5. srpna 2019, Milan Frydryšek
Prezidium Sdružení pro dopravní telematiku (SDT) prošlo letos výraznou obměnou. Novým prezidentem se stal dosavadní viceprezident Ing. Roman Srp a viceprezidentem dlouhodobý člen sdružení Ing. Jiří Matějec, který se specializuje na využití telematiky v osobní veřejné dopravě. Oba nám v rozhovoru přiblížili, na co se SDT hodlá v následujícím období především zaměřovat.
Prezidium SDT bylo dlouhodobě stabilní, letos však prošlo větší změnou…
Roman Srp: Naše sdružení má podle stanov vždy prezidenta a viceprezidenta. Dosavadní prezident, kolega prof. Miroslav Svítek, se stáhl do ústraní, věnuje se nyní spíše akademické sféře a rozvoji koncepcí týkajících se chytrých měst. Naše telematická komunita jeho přínos pro SDT velice ocenila, mimo jiné i tím, že mu byl udělen status čestného člena. Bylo pak relativně přirozené, že jako viceprezident jsem byl zvolen jeho nástupcem.
Viceprezidentem se stal dlouholetý člen SDT Jiří Matějec, který pracuje v oblasti konzultací a poradenství se specializací na oblast veřejné osobní dopravy s využitím telematiky.
Osobně si od nového prezidia hodně slibuji. Byl bych rád, abychom v dalším volebním fungovali nikoli jako orgán s jedním prezidentem v čele, ale jako tým, kde každý člen prezidia má svou kompetenci a zodpovědnost. Chtěli bychom tedy mít jednoho člena prezidia zodpovědného za veřejnou osobní dopravu, jiného zodpovědného za projekty, dalšího za mediální komunikaci atd. Má ambice jako prezidenta je, aby tento tým cestou evoluce učinil z SDT ještě výkonnější profesionální svaz s větší komunikační silou.
Tím se dostáváme k působení SDT navenek. Jaký hlavní cíl máte v této oblasti?
Roman Srp: Jeden z významných úkolů, které před námi stojí, je spolupracovat s objednateli, s městy a obcemi, na rozvoji jejich strategií a vizí. Máme několik příkladů, kdy jsme takto již postupovali. Třeba v loňském roce SDT připravilo poziční dokument o problémech pražské aglomerace i s návrhy, jak může dopravní telematika přispět k řešení těchto problémů (viz DN 15/18). Tento dokument měl velmi pozitivní odezvu, a proto jsme aktivity tohoto typu rozšířili také na oblast brněnské aglomerace. Tuto aglomeraci si lze představit jako území, které má větší rozsah než město Brno a Jihomoravský kraj, tedy s přesahem do okolních krajů. Společně se složkami Integrovaného záchranného systému, s Ředitelstvím silnic a dálnic a se společností Dopravoprojekt Brno jsme připravili koncept rozvoje dopravní telematiky v jihomoravské aglomeraci.
Takže se hodláte více zaměřovat na návrhy komplexnějších řešení?
Roman Srp: Za dvacetiletou historii našeho sdružení jsme zjistili, že vlastně nejde o to nabízet krabičky, hardware a software bez toho, aniž by předtím bylo jasné, proč a k čemu se mají používat a čemu budou sloužit. V současné době vidíme jako největší překážku pro aplikaci chytrých řešení a technologií nedostatečné vládnutí, respektive nedostatečnou řídící roli na úrovni státu, krajů a měst. To znamená, že naše práce dnes spočívá paradoxně více než v propagaci a podpoře konkrétních produktových řešení našich členů ve vysvětlování významu koordinace, rozumného vládnutí a důležitosti strategií, které nebudou formální, ale s jejichž pomocí budou města chtít dosáhnout dobře fungujících systémů.
Jiří Matějec: Přiznám se, že se s novou úlohou učím dívat v širším záběru na celou dopravní telematiku. Nakonec ještě nedávno i u největších odborníků bylo typické úzké podoborové zaměření jen na určitou oblast telematiky – například na telematiku ve veřejné dopravě nebo na telematická opatření pro města, a to bez znalosti ostatních oblastí. Postupně však začala být patrnější potřeba inteligentnějšího a komplexnějšího uchopení ze strany implementátorů telematických systémů, ať již ze strany zadavatelů nebo dodavatelů. Je zcela zřejmé, že dnes již nelze třeba telematiku pro veřejnou dopravu vidět bez propojení s telematikou pro řízení křižovatek, bez preference přednosti vozidel veřejné dopravy apod. Takže zatímco dříve telematika ve veřejné dopravě sloužila relativně izolovaně pro dopravní podnik, dnes už musí zajímat i technickou správu města, příp. další.
Jak se tuto spolupráci v rámci veřejné dopravy daří v jednotlivých městech prosazovat?
Jiří Matějec: V některých městech a regionech to již funguje velmi dobře. Čím je město větší, tím větší bývají očekávání, ale na druhou stranu rovněž implementace bývají o to složitější. Takže možná právě v největších městech z toho mají více zamotanou hlavu.
Není to dáno i prioritami ve veřejné dopravě? Nejdříve musely fungovat jízdní řády, zaváděly se terminály pro platební karty atd.
Jiří Matějec: Souhlasím, ale příčina aktuálně je v dnešní složitosti jednotlivých systémů a náročnosti jejich propojování. Schopnost celý proces naplánovat a uřídit přesahuje kompetence dopravních odborníků úřadů a je nutné, aby spolupracovali se specialisty.
Dá se říci, že jednotlivé systémy dnes fungují, ale nyní je třeba zvyšovat jejich účinnost tím, že se budou propojovat. A to spoluprací různých organizací ve městě, případně i na úrovni vyšších celků. Například u odbavování cestujících rozvoj systému již řeší nejen dopravní podnik, ale i organizátor.
To je ale asi na rozhodnutí konkrétní radnice, zda to chce či nikoliv…
Jiří Matějec: Dnes už asi není doba, kdy by někdo na některém z úřadů otevřeně říkal, že nové systémy nebo jejich propojení nechce. Navíc význam veřejné správy coby investora a provozovatele veřejné dopravy klesá zaváděním služeb sdílených prostředků a mikromobility. Všichni by uvítali více metodické a koordinační podpory, která v našich podmínkách ze strany státu není taková, jako vidíme ve vyspělejších zemích Evropy.
Ministerstvo dopravy se snaží vyvíjet národní koordinační aktivity i směrem k regionům, ale stále zbývá otázka, zda tato národní koordinace má být prováděna ministerstvem. Po našich diskusích se zástupci rakouského koordinátora mobility AustriaTech je na zvážení, zda obdobný model (viz text dole) nezvolit také v České republice.
Přestože se v českých podmínkách zatím moc nedaří, jsou tu i výjimky, kde se to naučili sami bez zásahu státu. Jako příklady, kde různé složky spolupracují a celek funguje, lze uvést Ostravu a Moravskoslezský kraj (viz str. 8), případně Jihomoravský kraj.
Milan Frydryšek
Prezident SDT Ing. Roman Srp (vpravo) a viceprezident SDT Ing. Jiří Matějec
