24. února 2005
Na konci loňského roku podepsaly společnosti IBM Business Consulting Services ČR a konsorcium švýcarských firem FELA a Ascom dohodu o vytvoření týmu, který se bude ucházet o zakázku na vybudování systému pro výběr elektronického mýta v České republice. O bližší informace o nabídce uskupení jsme požádali vedoucího partnera Business Consulting Services IBM ČR Radima Hradílka. „Vaše uskupení se hodlá zúčastnit výběrového řízení na dodavatele technologie pro systém výběru elektronického mýta v ČR. Objevily se však již výhrady, že materiál předkládaný ministerstvem dopravy upřednostňuje rakouský model…“ „Často se hovoří o rakouském či německém modelu (další modely se většinou neberou v potaz), otázkou však zůstává, co to vlastně rakouský či německý model je. Elektronické mýto je v Evropě zavedeno v podstatě ve třech zemích – v Německu, Rakousku a Švýcarsku – a momentálně probíhá výběrové řízení pro zřizovatele a provozovatele systému elektronického mýta ve Velké Británii. O Velké Británii hovořím úmyslně, protože v této zemi se na zavedení elektronického mýta velice dobře připravovali a do výběrového řízení zakomponovali všechny úspěchy i neúspěchy, které přineslo řešení švýcarské, rakouské a německé, a také nejmodernější poznatky z této oblasti. Design systémů, které již existují, byl připravován někdy před třemi a více roky, zatímco design systému, tak jak je v podstatě zadán výběrovým řízením ve Velké Británii, je připravován až dnes, tedy na základě posledních poznatků a zkušeností. Takže i přesto, že tam systém elektronického výběru mýta zatím zprovozněn není, může být Velká Británie podle mého názoru může být pro Českou republiku velkým vzorem
„Upozornil jste na to, že není zcela jasné, co si kdo pod pojmem model představuje…“ „Především jde o to, že model je často zaměňován s technologií. V Rakousku je použita mikrovlnná technologie, která pokrývá pouze dálnice, a pro nákladní vozidla je povinná palubní jednotka, tzv. OBU (On Board Unit). V Německu je použita satelitní technologie, OBU není povinná a mýto se vybírá také pouze na dálnicích (mezi rakouskou a německou dálniční sítí však existuje obrovský rozdíl). Oproti tomu ve Švýcarsku je celoplošné pokrytí, takže zpoplatnění podléhají všechny komunikace. Švýcarský model je založen na tachografu, o čemž se příliš neví – odečet kilometrů se provádí na základě tachografu, a to jak v kombinaci s družicí, tak s mikrovlnami. Tyto technologie však slouží spíše k spínání a přepínání režimů a zjišťování toho, zda se vozidlo pohybuje na území Švýcarska či nikoli. Základem pro odečet mýta jsou však tachografy. Kromě toho je třeba si ujasnit, jaký je tzv. enforcement model, tedy kdo a jakým způsobem vymáhá poplatky a jaká je přesnost jejich vymáhání. I to se různí – například ve Švýcarsku to spadá do kompetence celníků, v Rakousku to má na starosti společnost ASFINAG. To jsou odlišné věci, a proto hovořit o tom, že Česká republika by se měla řídit podle rakouského, německého či švýcarského modelu, nelze. V České republice bude model jiný, protože zde budou jiné pod-mínky.“
„Podle dosud zveřejněných informací však lze předpokládat, že výběrové řízení v ČR bude postaveno mimo jiné tak, aby výběr mýta bylo možné spustit co nejdříve. A to zřejmě ovlivní i výběr technologie, kterou zřizovatel systému použije. Jak jste právě vy schopni se do takového limitu vejít?“ „V příslušném vládním rozhodnutí z letošního ledna se přesně neříká, kolik kilometrů dálnic či dalších komunikací bude pokryto. Toto rozhodnutí naopak ukládá ministrům dopravy a zahraničí, aby jednali s Evropskou unií o tom, kolik kilometrů pokryto být může. Nehovoří se v něm ani o technologii, v podstatě je v něm uveden pouze termín (30. června 2005), do nějž má být výběrové řízení spuštěno, a termín (konec února), do kterého by měl být vybrán poradce, který bude spolupracovat na zadání. Nevím, jak je možné, že se v novinách objevila informace o tom, že vláda rozhodla o zpoplatnění 970 kilometrů – nic takového ve vládním usnesení není. Není v něm uvedeno ani to, že by měl být preferován nějaký model. To vše se teprve bude formovat.“
„Přesto již máte jistě představu, s čím se vaše uskupení může do výběrového řízení v České republice přihlásit…“ „Jsme schopni nabídnout v podstatě jakékoli technologie a řešení pro jakékoli pokrytí. Společnost IBM má zkušenosti z celé řady podobných projektů týkajících se městského mýta. Firma FELA jako součást konsorcia FELA/Ascom, se kterým jsme uzavřeli dohodu o spolupráci, má dále konkrétní zkušenosti ze zavádění elektronického mýta ve Švýcarsku, má i zkušenosti z návrhu rakouského systému. Připravovala se také na výběrová řízení v Německu a Velké Británii. Zkušeností tedy máme dostatek. Paradoxně nejrychlejší a nejlevnější, a zároveň pro stát nejvýnosnější, by bylo celoplošné pokrytí. Pokud jsou totiž zpoplatněny pouze některé silnice, je nutno hlídat, které komunikace jsou zpoplatněny a které nikoli – je tedy zapotřebí postavit nějaké brány nebo určitým způsobem využít technologii GPS. To vše u celoplošného zpoplatnění odpadá. Je sice otázkou, zda Ministerstvo dopravy ČR bu- de vůbec ochotno o tomto řešení jednat, ale jsme připraveni i na tuto variantu. Jako protiargument například zaznělo, že legislativa Evropské unie tento postup nedovoluje, to však není pravda – Velká Británie jako členská země EU pokrytí celého území připravuje. Myslíme si, že celoplošné pokrytí by bylo nejefektivnější. Jeho další výhodou je i to, že by tak byla zaručena kompatibilita systémů jednotlivých zemí – v budoucnu jistě všechny země přejdou na elektronické mýto, a nedovedu si představit, že to bude jinak než na bázi družice. Takže i toto řešení, které jsme schopni nabídnout (ať již s pomocí GPS a nebo prostřednictvím tachografu), je řešení moderní a je slučitelné s budoucími systémy celé unie.
