29. července 2004
Telematika a inteligentní dopravní systémy (ITS) se stále výrazněji prosazují ve všech dopravních oborech. Na jejich výzkum a vývoj vynakládá Evropská unie každoročně nemalé finanční prostředky a telematické projekty se také stávají nedílnou součástí evropské spolupráce, na níž se významnou měrou podílí i Česká republika. Řady projektů se v rámci evropské spolupráce účastní pedagog Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického v Praze a viceprezident Sdružení pro dopravní telematiku doc. Miroslav Svítek, s nímž jsme hovořili o programu e-Safety, zavádění ITS v jednotlivých druzích dopravy i o tom, zda je telematiku možné studovat na českých vysokých školách.
„Můžete stručně shrnout vývoj v oblasti telematiky a inteligentních dopravních systémů za poslední rok?“
„V současné době je velmi aktuální program e-Safety, který podporuje Evropská komise a k němuž se přihlásila i Česká republika. V rámci našeho sdružení jsme vytvořili pracovní skupinu, která se problematikou e-Safety – tedy využitím informačních a telekomunikačních technologií pro zvýšení bezpečnosti dopravy a snížení dopadu nehod – zabývá. V rámci programu se řeší například problematika automatického tísňového volání, při němž vozidlo v případě havárie samo do centrály pohotovostních složek vysílá informaci o nehodě a přesném místě, na němž se udála.
Dalším zajímavým projektem v rámci programu je automatické sledování a kontrola rychlosti vozidla. Tento projekt řeší například ve Velké Británii. Pomocí speciálního zařízení ve vozidle je automaticky kontrolována rychlost vozidla, zejména začínajících řidičů. Řidič, který si nechal vozidlo vybavit tímto speciálním zařízením a dodržuje povolenou rychlost, je výrazně motivován nižším poplatkem za pojištění vozidla. Zařízení ve vozidle navíc slouží i ke sběru dat o silničním provozu; na jejich základě pak lze modelovat nejrůznější mimořádné situace dopravního proudu.“
„Můžete porovnat zavádění telematických systémů v České republice a ve světě?“
„Situace v České republice není špatná, ale měli bychom více využívat výsledků výzkumu v praxi a více ověřovat a vyhodnocovat dopady ITS systémů pomocí pilotních projektů. V každé zemi se totiž řidiči chovají jinak, v různé míře respektují či nerespektují různá doporučení, a dopady telematických systémů se tak v jednotlivých zemích velmi liší. Proto také Evropská komise podpořila projekt CONNECT, kterého se Česká republika aktivně účastní. Vedle ní se na projektu podílí Maďarsko, Slovensko, Polsko a Slovinsko – ale také severní část Rakouska a východ Německa.
Projekt je rozdělen do osmi ITS oblastí, například monitorování dopravní infrastruktury, evropské sítě dopravně-informačních center, center řízení dopravy, dopravních a cestovních informací, managementu nákladní dopravy a přepravy, elektronického vybírání poplatků, automatického tísňového volání, ITS architektury a vyhodnocování ITS projektů. Jednotlivé projekty navržené ČR se začnou realizovat od letošního roku.
Výhodou projektu CONNECT je to, že umožní vzájemně porovnávat a sdílet výsledky ITS pilotních projektů v jednotlivých zemích. Za Českou republiku projekt CONNECT zastřešuje ministerstvo dopravy a podílí se na něm například Moravsko-slezský kraj, Hlavní město Praha, město Ostrava, Ředitelství silnic a dálnic a další instituce. Zástupci z České republiky dokonce vedou pracovní skupinu, která se zabývá architekturou a evaluací ITS projektů. To považuji za velký úspěch nejen Sdružení pro dopravní telematiku, ale všech, kteří se v České republice tímto oborem zabývají.“
„Stále se většinou hovoří o uplatňování inteligentních dopravních systémů a telematiky pouze v souvislosti se silniční dopravou, konkrétně s elektronickým výběrem mýtného. Jaká je situace s uplatněním těchto systémů například na železnici?“
„Pro železniční dopravu byly vydány technické podmínky interoperability, v nichž je mezi jednotlivými subsystémy uvedena i telematika, a to jak v nákladní, tak i v osobní dopravě. V nákladní dopravě se telematika uplatňuje například při identifikaci nákladů, sledování přepravy zboží, hospodaření s vozovým parkem nebo sledování a řízení přepravy nebezpečných věcí. Telematika může také pomoci při oživení přepravy nákladů po železnici, například díky rozvoji intermodální dopravy.
