31. července 2020, Milan Frydryšek
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) již zhruba rok nakupuje dopravní data z plovoucích vozidel (FCD – Floating Car Data) a nabízí je ve standardizované podobě zdarma k využití široké veřejnosti. Podrobnosti o této službě nám přiblížil Ing. Filip Týc, vedoucí odboru Silniční databanky a NDIC Ředitelství silnic a dálnic ČR.
Pod ŘSD spadá například Národní dopravní informační centrum (NDIC), které má vlastní informace o provozu. Proč tedy nakupujete data z plovoucích vozidel? V čem je rozdíl?
Hlavním úkolem NDIC je sbírat dopravní informace v reálném čase a publikovat je. Sběr probíhá klasickou cestou, to znamená, že dostáváme například informace od policie o nehodách, od správců komunikací (o stavebních pracích či uzavírkách apod.) či z našeho call centra, kam nám volají přímo motoristé.
Dále pak využíváme dopravní data z telematiky, například z tunelů, ze smyčkových detektorů či on‑line sčítačů dopravy umístěných na mýtných branách apod. Toto všechno nám poskytuje pouze částečný obraz aktuální dopravní situace na sledované komunikační síti.
Nově, pro zkvalitnění informací o stavu dopravy na síti, využíváme data z FCD, tedy data z plovoucích vozidel. Ta získáváme ze zhruba 150 tisíc již existujících fleetových vozidel, která jsou vybavena GPS jednotkou a předávají v anonymizované podobě data o svém pohybu po síti. Nad těmito daty pak systém vypočítá ke každému sledovanému úseku aktuální rychlost dopravního proudu, zpoždění, případně délku kolony a vše zobrazí do tzv. rychlostní mapy. Z dat o pohybu jednotlivých anonymizovaných vozidel, která vstupují do systému, vytváříme jasně srozumitelné dopravní informace, které jsou potom publikovatelné veřejnosti.
Zmínil jste se o anonymitě dat z FCD…
Samozřejmě, že musíme brát ohled na GDPR. Klademe proto velký důraz na to, abychom nedokázali trackovat konkrétní vozidlo z místa A do místa B. Například ořezáváme první a poslední míli, průběžně měníme ID vozidla a děláme vše proto, abychom maximálně ztížili identifikaci konkrétního vozidla.
Data čerpáte z různých zdrojů, předpokládám, že se je zajištěno, že se nedublují a nezkreslují tak informace o hustotě provozu…
Systém si pochopitelně vše dokáže ohlídat. Například na jednom úseku se může vyskytnout více informací stejné kategorie, pak systém porovnává nové informace s již existujícími událostmi a operátora upozorní, že obdobnou informaci už má v systému k dispozici. Zároveň mu automaticky nabízí konkrétní možnosti, jak nalezené duplicity vyřešit. Tento mechanizmus zároveň používáme i ke křížové validaci informací z různých zdrojů. Cíl je vždy stejný, poskytovat co nejaktuálnější nezkreslené a validní informace o skutečném stavu dopravy.
Je možné využívat i data mobilních operátorů?
V další fázi rozšíření systému asi ano, ale v prvotní fázi jsme se zaměřili na core jednotky, tedy na zařízení, která posílají informace kontinuálně a nelze je vypnout. Mobily zpravidla posílají data, jen když zapnete navigaci, jinak ne. Oproti fleetovým jednotkám se jejich výtěžnost pohybuje v řádu jednotek procent. Naopak fleetová jednotka posílá data od nastartování motoru až do jeho vypnutí. Stejně tak lze používat data z infotainmentů, ale i zde je prozatím nízká penetrace a výtěžnost.
V průběhu projektu hodláme samozřejmě provést revizi zdrojů a budeme se snažit do systému zapojit další zdroje, které mají potenciál. Nyní je to však o tom, že jsme stávající zdroj stabilizovali, zkalibrovali a zajistili věrohodnost poskytovaných dopravních informací, které jsou zpřístupněné veřejnosti.
Z hlediska uživatele‑motoristy by tato data asi měla sloužit k regulaci a zvýšení plynulosti provozu. Z hlediska provozovatele systému však zřejmě vidíte více možností pro jejich využití…
Primárním cílem pro ŘSD je sledovat stav dopravy na síti. Máme sice kamery, ale není v lidských silách uhlídat vše. Tento systém však sám monitoruje rychlost dopravního proudu. To je důležitý indikátor, protože tam, kde klesá rychlost oproti rychlosti obvyklé, lze očekávat nějaký dopravní problém. Například dnes mají všechna střediska SSÚD k těmto informacím přístup, zároveň mají i možnost vizuálního dohledu a vidí, jestli tam, kde klesá rychlost, jsou například stavební práce, nebo dochází k nějakému excesu, který je třeba vyřešit.
Z jakých oborů je o tyto informace zájem? Předpokládám, že jsou využívány hlavně pro navigace…
Ano, využití je primárně pro navigační účely. Avšak je zde ještě jedna důležitá oblast. Díky tomu, že se informace o stavu dopravy sbírají dlouhodobě, jsou cenným zdrojem pro dopravní inženýry. Lze je využít například pro monitorování dopadů uzavírek, pro výpočty ekonomických ztrát z hlediska zdržení v kongescích, apod.
