3. prosince 2012
Po třech letech se letos do Evropy vrátila největší světová událost oboru telematiky a inteligentních dopravních systémů (ITS). Světový kongres ITS a doprovodný veletrh na konci října hostilo rakouské hlavní město. Blízkosti Vídně využili i členové českého Sdružení dopravní telematiky (SDT), aby se zviditelnili na nejvyšší mezinárodní úrovni. Celkem se veletrhu zúčastnilo deset českých společností. Získané zkušenosti by SDT podle viceprezidenta Ing. Romana Srpa chtělo zúročit v roce 2016 nebo 2017, kdy hodlá do Prahy přilákat evropskou verzi kongresu ITS.
Co vás k účasti na veletržní části akce vedlo? Prezentujete se takto v zahraničí společně poprvé?
„Světový kongres ITS je nejvýznamnější světová událost oboru a skutečně jen zřídkakdy se koná tak-říkajíc přímo za humny. Považovali jsme proto za samozřejmé, že ve Vídni bude zastoupena i česká telematika, zvláště když jsme obecně považováni za lídra odvětví v celé střední a východní Evropě. Naši členskou základnu tvoří osmdesát společností a institucí; možnosti prezentace ve společné expozici využilo celkem šest členů SDT (CROSS, CDV, ČVUT FD, ELTODO, CHAPS, SHERLOG) a naše partnerská asociace ČAOVD, další dva (CAMEA a VARS) si na veletrhu zřídili vlastní stánek a poslední, desátý český zástupce – Kapsch Telematic Services – byl přítomen v expozici mateřského rakouského koncernu. Ministerstvo dopravy ČR prezentovalo české výsledky mezinárodního projektu automatického tísňového volání HeERO. Zajímavým oceněním úrovně české telematiky je i to, že jeden z našich členů – společnost CHAPS – byl jako vítěz evropské soutěže o nejlepší vyhledávač zastoupen přímo v expozici Evropské komise. Úplně poprvé se takto nereprezentujeme, protože už před deseti lety jsme zřídili podobnou expozici na evropském kongresu ITS v Budapešti. Jinak však většinou v zahraničí preferujeme vlastní akce organizované v jednotlivých zemích většinou za podpory českých zastupitelských úřadů.“
Česká republika má tedy i na přední světové přehlídce co nabídnout? Jak vlastně vypadá úroveň české telematiky v tak reprezentativním mezinárodním srovnání?
„Její úroveň je velmi dobrá, podle mého názoru snesou české produkty a služby z této oblasti srovnání s produkcí jakékoli vyspělé země. Máme se čím pochlubit, jak pokud jde o originální zařízení, tak i o služby. Příkladem může být třeba právě oceněný český vyhledávač, což je spolehlivý program podložený téměř dvacetiletou zkušeností. Naše ITS má také významný exportní potenciál, který se však většinou naplní jen za předpokladu, že produkty a služby jsou navázány na nějakou referenci na domácím trhu. A tím se dostáváme k naší slabině, kterou je nekoordinovaný přístup a nedostatečně rozvinutý stav implementace ITS přímo v České republice. Současný nedostatek zakázek veřejného sektoru totiž omezuje počet referencí, kterými by se čeští výrobci mohli prezentovat v zahraničí. K tomu ovšem často přistupuje i to, že nejsou schopni nabídnout komplexní dodávku, která by vedle vlastní technologie zahrnovala třeba předprojektovou přípravu a financování. A to v konkurenci s firmami z nejvyspělejších zemí často nestačí.“
Na nedostatečný rozpočet si stěžují všechna odvětví. Omezuje rozvoj telematiky a exportní příležitosti průmyslu skutečně jen nedostatek prostředků z veřejných zdrojů?
„Nikoli. Podle mého názoru nám dokonce spíše než peníze chybí koncepce, jak do budoucna dostupné prostředky na telematiku účelně, hospodárně a ve prospěch občanů vynakládat. A ani politická nestabilita, kterou v České republice vidíme poslední čtyři roky, rozvoji koncep-ční práce rozhodně nepřispívá. Pokud jde o celkovou výši investic, si totiž vlastně nemůžeme stěžovat: Česká republika v posledních dvaceti letech na telematiku vynaložila nezanedbatelný objem prostředků a je tak v lepší situaci než řada jiných zemí. Ve zprávě, kterou Česká republika připravila pro Evropskou komisi, lze dohledat, že celkové investice se během této doby pohybovaly kolem 500 milionů €. A stejnou nebo možná ještě vyšší částku země investuje do výstavby a provozu mýtného systému během jeho životního cyklu. Tyto investice nám ostatně také dopomohly k tomu, že jsme v oblasti telematických služeb jednoznačně považováni za lídra trhu zemí střední Evropy (přinejmenším v prostoru bývalé RVHP).“
To je více než 12 miliard Kč! Kde se s těmito investicemi mohou uživatelé setkat?
