bude mít přesun instituce na české hospodářství, průmysl a instituce, jsme hovořili s vládním zmocněncem pro spolupráci s GSA a mluvčím koordinační rady ministra dopravy pro kosmické aktivity Ing. Karlem Dobešem.
„V jaké fázi je nyní přesun GSA z Bruselu do Prahy?“
„Co se týče samotné budovy, ta je již připravena. Navštívila ji speciální certifikační komise, která konstatovala, že z bezpečnostního hlediska je v ní vše v pořádku. V polovině července si ji prohlédl také výkonný ředitel GSA Carlo des Dorides, který se v Praze setkal i s ministrem dopravy Pavlem Dobešem a primátorem hlavního města Prahy Bohuslavem Svobodou.
Na začátku července bylo v Bruselu připraveno již 40 zaměstnanců, z nichž první nyní přicházejí do Prahy. Je mezi nimi i deset nových českých pracovníků, což je podle mého názoru vysoký počet. Je velice pozitivní, že se jich takové množství dokázalo prosadit v mezinárodní konkurenci.
V polovině prázdnin se počet zaměstnanců GSA působících v Praze výrazně zvýší. Příchozím průběžně pomáháme s hledáním ubytování, vytvořili jsme pro ně podpůrnou strukturu, která například organizuje kontakty zaměstnanců GSA s realitními agenty a vyřizování potřebných dokumentů. GSA počítá s 1. zářím jako začátkem ostrého provozu a tento termín se nikterak neposouvá.“
„Bylo předem stanoveno, že určitý počet zaměstnanců musí pocházet z České republiky, nebo byla jediným kritériem pro jejich výběr jejich odbornost?“
„Všichni zaměstnanci byli vybíráni pouze na základě kvalifikace a schopností. Právě z toho důvodu bylo výběrové řízení vyhlášeno a komunikováno pouze na webových stránkách GSA a bylo otevřeno pro zájemce z celé Evropské unie.
Vedle personálního náboru nyní běží také zadávávání zakázek pro nejrůznější dodavatele, jako jsou například výrobci nábytku nebo stěhovací společnosti. Tyto poptávky jsou zajímavé pro české firmy, protože GSA si v Praze musí vytvořit infrastrukturu nezbytnou pro každodenní činnost, a řada tuzemských firem tak může získat zajímavé kontrakty.“
„Jaká je pozice České republiky v GSA?“
„Česká republika má zastoupení ve správní radě GSA, která se schází čtyřikrát až pětkrát do roka. Jejími členy jsou náměstek ministra dopravy Jiří Žák a ředitel odboru kosmických technologií a družicových systémů Václav Kobera. To je, co se týče oficiálního vlivu. Neméně důležité však je, že nyní budeme mít přímo na domácí půdě velice úzké kontakty s pracovníky GSA; rádi bychom je využili k tomu, aby v České republice vzniklo zázemí pro některé z projektů, které se v rámci Evropské unie realizují.
Je také naprosto zřejmé, že ne všechny činnosti pracovníci GSA sami zvládnou, je tedy velká šance, že do řady procesů se zapojí i české subjekty. Například ČVUT disponuje testovacími zařízeními a laboratořemi, které lze využít při různých certifikacích. A je zde i celá řada sdružení a organizací, které mohou s GSA úspěšně spolupracovat, třeba Asociace leteckých výrobců, Sdružení pro dopravní telematiku, Czech Space Aliance, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a další.“
„Vláda na začátku července projednávala vznik české kosmické agentury. Jaký je hlavní důvod pro vznik této instituce?“
„Založení národní kosmické agentury je v souladu s doporučením Národní ekonomické rady vlády (NERV). Vlastní agenturu mají všechny vyspělé západní země. Česká republika je sice členem Evropské kosmické agentury a spolupracuje s ní velmi dobře, ale všechny naše činnosti dnes koordinuje ministr dopravy, respektive jeho koordinační rada, jejímiž členy jsou i zástupci jiných ministerstev.
Přestože tato rada funguje velice dobře, na rozdíl od národní agentury nemůže úzce spolupracovat s ostatními zahraničními institucemi a agenturami. A nejedná se pouze o evropské národní agentury, jako jsou DLR v Německu, CNES ve Francii, UKSA ve Velké Británii a další. Nabídky na spolupráci máme také třeba od japonské či brazilské kosmické agentury.
Zatím s nimi Česká republika nemůže uzavírat žádné smlouvy, protože zde chybí subjekt na stejné úrovni a ministerstvo dopravy nemá aparát potřebný na realizaci různých projektů v oblasti kosmických technologií. Je proto zapotřebí, aby taková instituce i v České republice vznikla. A předpokládáme, že jejím základem se stane právě koordinační rada ministra dopravy pro kosmické aktivity.“
„Jak by měla být tato agentura financována?“
„Základním předpokladem je, aby náklady na národní kosmickou agenturu nebyly vyšší než souhrn finančních prostředků, které jsou dnes vynakládány na chod koordinační rady a náklady spojené s činností ministerstev a jiných národních institucí v oblasti kosmických aktivit. V tuto chvíli se jeví jako reálná i možnost, že konečné náklady by mohly být nižší, protože by se zjednodušila komunikace mezi pracovníky, kteří dnes působí pod několika resorty.“
„Uvedl jste, že základem národní agentury by měla být současná koordinační rada. Má se jednat o samostatný subjekt, nebo přetrvá nějaká vazba s ministerstvem dopravy, respektive s jinými ministerstvy?“
„Momentálně se nacházíme ve stadiu, kdy se tyto otázky analyzují. Vláda zatím potvrdila věcný záměr založit národní kosmickou agenturu a my nyní do konce roku se musíme předložit návrh, jak by tato instituce měla fungovat, a vypracovat návrhy na její organizační strukturu.“
„Řekl jste, že národní agentura je nezbytná pro mezinárodní spolupráci. Dokázaly se již nějaké české firmy prosadit v mezinárodní konkurenci v oblasti kosmických technologií?“
„Ano, již dnes jsou patrné pozitivní výsledky našeho začleňování do dění v kosmickém odvětví. Příkladem může být společnost Frentech Aerospace, s. r. o., z Brna. V rámci studie, která byla financována podle doporučení společné Task Force ČR a ESA, byly s francouzskou společností Thales Alenia Space vytvořeny předpoklady pro realizaci výroby kloubů pro rozvírání slunečních panelů. Přes tuto studii se firma dostala technologicky na takovou úroveň, že letos vyhrála celosvětovou soutěž o dodávku těchto kloubů pro solární panely americké družice Iridium NEXT.