Takže velké využití je pro on‑line svět, pro on‑line navigaci, ale také, díky historickým datům, pro statistiky. A to je na tom právě to hezké a cenné, že v těchto datech je uchovaný obraz stavu dopravy na silniční síti v časových úsecích.
Jaký je vlastně rozdíl mezi sčítáním dopravy, respektive monitorováním, a využitím dat z plovoucích vozidel?
Systém FCD a sčítání dopravy nelze zaměňovat, není to totéž. Jedná se o dva vzájemně komplementární systémy. Systém FCD je vlastně statistický systém. Uvedu raději příklad. Vezmete hrst pingpongových míčků, hodíte je do potoka a sledujete jejich pohyb, přesně toto jsou FCD. Sledujete pouze pohyb míčků, nesledujete přímo každou kapku v potoce. A na základě pohybu míčků děláte odhad situace, vytváříte mapu s určitou mírou spolehlivosti. V rámci Uživatelského Fóra FCD se nám již podařilo propojit na dvacet firem.
U našich dopravních informací uvádíme, jaká je na daném úseku sítě jejich spolehlivost, zda třeba 50 procent, nebo 99,9 procenta. Pro uživatele je totiž důležité, aby věděl s jak kvalitní informací pracuje, z kolika vozidel vychází a jak moc jí věříme. I tyto systémové informace jsou pro zpracovatele důležité, aby mohl data správě interpretovat a zavést je do svých algoritmů.
Zmínil jste se, že se snažíte zvýšit informovanost o tom, že tato data jsou volně k dispozici…
Společně se Sdružením pro dopravní telematiku se snažíme tyto informace šířit mezi odbornou veřejnost. V rámci Uživatelského fóra pro dynamické dopravní informace se nám již podařilo propojit na dvacet firem a provádíme mezi nimi osvětu. Vysvětlujeme jim, jak správně tato data interpretovat a co si za nimi představit, aby konečné výsledky dávaly smysl. Bez tohoto porozumění by mohlo docházet k dezinformacím.
Společně se členy fóra chceme také zvýšit informovanost o tom, že tato data jsou volně k dispozici všem zájemcům, i mimo toto fórum. A to jak mezi laickou veřejností, tedy motoristy, tak i mezi orgány státní a veřejné správy či dopravními inženýry a ekonomy, kteří mohou využít již zmíněná historická data pro různé analýzy či modelování dopravy. Využití je primárně pro navigační účely. Avšak díky tomu, že se tato data sbírají dlouhodobě, jsou cenným zdrojem i pro dopravní inženýry.
Podíváme‑li se do budoucna, FCD data budou tvořit základní kámen budoucího rozvoje informačního systému NDIC. Rádi bychom FCD data společně s on‑line daty ze smyčkových detektorů využili v dopravním modelu k predikci vývoje stavu dopravy v horizontu desítek minut. Na výstupy je dále možné připojovat další algoritmy, které řídí třeba liniovou dopravu apod. To je další důležitý telematický prvek – na základě dalších vstupů mohou data z FCD efektivně řídit dopravu, dokážou vlastně rozmělnit dopravní tok tak, aby vozidla třeba s pomocí snižování rychlosti jela stále plynule, netvořily se kolny a nedocházelo k prudkému brždění, které představuje bezpečnostní riziko.
Když hovoříme o rychlosti, jsou mezi začleněnými fleetovými vozidly i nákladní vozidla?
Stanovili jsme si, že tři čtvrtiny z těch 150 000 vozidel musí tvořit osobní vozidla a pouze jednu čtvrtinu nákladní vozidla. Je to proto, že nákladní vozidla mají omezenou maximální rychlost a pokud by jich v nějakém jízdním pruhu bylo více, mohla by uměle snižovat aktuální rychlost. To se skutečně stává třeba v nočních hodinách, kdy převládá kamionová doprava. Systém pak hlásí, že je v daném úseku nižší rychlost, než jakou lze úsek ve skutečnosti projet. Je to vlastnost statistického systému.
Vraťme se ještě k řidičům. Mohou i oni vyžívat tato data přímo, bez zprostředkovatelů, kteří zajišťují navigační systémy?
Ano, vizualizace těchto dat je volně k dispozici na adrese: https://nove.dopravniinfo.cz/. Lze zde zadat i vyhledávání konkrétní trasy a údaje se každou minutu aktualizují. Lze tedy sledovat, jak a kde narůstají kolony, a kde jsou silnice volně průjezdné. Vše je vidět prakticky v reálném čase. Informace jsou k dispozici kompletně pro dálniční síť, silnice I. a II. třídy a pro některé silnice III. třídy, které slouží jako intenzivní propojky.
Ano, jsou komunikace, kde se v danou chvíli nevyskytuje žádné vozidlo, které předává data, a pak upozorňujeme, že daný úsek nedokážeme v ten okamžik spočítat.
Milan Frydryšek
Foto: archiv
