16. února 2023, Milan Frydryšek
Společnost AFRY CZ realizuje řadu infrastrukturních projektů a v letošním roce plánuje další růst. O jejím portfoliu služeb i o tom, co je dnes pro rozvoj stavebnictví zapotřebí, jsme hovořili s Ing. Petrem Košanem, jednatelem společnosti AFRY CZ.
Představil byste na úvod vaši společnost?
Společnost AFRY CZ funguje na českém trhu v různých podobách již více než 30 let. V té současné působí od roku 2020 v návaznosti na akvizici firmy Pöyry naší mateřskou společností a vznik nové značky AFRY na globálním trhu.
Zabýváme se konzultačními službami v oblastech dopravy, pozemních staveb, architektury, životního prostředí a udržitelnosti, zpracovatelského průmyslu a energetiky. V současné době je nás téměř 500 s tím, že dopravní část firmy tvoří necelou polovinu našich aktivit.
Snažíme se růst i regionálně, abychom byli blíže našim klientům. Vedle Prahy, kde máme nyní dvě kanceláře, působíme i v Českých Budějovicích, v Plzni, Brně a Ostravě. A protože se identifikujeme jako česko-slovenská firma, máme skvělé projekční týmy také v Bratislavě a Žilině. Tuto svou regionální přítomnost budeme dále posilovat.
Pokud jde o portfolio našich služeb, chceme klientům poskytovat služby od rané fáze formulování idejí přes koncepční a technické řešení až po služby spojené s realizací a provozem staveb.
V loňském roce jste očekávali nárůst o 30 procent. Jak se tento váš předpoklad naplnil a jaké máte plány pro letošní rok?
Podle předběžných výsledků jsme vykázali růst zhruba 45 procent, a to organicky, tedy bez akvizic jiných firem. Pro letošek máme v plánu opět nárůst zhruba o 30 procent.
To souvisí jednak s tím, že máme zasmluvněné klíčové projekty v hlavních odvětvích, tak s rozšířením naší nabídky. Spustili jsme například investorskou podporou v dopravních stavbách, což je poskytování konzultačních služeb spojených s realizací veřejných investic. Ve všech oblastech je naším cílem férová a profesionální podpora našich klientů.
Plánujeme také mnohem intenzivnější spolupráci v rámci evropských projektů AFRY, kde máme v tuto chvíli v běhu tři významné projekty. Jedním z nich je modernizace dálničního tunelu Cholfirst ve Švýcarsku. Dalším je projekt Gerstaberg ve Švédsku, který je zajímavý z hlediska digitalizace stavebnictví a seznamování se se zahraničními trendy při přípravě vysokorychlostních tratí.
Třetí akce je ve Stockholmu, kde začínáme spolupracovat na projektu dopravního terminálu Nacka a související dopravní infrastruktury včetně tunelu. Tento projekt se podílí významnou měrou na zklidňování dopravy ve švédské metropoli. Je patrné, že v severských zemích je trendem místo restrikcí a regulací spíše zkvalitňovat infrastrukturu pro ekologické formy dopravy, aby se stala atraktivnější než ta individuální automobilová. Současně je snahou co nejméně omezovat ty, kteří z nějakých důvodů auto nezbytně potřebují. Jedná se o náročný a komplexní systém, který se nám líbí i jako inspirace pro česká města.
Vedle toho zahajujeme spolupráci s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) v Kazachstánu, kde budeme s kazašskými a britskými partnery dělat bezpečnostní inspekci silniční sítě. S obdobnými zakázkami máme již bohaté zkušenosti z balkánských či postsovětských zemí.
Jak se vám daří získávat nové zaměstnance?
Firmu neustále tvoříme tak, abychom dokázali přilákat schopné lidi, kteří mají vizi a chtějí si splnit nějaký sen. My jim tuto příležitost nabízíme. Lidé v naší firmě a kultura AFRY jsou ten základní důvod a předpoklad pro další personální i výkonový růst.
V Česku a na Slovensku máme hodně chytré a schopné lidi, kteří mají možnost se uplatnit kdekoliv ve světě. Abychom si je u nás udrželi, musíme se nestále vyvíjet.
S nedostatkem odborníků se však dnes potýká většina firem…
Do týmu potřebujeme lidi, kteří mají nějakou zkušenost. Nejdůležitější ale je jejich vlastní nastavení a přístup k práci. Naším úkolem je vytvořit takové podmínky, aby se lidé v AFRY mohli plně realizovat a svoji práci dělat co nejlépe. Jen tak můžeme potenciál našich pracovníků plně využít. Absolventů ve stavebních oborech ubývá a zároveň je zde snaha přetáhnout české a slovenské experty do zahraničí. Trochu tomu předcházíme tím, že sdílíme naše know-how v rámci skupiny AFRY. Ale je důležité, aby trh byl stabilní a rozvíjel se ve všech segmentech.