Mezi aplikace telematiky v osobní dopravě patří dobře známý systém IDOS poskytující cestujícím informace o spojích a jízdních řádech, elektronické odbavovací systémy nebo také placení jízdného mobilními telefony.
Dopravní telematika je také nástrojem technické a informační podpory obslužnosti měst a regionů. Plzeňský kraj například letos řešil problematiku rozvoje regionálních tratí a jejich zapojení do celého dopravního systému kraje. Pomocí dopravní telematiky bylo optimalizováno využití stávající infrastruktury regionálních tratí, a to pouze technickými prostředky. V rámci studie zjistilo, že budou-li zavedeny integrované zabezpečovací systémy s dálkovým řízením, požadavky regionu na obslužnost budou splnitelné. A náklady na pořízení techniky jsou v porovnání se stavebními pracemi zlomkové. Studie dokázala a zdůvodnila z ekonomického hlediska, že pomocí telematických systémů lze využít stávající infrastrukturu dopravních cest, zvýšit její propustnost a tím pádem zlepšit i obslužnost regionu.“
„A pokud jde o ostatní druhy dopravy?“
„Například evropské přístavy jsou velmi dobře vybaveny telematickými systémy pro řízení provozu přístavu a odbavování lodí. Československá plavba labská používá telematické systémy pro sledování plavidel na dopravní cestě po celé Evropě. Jednotlivé úseky vodních cest jsou uloženy v geografických informačních systémech a jsou využívány pro údržbu vodní cesty a navigaci plavidel.“
„Co považujete za největší úspěch telematiky v České republice?“
„Jde například o vytvoření digitální mapy ČR pro automobilovou navigaci, kterou lze využít i pro další telematické služby. Zajímavý a úspěšný byl také pilotní projekt systému RDS–TMC (Radio Data System – Traffic Message Channel), který byl prezentován na květnovém Evropském kongresu ITS v Budapešti. V rámci tohoto projektu byly rozesílány dopravní informace kanálem RDS-TMC do vozidel a jejich navigační systémy na tyto zprávy reagovaly a vedly vozidla po objízdných trasách.“
„Podporuje zavádění telematiky také ministerstvo dopravy?“
„Musím říci, že spolupráce s ministerstvem dopravy je velmi dobrá. Díky zahájení projektů vědy a výzkumu, které ministerstvo financovalo, mohly vzniknout kvalitní odborné týmy, které se nyní mohou ucházet o evropské projekty v oblasti ITS.“
„Vedle členství ve Sdružení pro dopravní telematiku se tímto oborem zabýváte také v rámci své pedagogické činnosti na Dopravní fakultě ČVUT. Je o studium telematiky zájem?“
„Řekl bych, že ano. Navíc naše fakulta má oproti jiným školám v České republice výhodu v tom, že jsme zavedli projektově orientovanou výuku. Naši studenti mohou již od třetího ročníku pracovat na jednotlivých projektech a učit se týmové práci. Studentské projekty samozřejmě souvisí s úkoly, které řešíme například pro ministerstvo dopravy, Škodu Auto a další společnosti. Také v rámci SDT jsme se rozhodli studium telematiky podporovat tím, že každoročně udělujeme cenu za nejlepší diplomovou práci v oblasti ITS.
Naše fakulta se stala v tomto roce členem konsorcia ETNITE, ve kterém se spojilo devět evropských univerzitních a vývojových pracovišť zabývajících se ITS, a toto konsorcium získalo finanční podporu z programu Leonardo da Vinci. Cílem sítě ETNITE je poskytovat vzdělávání
v oblasti ITS po celé Evropě, a to jak veřejným, tak i privátním organizacím. Oblast vzdělávání je v oboru ITS velmi důležitá a myslím si, že naše účast v síti ETNITE umožní výměnu pedagogů i výměnu výsledků vědy a výzkumu. Věřím, že cíleně orientovanými vzdělávacími programy se nám podaří dále prohloubit a rozvinout obor ITS u nás i v Evropě.“
Martina Novická
