19. února 2004
Na začátku února se v Praze při příležitosti zakončení pilotního testu projektu „Dopravně-informační systém na bázi RDS-TMC“ (viz DN 47/03) uskutečnil seminář pod záštitou náměstka ministra dopravy ČR ing. Františka Rochovanského. O jeho průběhu, výsledcích dosavadního testování i o perspektivách uvedení celého systému do praxe jsme při této příležitosti hovořili s ing. Jiřím Jindrou, předsedou představenstva společnosti Central European Data Agency, a. s. (CEDA), která je koordinátorem projektu.
„Co bylo hlavním cílem semináře? Splnil jeho průběh vaše očekávání?“
„Nejdůležitějším bodem byla problematika zavedení dopravně-informačního systému RDS-TMC do praxe – nejvíce otazníků se vynořilo v souvislosti s obchodním modelem, na jehož zá-kladě by měl být celý systém provozován. Myslím, že po vyřešení tohoto klíčového bodu již bude možné sys-tém rychle zavést do reálného provozu. Z hlediska technických předpokladů je téměř vše odzkoušeno a vyřešeno, nyní se pouze hledá obchodní báze, na jejímž základě by mohlo být vše spuštěno.
Na semináři se konkrétně diskutovalo o problému participace státní správy a komerčních firem. Je zřejmé, že koncoví uživatelé – tedy řidiči – by na fungování systému přispívat neměli, dopravní informace jako službu by měli mít k dispozici zdarma. Zařízení pro příjem informací si samozřejmě budou muset zakoupit sami, vše ostatní by však mělo být v režii provozovatelů systému.
Osobně jsem byl s průběhem semináře spokojen a z reakcí některých účastníků, s nimiž jsem o přestávce hovořil, usuzuji, že i oni pokládali seminář za přínosný. To, že téma bylo přitažlivé, dokládá i skutečnost, že z předem zaregistrovaných 89 osob jich bylo nakonec přítomno 84. Přijeli dokonce i naši kolegové ze slovenského Výskumného ústavu spojov, kteří by rádi využili naše poznatky ze zavádění systému při jeho pozdější realizaci na Slovensku.“
„Byla na semináři navržena nějaká konkrétní řešení?“
„Při jeho přípravě jsme neočekávali, že zazní již jednoznačné odpovědi a budou představena konečná řešení. Cílem bylo spíše vyvolat diskusi a zapojit do ní nejrůznější subjekty. Semináře se zúčastnili například i zástupci z ministerstev dopravy, informatiky a vnitra. Vysvětlili jsme jim, že víme, jak dá-le postupovat, a že v této chvíli neexistují technické ani technologické překážky uvedení systému do praxe. Vzhledem k tomu, že jsme jej již otestovali, dokázali jsme, že jsme také schopni poměrně přesně specifikovat nákladové položky zavedení systému do praxe.
Přestože jsme před zahájením testů neočekávali, že by se systém nepodařilo zprovoznit, nebylo možné vyloučit ani to. V určitých částech projektu jsme totiž byli nuceni pracovat se zahraničními firmami, jako například s GEWI, Tele Atlas či Bosch Blaupunkt, a nedalo se vyloučit, že jejich iniciativa a snaha spolupracovat nebude příliš velká. Nakonec se ale vše podařilo zvládnout – dopravní informace se do vozidel přenesly a ukázalo se, že navigační přístroje je správně vyhodnotily, navrhovaly vhodnou alternativní trasu a řidiči správně reagovali.“
„Jaká byla spolupráce mezi firmami, jejichž obchodní zájmy jsou mnohdy protichůdné?“
„Jedním z přínosů semináře byla skutečnost, že se podařilo vytvořit důležitý precedens pro spolupráci mezi firmami, které si v daném oboru často konkurují. Kromě čtyř lídrů – Fakulty dopravní ČVUT, PVT, a. s., Škoda Auto, a. s., a CEDA – se na řešení pilotního projektu podílely například i ABA, ÚAMK, Eltodo EG, Český rozhlas, České radiokomunikace, Ředitelství silnic a dálnic, Ústav dopravního inženýrství hl. m. Prahy, VARS a další subjekty. Přestože mnohé z nich si na trhu v některých oblastech konkurují, podařilo se dosáhnout určité koordinace a využít jejich know-how.“
„Co musí nyní provozovatelé systému především zajistit?“
„V prvé řadě vybudování kompletní infrastruktury, která umožní sběr informací, jejich vyhodnocování (tzv. management zpráv, což zahrnuje ty činnosti dopravního systému, které umožní zpracování informací) a šíření ke koncovému uživateli. V neposlední řadě je potřeba dopracovat síť lokalizačních tabulek pro georeferencování dopravních událostí.“
„Jakým způsobem se na tomto projektu doposud podílel stát?“
„Letos byly po třech letech ukončeny dva projekty vědy a výzkumu, které organizovalo ministerstvo dopravy. Jednalo se jednak o projekt ‚Dopravně-informační systém RDS-TMC‘ (pilotní projekt, jehož je CEDA koordinátorem, je jeho přímým pokračováním), jednak o projekt ‚Metodika ovlivňování chování účastníků silničního provozu prostřednictvím médií‘ (v něm se rozebírala i role dalších médií, jako například
televize, rozhlasu nebo internetu).