Dnes třeba vidíme, že je velký tlak na stavbu a opomíjí se koncepce. Na úrovni municipalit, ale i na národní úrovni vidíme velký pokles zakázek v oblasti koncepcí, studií proveditelnosti apod. Vzhledem k budoucnosti je však třeba zachovávat všechny úrovně přípravy, aby byl neustále dostatek připravených projektů a příprava probíhala kontinuálně, bez nepřirozených výkyvů. Budoucí adepti o práci ve stavebnictví dobře vnímají své možnosti uplatnění v tomto oboru, i to, že z hlediska výše mzdy český stavební sektor bohužel nemá dobré jméno. A byť se situace zlepšuje, stále výrazně pokulháváme. A to jak v evropském měřítku (v zahraničí by získali za stejnou práci až třikrát víc), tak i za jinými technickými obory u nás. Když má někdo technické nadání a může si vybírat mezi stavařinou, IT či jadernou fyzikou, tak si logicky vybere obor, kde bude i adekvátně oceněn.
Jednou z velkých zakázek je stavba VRT v úseku Velká Bíteš – Brno, kde zpracováváte dokumentaci pro územní řízení. Součástí přípravy této stavby jsou i jednání s dotčenými obcemi. Jak se tato vyjednávání promítají do vaší práce?
O projektu úseku VRT Velká Bíteš – Brno v této souvislosti ještě nelze hovořit, protože jsme teprve na začátku. Ale na základě projektu Moravská Brána I se dá rozhodně říci, že investice do komunikace s občany i s těmi, kteří ovlivňují veřejné mínění, stejně jako se zástupci obcí a měst se rozhodně vyplatí. Z vlastních zkušeností víme, že velké projekty je třeba vytvářet na základě veřejného souhlasu. Zpětnou vazbu na způsob komunikace v obcích dotčených stavbou VRT Moravská Brána I máme velmi pozitivní. Starostové nás chválí za to, že komunikujeme férově a že vždy hledáme kompromisy. Tento přístup se snažíme uplatňovat i u menších projektů.
Naši klienti stále více vnímají, že budou potřebovat nejen kvalitní a komplexní technický návrh, ale komplexní službu, tedy včetně efektivní komunikace a prezentace projektu veřejnosti.
V oboru potřebujeme tedy nejen výborné techniky, ale i komplexní projektové manažery, kteří jsou schopni komunikovat a řídit široký a rozmanitý tým. Nejde již jen o to připravit návrh stavby, ale prosadit stavbu od samého počátku. K tomu však potřebujeme mít i adekvátní technické nástroje, na kterých lidem předem ukážeme, kde stavba bude za pár let vést a jak bude vypadat. Jinými slovy, digitální komunikace je něco, co u infrastrukturních projektů potřebujeme na všech úrovních.
Můžete uvést nějaké větší stavby v Česku, které připravujete?
Do budoucna se chceme ucházet o velké komplexní projekty, na které můžeme alokovat většinu odborností našeho portfolia služeb, a lépe tak prokázat výhody spolupráce s námi, jakožto konzultační firmou s opravdu komplexní nabídkou.
Pokud jde o to, co děláme nyní, tak mohu zmínit spolupráci na dokumentaci EIA k Pražskému okruhu, konkrétně k úsekům 518 a 519. Podílíme se také na zadávací dokumentaci stavby pro stavbu 511 Běchovice-D1. Samostatně připravujeme zadávací dokumentaci pro D35 Sadová-Plotiště. Tato stavba by se měla začít realizovat v roce 2025. Mezi další silniční stavby, na kterých pracujeme, jsou I/13 Kladrubská spojka v Ústeckém kraji, obchvat Srubce nebo realizační dokumentace stavby D3 311 na Českobudějovicku či přeložku D7 k Aviatické ulici v Praze.
Na železnici jsou pro nás nejvýznamnější novostavby vysokorychlostních tratí – dvě stavby, které projektujeme společně s našimi kolegy ze Švédska a z Francie, VRT Moravská Brána I a VRT v úseku Velká Bíteš – Brno.