Jsme schopni nabídnout v podstatě jakékoli technologie a řešení pro jakékoli pokrytí Pokud vláda s poradcem rozhodnou o zpoplatnění pouhých 970 kilometrů, pak bude zřejmě levnější mikrovlnné řešení, a to jsme rovněž schopni připravit. Myslíme si však, že by se jednalo pouze o jednorázové řešení, které by stejně časem muselo být nahrazeno novým (využívajícím družice), avšak za cenu vyšších nákladů.“
„U celoplošného řešení, které jste označil za nejjednodušší a nejlevnější, lze ale počítat i s možností zpoplatnění v různých cenových pásmech, podle druhu komunikace. Takže nějaký systém pro rozlišování by stejně musel existovat…“ „Samozřejmě, pokud bude někdo chtít jednotlivá pásma odlišovat, lze to zajistit – buď satelitním sledováním, nebo branami, které budou přepínat režim. Je však otázkou, zda je vůbec nutno jednotlivé komunikace tarifem odlišovat. Podle dosavadních zkušeností totiž řidiči dálnice, které jsou zpoplatněny, objíždějí a ničí tak komunikace ve vesnicích a menších městech v jejich blízkosti. Rakousko je ze dvou třetin pokryto Alpami, v nichž jsou průsmyky, a objíždění je velmi obtížné, a přesto se tak děje. A co teprve u nás, kde síť komunikací je velice hustá, Alpy nemáme a v podstatě každou trasu lze objet. Pokud tedy budou zpoplatněny pouze dálnice, bude se jednat o obrovskou ekologickou zátěž. A pokud se zpoplatní i silnice první třídy? Tak je zřejmě budou objíždět po silnicích druhé třídy… V kamionové dopravě je dnes obrovský přetlak kapacit a tlak na ceny je skutečně velký. Tarify jsou proto velmi nízké a jediné, čeho má soukromý dopravce v důsledku velkého převisu nabídky nad poptávkou dost, je čas. To znamená, že si vybere tu trasu, která je pro něj finančně nejefektivnější.“
„S přebytkem kapacit by dopravci asi souhlasili, ale proti nadbytku času by se zřejmě ohradili. Zdůrazňují naopak rychlost a nutnost dopravovat zboží just in time…“ „My vycházíme ze zcela odlišné premisy, což můžeme i doložit. Čas sice může tlačit u některých vybraných komodit, přepravovaných například v chladírenských vozidlech, ale pokud jde o běžnou kamionovou dopravu, při ní dopravce nedostatek času netíží. A proto se placené úseky objíždějí – Rakousko je toho příkladem.“
„Můžete říci, kolik by zhruba stálo zavedení a provoz vašeho systému v ČR a jaký by byl poměr těchto nákladů k příjmu z mýta pro stát (případně za jak dlouho se vrátí náklady na vybudování)?“ „Nemohu vám odpovědět, kolik by to stálo, protože tím pádem bychom mohli přestat soutěžit. K době návratnosti bych pouze řekl, že podle odhadů ministerstva dopravy by se tato investice měla vrátit za dva roky. To však značně závisí na tom, jaké řešení bude nakonec vybráno, což lze nyní těžko říci. Pokud bude zpoplatněno třeba tři tisíce kilometrů, bude nutno vybudovat nějaké brány či zajistit sledování družicí na každé odbočce a náklady budou poměrně velké. Model je často zaměňován s technologií. A pak je tu ještě otázka enforcementu. Některé země předepisují, jaké procento plateb má být vybráno. Pokud bude stát chtít vybrat 99,9 procenta, bude samozřejmě u každé odbočky nutno postavit bránu s kamerami, pokud ne, bude jich podstatně méně. Existuje tedy takové množství variant, že lze těžko předem něco odhadovat.“
„Mohl byste se stručně zmínit o vašem uskupení, které se hodlá zúčastnit výběrového řízení v ČR?“ „Toto konsorcium se teprve formuje a bude dotvořeno i na základě toho, jak bude vypadat zadání české vlády. Podle toho, zda v bude v zadání uvedeno, že má být zpoplatněno 970, tři tisíce kilometrů či celé území republiky, budeme volit firmy, s nimiž budeme na řešení spolupracovat. Stejně tak bude důležité, zda bude nějakým způsobem omezena instalace OBU atd. V současné době máme uzavřenou dohodu o přípravě nabídky s konsorciem FELA/Ascom, které navrhovalo a budovalo švýcarský systém a má zkušenosti i z jiných oblastí. Má tedy zkušenost jak s GPS technologií, tak s tachografem, ale i s mikrovlnami, což je pro nás klíčové, protože nám to dává potřebnou flexibilitu pro všechna možná řešení. V současné době se již vedou jednání o tom, které společnosti by mohly být dalšími hlavními členy konsorcia. A kromě nich budeme určitě potřebovat mnoho dalších dodavatelů.“ Milan Frydryšek