Oba projekty se zabývaly distribucí dopravních informací, avšak spíše v teoretické rovině. My jsme se při praktickém testu snažili dokázat, že lze celý systém uvést i do reálného života, a to dokonce ve velice krátké době.“
„Jak by mělo fungovat financování systému?“
„Jak jsem se již zmínil, nákup koncových zařízení bude čistě záležitostí uživatelů. Tato zařízení jsou v zahraničí dostupná a neočekávám v této oblasti žádné problémy. Důležité však bude zajistit dostatek financí jak pro spuštění systému, tak pro jeho každodenní provoz – placení určitých pravidelných nákladových položek. Výhodou je, že náš projekt má úzkou návaznost na projekty, které jsou vypsány v rámci mezinárodního projektu CONNECT, a mohl by tedy být spolufinancován i ze strany Evropské unie. To však předpokládá, že ČR shromáždí zhruba 50 procent částky, aby byla splněna podmínka kofinancování, kterou si Evropská unie klade.“
„Máte již představu o tom, kde by bylo možné tyto prostředky získat?“
„Ano, jsme toho názoru, že klíčovou roli při zavádění systému by měl sehrát stát. Na provozu by se však mohly podílet například i pojišťovny, neboť ze statistik vyplývá, že jeho aplikace v praxi pro ně má pozitivní dopad. Dalšími přispěvateli by mohly být třeba rozhlasové stanice, které budou prostřednictvím svého vysílání informace šířit – i pro ně může být zapojení do systému výhodné, neboť se jim takto může zvyšovat poslechovost. Zainteresováni by mohli být i prodejci navigačních zařízení, protože pokud bude systém fungovat, bude i větší poptávka po jejich zařízeních.“
„Lze odhadnout, kdy bude systém v ČR nakonec spuštěn?“
„Vyjdeme-li z harmonogramu projektu CONNECT, na nějž bude náš projekt napojen, měla by být nyní zahájena úvodní fáze. Ta by měla vyústit ve zpracování podrobného projektového plánu a někdy v rozmezí let 2005 a 2006 by již měl systém v České republice fungovat.
Kromě financování je však pro jeho spuštění třeba splnit ještě jednu podmínku, a to zabezpečit jeho kompatibilitu minimálně v rámci České republiky, Německa a Rakouska. Nejdříve bude tedy nutné zajistit mezi těmito státy harmonizaci dopravních informací – v rámci jedné ,velké Evropy‘ se totiž významnější událost na dopravní síti v jedné zemi může promítnout i do dopravní situace v zemi sousední.“
Milan Frydryšek
Systém RDS-TMC
Systém RDS-TMC (z anglického názvu Radio Data System – Traffic Message Channel) umožňuje šíření dopravních informací prostřednictvím rádiového vysílání VKV v pásmu FM, jehož součástí je i skrytý datový kanál, kterým se do vozidla mohou přenášet informace o aktuální dopravní situaci (například o uzavírkách, kolonách, haváriích, objížďkách či o náledí). V tom také spočívá hlavní odlišnost dynamického navigačního systému od systému standardního, který při výběru optimální jízdní trasy vychází pouze ze statických údajů uložených v mapových podkladech.
