29. července 2004
Zaváděním a aplikací inteligentních dopravních systémů (ITS) a telematiky se v České republice nezabývají pouze soukromé společnosti a sdružení. Celá oblast představuje prioritu i pro orgány státní správy. Významnou roli hraje především ministerstvo dopravy, které zastupuje Českou republiku v rámci evropských projektů a které zařadilo rozvoj inteligentních dopravních systémů jako jeden z cílů i do Dopravní politiky České republiky.
V poslední době se hodně hovoří o projektu výkonového zpoplatnění silniční infrastruktury. Elektronický výběr mýtného na českých silnicích by měl být spuštěn v letech 2006 nebo 2007. Je také jedním z prvních navrhovaných projektů, který by měl být financován formou PPP. „Zkušenosti z Evropy i ze světa ukazují, že bez účasti soukromého sektoru na výstavbě a provozování ITS by bylo budování těchto komplexních systémů obtížné. Například Spojené státy hodlají do roku 2011 do rozvoje ITS investovat přibližně 200 miliard USD, z čehož 80 procent budou představovat soukromé investice,“ uvedl v červenci zástupce ministerstva dopravy, ministerský rada Martin Pichl.
Právě z hlediska financování ITS veřejným sektorem je podle Martina Pichla nutné z úrovně státu stanovit, které telematické služby jsou ve veřejném zájmu a jsou v souladu s dopravní politikou. „Veřejný sektor by měl finančně podporovat takové telematické aplikace, které povedou ke zlepšení řízení dopravního provozu, zvyšování bezpečnosti dopravy, aplikace, které slouží pro včasnou záchranu lidského života a snižují důsledky závažných zranění, snižují negativní vlivy na životní prostředí a v neposlední řadě přispívají ke zkvalitnění a zatraktivnění veřejné osobní dopravy,“ řekl.
Proto kromě problematiky elektronického mýta Evropská komise podporuje projekt eCall, jehož cílem je zavedení celoevropského systému automatických tísňových volání. V případech nehody může být z vozidla automaticky aktivováno tísňové volání a centru tísňového volání mohou být předány informace o přesné poloze vozidla, případně další důležité údaje. Výhodou tohoto systému je včasná informace o závažné události, i když řidič nebo nikdo z osádky vozidla není vzhledem ke zranění schopen přivolat pomoc. Další výhodou systému je jazyková nezávislost, která u cizinců odstraňuje komunikační bariéru mezi ohlašovatelem nehody
a záchranářem. Vybavení střediska 112 pro příjem tísňového volání eCall slouží k záchraně života, proto je považováno za veřejný zájem. Naopak za komerční aktivity je považováno vybavení vozidla a poskytování dalších doplňkových služeb jako odtažení či přistavení náhradního vozidla.
Priority v silniční dopravě
Česká republika má v Evropě z dopravního hlediska strategickou polohu. Její dopravní infrastruktura musí umožnit plynulé spojení s evropskými průmyslovými, obchodními a sídelními centry a na této infrastruktuře musí být uživatelům dopravy také poskytovány odpovídající služby. Pozornost Evropy je zaměřena na dopravní síť celoevropského významu, tzv. transevropskou dopravní síť, která zahrnuje nejen dopravní infrastrukturu jako takovou, ale i systémy řízení dopravy a lokalizační a navigační systémy.
V oblasti silniční dopravy je v České republice třeba postupně vybudovat systém řízení dopravy především na dálniční síti. Z řídící dopravní ústředny by například pomocí proměnných dopravních značek mohl být ovlivňován dopravní proud, což by přispívalo k zvyšování plynulosti dopravy. Dále by mohla odklonit dopravu při výskytu nehody nebo mimořádné události. Pro českou síť silnic a dálnic je podle odborníků také nutné zajistit poskytování jazykově nezávislých dopravních informací pro řidiče. Po pilotním ověření se plánuje další rozšíření systému RDS–TMC (Radio Data System – Traffic Message Channel). Jedná se o vysílání informací o dopravním provozu v reálném čase při využití rozhlasové frekvence FM. I nadále se budou ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem a s ředitelstvím služby dopravní policie také rozvíjet telematické aplikace sloužící k monitorování přepravy nebezpečných věcí. Telematické aplikace mohou sloužit
i k monitorování toho, jak jsou dodržována pravidla silničního provozu. To jsou příklady využití ITS veřejným sektorem. Výhody telematiky už po několik let využívá samozřejmě také soukromý sektor.