Na tomto případě se jasně ukazuje, jak se pomocí kosmických technologií i české firmy mohou dostat mezi světovou špičku, což představuje podstatný přínos pro konkurenceschopnost nejen České republiky, ale i Evropské unie. Již to samo o sobě dokládá, že pokud české firmy budou rozvíjet své know-how, mají šanci prosadit se i v tak náročném odvětí, jakým je kosmický průmysl.“
„Mají však české firmy obecně dostatečnou představu o tom, jaké jim kosmický průmysl nabízí obchodní příležitosti?“
„Osvětu a komunikaci na tomto poli pokládají ministerstvo dopravy a koordinační orgány za velice důležitou a usilují o to, aby české firmy měly dostatek potřebných informací, které jim umožní se orientovat na technologickém trhu. Například letos v lednu se v Praze konal Galileo Application Congress Prague 2012, o který byl velký zájem – zúčastnilo se jej na tři sta padesát osob, řada z nich i ze zahraničí. Konferenci navštívili i vrcholní zástupci Evropské komise v čele s komisařem Antoniem Tajanim, ředitelem ESA Jeanem-Jacquesem Dordainem a ředitelem GSA Carlem des Doridesem. Vzhledem k úspěchu a závěrům této konference ji chceme pořádat každoročně.
Pokračujeme také v akcích, které jsme organizovali již dříve, jako je například Space Industry Day. Na něj je vždy přizván nějaký tzv. prime contractor a zástupci českých firem mají možnost s ním diskutovat a navázat B2B kontakty.
Připravujeme rovněž Galileo Road Show, kdy nejen do Prahy, ale i do jiných měst chceme zavítat s přednáškovým cyklem o Galieu a o všem, co s ním souvisí. Osvěta je opravdu velice důležitá. Máme hodně firem, které jsou technologicky na vysoké úrovni, ale mnohé z nich vlastně pořádně ani netuší, co všechno by mohly například v oblasti kosmických technologií nebo jejich transferu do jiných oblastí průmyslu dělat.
Je však třeba si také uvědomit, že zadávání zakázek představuje jakousi pyramidu. Na vrcholu stojí nějaký hlavní dodavatel (prime contractor), přičemž dnes v Evropě v tomto odvětví máme tři: EADS Atrium, Thales Alenia Space a OHB-System. A tyto podniky předávají více než šedesát procent práce svým subdodavatelům. České firmy jsou pak až na úrovni subsubkontraktorů, kteří dodávají pro tyto dodavatele. Je tedy nesmírně důležité, aby pronikly na vyšší úroveň, to znamená, aby nedodávaly jen nějaké součástky, ale celé systémy, kde je nejvyšší přidaná hodnota. Z výše uvedených důvodů je přemístění sídla GSA do Prahy a případné založení národní kosmické agentury motivací pro český průmysl a instituce a jistě bude představovat dlouhodobý přínos pro celé národní hospodářství.“
„Co se týče samotného systému Galileo, termín jeho spuštění se průběžně měnil…“
„V současné době se nic nemění. Jsou uzavřeny smlouvy na dodávku 24 satelitů, které umožní velmi dobrý provoz celého systému, a nyní se ještě diskutuje o tom, jakým způsobem budou satelity vynášeny. Dosud se používal nosič Sojuz, který vynášel dva satelity, ale uvažuje se i o tom, zda neurychlit přestavbu rakety Ariane 5, která je schopna vynést čtyři satelity. Vzhledem k tomu, že Evropská komise implementaci systému zadala Evropské kosmické agentuře, která je zvyklá plnit termíny včas, počítáme s tím, že v roce 2013 až 2014 začne systém fungovat. Tedy přesně tak, jak bylo stanoveno.
Vedle Galilea je zde však i systém EGNOS, který lze již dnes využívat. Jedná se o tzv. zpřesňující systém, který je již certifikován pro letecké odvětví, a snažíme se, aby byl využitelný i v železniční dopravě a v dalších druzích dopravy. Lze v podstatě říci, že je to příprava na Galileo, protože jeho metody a procedury budou s Galileem kompatibilní. Procedury, které se připraví pro přistávání letadel na letištích, budou stejné i pro Galileo. Spolu s Letištěm Praha a Řízením letového provozu proto chystáme projekty na podporu EGNOS a také chceme na určitých projektech dokázat jeho využitelnost na železnici.
Předností systému EGNOS je nejen skutečnost, že je mnohem přesnější než GPS, ale také to, že zahrnuje funkci integrity. To znamená, že uživatel přesně ví, zda je signál v daný okamžik platný, což GPS chybí. A právě to je podmínka certifikace satelitního systému pro využití v dopravních systémech – EGNOS dnes již certifikován je.“
Milan Frydryšek