Zahraniční i tuzemské studie potvrzují, že dynamické navigační systémy výrazně přispívají ke zvýšení komfortu jízdy a k její větší plynulosti (volbou vhodné trasy či optimalizací rychlosti). Mají také pozitivní dopad na životní prostředí, přispívají k nižší spotřebě pohonných hmot, snižují kongesce a počet dopravních nehod. Nezanedbatelný je i vliv na zdraví účastníků silničního provozu, kteří jsou díky nim méně vystavováni stresovým situacím.
Ze zahraničních statistik o četnosti zpráv vyplývá, že:
• 25 % šířených informací tvoří zprávy o dopravních nehodách
• 35 % šířených informací tvoří zprávy o dopravních uzavírkách a omezeních
• 28 % šířených informací tvoří zprávy o kolonách
• 9 % šířených informací tvoří zprávy o počasí
• 3 % šířených informací má jiný charakter
Monitorovací systémy
Navion zajišťuje kontrolu i komunikaci
Olomoucká firma Navicom, s. r. o., představila minulý týden na tiskové konferenci v Praze svůj nový systém využívající technologie GPRS. Systém dopravcům umožňuje kontrolovat a řídit vozový park a zajišťuje také oboustrannou komunikaci mezi vozidlem a dispečinkem.
V základní verzi systém Navion monitoruje polohu vozidla a jeho rychlost. Uživatelé na palubním terminálu zadávají údaje o důvodu jízdy, tankování paliva, nákupu materiálu do spotřeby a stavu tachometru. Informace se zaznamenávají na vyjímatelnou paměťovou kartu MultimediaCard a z ní se přenášejí do počítače, kde se data ověří a zpracují. Vozidlový modul po připojení k notebooku či palmtopu umožňuje zobrazovat na mapě aktuální polohu v reálném čase.
Základní modul lze rozšířit nástavbovým modulem a systém pak pracuje v aktivním on-line módu, při němž jsou data přenášena mobilní sítí GSM-GRPS, nebo satelitní komunikační sítí. Kontrolní centrum tak může ověřovat polohu vozidla v reálném čase a posílat textové zprávy za poplatky GPRS. Instalovaný port umožňuje i přístup na internet.
Navion spolupracuje i s dalšími systémy
Systém Navion je koncipován jako otevřený a umožňuje napojení a komunikaci s jiným firemním informačním systémem, uvedl na tiskové konferenci jednatel společnosti Navicom Pavel Vašíček. K tomuto účelu jsme vytvořili samostatný modul Organizer, který externí data přijímá a automaticky vyhodnocuje, dodal.
Hlasové funkce u vyšších verzí systému umožňují přijímat a předávat telefonní hovory a využívat přitom zákaznických služeb „uzavřených telefonních skupin“.
Údaje přenášené mezi moduly systému Navion a kontrolním centrem jsou zajištěny šifrováním proti zneužití. Součástí systému je i zabezpečení proti průniku zvenčí. Údaje se přenášejí přes proxy server, instalovaný u uživatele, na počítač nedostupný z internetu; výrobce nabízí i možnost využití svého proxy serveru.
Moduly podle potřeby
Modulární a otevřená koncepce umožňuje uživatelům pořídit si jen ty části systému, které opravdu využijí, a rozšiřovat počet modulů podle potřeby. Výrobce díky ní zase může systém dále vyvíjet podle požadavků jeho uživatelů a doplňovat další funkce. Navicom nechtěl vyrobit černou skříňku, řekl Petr Vašíček, ale jednoduše ovladatelný systém, který bude možné uživatelům „šít na míru“. Firma již dnes vyvíjí další koncepty z oblasti navigace vozidel, i ty však budou kompatibilní se současnými terminály, zdůraznil.
První produkty systému Navion uvádí výrobce na trh již nyní a jejich nabídku bude postupně rozšiřovat.
(pat)