Železnice a vodní doprava
Telematické aplikace v železniční dopravě jsou chápány a definovány v užším slova smyslu, než je tomu v silniční dopravě. Velmi zjednodušeně řečeno je lze chápat jako informační nebo rezervační systémy, a je tedy vhodnější hovořit spíše o moderních technologiích. Na české železniční síti v rozsahu asi 2400 kilometrů, která je součástí transevropské železniční sítě, je prioritou dálkové řízení železniční dopravy na hlavních tratích a zavedení evropského zabezpečovacího systému. V oblasti vodní dopravy se předpokládá rozvoj Říčních informačních služeb (RIS – River Information Services) podporujících řízení dopravy a řízení toku zboží na vodní cestě.
Propojenost systémů
„Telematické systémy si svou komplexností vynucují propojenost systémů, které jsou budovány a provozovány jednotlivými stupni veřejné správy, třeba u systémů řízení silničního provozu nebo u integrovaných dopravních systémů. V budoucnu se při vytváření koncepcí telematiky samozřejmě počítá se spoluprací měst, krajů a profesních organizací. Po-znatky a názory odborníků z praxe jsou cenné,“ uvedl Martin Pichl.
Finance i z Evropské unie
Zájem a podporu o rozvoj dopravní telematiky neprojevuje jen ministerstvo dopravy, ale také krajské a městské úřady, proto se kromě státního rozpočtu telematické aplikace financují také z krajských nebo městských rozpočtů. Podle odhadu odborníků si do roku 2020 budování ITS v České republice dané evropskými směrnicemi vyžádá z veřejných rozpočtů přibližně osm miliard Kč pro železniční a asi 11 miliard Kč pro silniční sektor. Další finanční prostředky bude nutné věnovat také na výzkum a vývoj v oblasti ITS.
V tomto směru může Česká republika využít finanční prostředky z Evropské unie – z tzv. rámcových programů vědy a rozvoje. „Implementace telematických aplikací může být financována i z dalších zdrojů EU, například ze strukturálního nebo kohezního fondu. Strategický dokument pro využívání kohezního fondu sice uvažuje o zavádění nových technologií, ale vzhledem k tomu, že dopravní infrastruktura – nejen v České republice, ale i ve všech nových členských zemích EU – není zcela zmodernizována a zbývá dobudovat některé úseky dopravních sítí, není čerpání evropských prostředků na rozvoj ITS z kohezního fondu v nejbližší době reálné,“ řekl Martin Pichl s tím, že dalším zdrojem financování rozvoje ITS může být fond financování projektů na transevropské dopravní síti, tzv. fond TEN-T. Z tohoto fondu je možné získat příspěvek na studii proveditelnosti ve výši až padesát procent a příspěvek na vlastní investiční akce ve výši deseti procent z celkových uznatelných nákladů.Právě z tohoto fondu také bude spolufinancován šestý euroregionální projekt CONNECT, který má na základě studií i pilotních projektů za cíl spolu s novými členskými zeměmi EU střední Evropy, Německem a Rakouskem stanovit koordinovaný plán rozvoje ITS na transevropské síti tohoto regionu. „V této souvislosti je třeba ocenit zájem Středočeského a Moravskoslezského kraje a měst Prahy, Ostravy a Brna, jež jsou do tohoto projektu zapojeny,“ řekl Martin Pichl.
Systémy ITS vedle již uvedených přínosů zajišťují úsporu společenských nákladů tam, kde jsou minimalizovány následky dopravních nehod, náklady na léčbu zraněných a kde lze předejít ekologickým škodám. „Je zřejmé, že tak komplexní systémy, jako jsou systémy ITS, ne-lze zavádět a tvořit bez stanovené architektury, která zaručuje interoperabilitu systémů při provozování konkrétních služeb. Také tím by mohlo dojít k zefektivnění vložených finančních prostředků ze státního i regionálních a obecních rozpočtů,“ uzavřel Martin Pichl.
(mna)