„Zhruba čtvrtina této částky směřovala na vybavení dálničních a městských tunelů, což je nezbytná investice podložená mimo jiné platnými bezpečnostními normami, protipožárními předpisy a požadavky řízení dopravy. Další čtvrtina byla investována do odbavovacích systémů veřejné osobní dopravy, v nichž je Česká republika bezpochyby na samém čele evropského trhu. Na deset milionů obyvatel máme tři miliony čipových karet. Ne všechny projekty dnes sice odborná i široká veřejnost ze známých důvodů vnímá pozitivně, ale naprostá většina z nich bezvadně plní funkci. Zbylou polovinu výdajů tvoří všehochuť různé telematiky na dálnicích i ve městech, systémů řízení dopravy, řízení vozového parku vozidel veřejné dopravy a podobně.“
Mýtný systém do telematických aplikací nepočítáte?
„Mýtný systém se vyděluje spíše svým rozsahem a tím, že jej upravuje zvláštní evropská směrnice. Je na něj možné pohlížet také jako na bankovně-informační systém, jehož infrastruktura je umístěna podél tranzitních komunikací, ale myslím, že naplňuje i definici telematiky jako implementace informačních a komunikačních technologií ve prospěch zefektivnění procesů v dopravě.“
Jeho využití ke skutečně telematickým službám s vyšší přidanou hodnotou, o nichž se hovořilo při zadávání projektu, je však zatím stále ještě v plenkách…
„Je to tak, potenciál existující mýtné infrastruktury dosud není bezezbytku vyžit. Hustá síť mýtných bran přitom může sloužit jako napájecí bod pro další zařízení a důležité komunikační rozhraní. Zatím je v tomto smyslu v provozu například asi stovka profilových detektorů. Efektivnější využití dostupné mýtné infrastruktury je proto také jedním z úkolů, které podporujeme.“
Nemohli bychom využít současné pozice a začít se v telematice srovnávat i se zeměmi západní Evropy?
„Rozhodně ano. S pozicí jednookého mezi slepými bychom se neměli spokojovat. Inspiraci bychom mohli hledat v zemích, jako je Velká Británie, Švédsko, Finsko, Nizozemsko. To vše jsou země se stabilním politickým prostředím, v nichž se o investicích rozhoduje konsenzuálně a kde všechny vynaložené investice podléhají auditu, zda jsou skutečně podložené a přinesou očekávané přímé ekonomické nebo i tzv. měkké benefity.“
A nemohl by se díky slušné pověsti české telematiky kongres jednou konat i v České republice?
„Doufáme, že ano. Sdružení pro dopravní telematiku a město Praha již společně vyjádřily zájem hostit v roce 2016 nebo 2017 v Praze evropský kongres a veletrh ITS. Kongresy pořádá ERTICO ITS Europe v letech, kdy se v Evropě nekoná světový veletrh. Jsou to akce podobného formátu jako světový kongres, jsou jen trošku menší. Pokud by se nám tímto způsobem podařilo spojit atraktivitu Prahy s ambicemi českého průmyslu, byla by to jistě dobrá reklama nejen pro českou telematiku, ale pro celou zemi. Museli bychom se sice připravit na poměrně náročné požadavky, které ERTICO na hostitele kongresu má, ale věřím, že bychom to zvládli. Na rozhodnutí zatím čekáme.“
Vraťme se ještě k vídeňskému kongresu. Co považujete za jeho vrchol?
„Stalo se nepsanou tradicí, že před zahájením kongresu pořádá Evropská komise vlastní dílčí konferenci, na níž oznamuje a diskutuje priority rozvoje telematiky v dalším období. Letos byl součástí této konference i diskusní panel na nejvyšší úrovni, do nějž byli přizváni přední zástupci států celého světa. Nechyběl mezi nimi ani český ministr dopravy, který na setkání krátce, ale fundovaně nastínil aktuální stav rozvoje ITS v České republice a zmínil některé úspěchy české telematiky, včetně vyhledávače IDOS. Účastníci konference pak přijali dokument, v němž shrnuli, proč je telematika důležitá a jaké benefity přináší jednotlivým občanům i ce lé společnosti. Jejich výzva je také jedním z hlavních výstupů celého kongresu, který vrcholnou událost pravděpodobně v politických deklaracích přežije o několik let.“
Vystoupili na kongresu i další čeští zástupci?
„Samozřejmě. Kongres měl standardní proces přihlášky referátů, v němž uspělo dokonce několik přednášejících z České republiky, mimo jiné i já. Jménem Sdružení pro dopravní telematiku jsem vystoupil s přednáškou Česká vize rozvoje telematiky do roku 2020. A musím říci, že účastníky zaujala.“
Luboš Spálovský