Na konvenčních tratích připravujeme stavby v Mladé Boleslavi či mezi Nymburkem a Nepřevázkou. Určitě musím zmínit i projekt nejblíže k realizaci, a to novostavbu trati z Ruzyně na pražské letiště. Tu připravujeme metodou BIM, aktuálně ve stupni DSP. Tento projekt je zajímavý nejen z hlediska velikosti, ale i komplexnosti samotného informačního modelu.
Ve SFDI byla loni rekordní částka a letos je ještě vyšší. Rostou však i vstupy. Jaký to má dopad na přípravu projektů? Promítá se do jejich přípravy například to, že v důsledku rostoucích cen bude na výstavbu méně peněz, a to bez ohledu na to, že nominálně bude k dispozici větší částka?
Samozřejmě že když podáváme nabídku na veřejnou zakázku, počítáme i s dobou realizace projektu a promítáme do toho i očekávané ceny. To, co se odehrálo v loňském roce, se však předvídat nedalo. To má opět dopad i na personální oblast, protože pokud chceme lidi v oboru udržet, je třeba, aby smluvní dokumenty na projekty počítaly také s náhlou změnou inflace. Veřejný sektor se bude muset připravit na významný růst cen konzultačních služeb. Musíme si uvědomit, že se pohybujeme v prostředí s obrovským tlakem na odbornost, profesionalitu a dlouhodobé garance.
Domnívám se, že nejen my vnímáme přílišnou přeregulovanost trhu a oboru jako celku. Podívejte se, kolik všelijakých certifikátů musí jednotliví experti mít. Nestačí jen autorizace ČKAIT. Například právníkům stačí advokátní zkouška a mohou pracovat samostatně. Ve stavebnictví však nestačí. Například pro dozory silniční staveb musíte mít ještě oprávnění z MD ČR. A pro mostní prohlídky další oprávnění, pro BOZP zase jiné atd. Je toho nespočet a tento systém je tak nezdravě zmanipulovaný, že už snad musí začít vadit i veřejným investorům z pohledu konkurence na trhu i z pohledu dostatku „kvalifikovaných“ osob. Troufám si tvrdit, že daleko větší svoboda na trhu a jeho otevření by přinesla i kvalitu. Vždyť je přece nelogické, abyste s autorizací mohli projektovat nebo řídit stavbu, ale nemohli jí dozorovat. To je naprosto demotivační pro každého, kdo chce v oboru dělat celý život a nechce jej strávit na jedné židli. Zároveň to také brání tomu, abychom u nás mohli zaměstnávat více pracovníků ze zahraničí, což může být brzy nutnost.
Hovořil jste i o přípravných fázích projektů…
Rozpočet SFDI se v posledních letech zvyšuje, ale v oblasti projekční přípravy staveb faktické nárůsty nejsou. Rozpočet reálně jen pokrývá zasmluvněné akce a na nové projekty prostor příliš není. Přitom třeba Švédsko, které má stejný počet obyvatel, vynakládá na přípravu více než trojnásobek toho, co my u nás.
Česko je také atypické třeba i tím, že zejména menší investoři, jako jsou obce, města a kraje, hledají mnohem méně kvalitu v rámci zakázek na projekční přípravu staveb, než je tomu v zahraničí. U nás vyhrává především cena.
Jak se díváte na využití projektů PPP?
Myslím si, že každý investor by měl zvažovat formu přípravy nejen podle toho, jaké má finanční prostředky, ale také podle toho, jaké má pro daný projekt odborné zázemí. Využití PPP je naprosto relevantní způsob hospodaření. Jen vyžaduje specifické chování investora již v předprojektové fázi, ve které by měly být součástí rozhodování i forma a způsob přípravy.
Podobně je tomu v personální oblasti. Pokud si je investor vědom, že se u nějakého projektu dostává do personální nouze, lze v podstatě jakoukoli službu outsourcovat. Je třeba být i v tomto dostatečně flexibilní.
I veřejný zadavatel by měl být schopen outsourcovat kompletně celou službu na klíč. Takto třeba podporují naši kolegové ve Švédsku investora u obchvatu Stockholmu. Zajišťují pro klienta jak projektový management a projektovou přípravu stavby, tak stavební dozor. Nikdo tam neřeší střet zájmů, protože je to jen na tom privátním subjektu, zda převezme odpovědnost za veškerá související rizika, nebo ne.
Probíhá o potřebě této změny dialog se státní správou?
Ano, neustále. Ale musím říci, že každý na to má jiný názor a hledání kompromisu je složité. A tak zůstáváme v zásadě v zakonzervovaném stavu. Osobně jsem proti nadbytečné byrokracii a přílišné regulaci, která oboru nic nepřináší. A byť jsou na trhu i konzervativnější subjekty, a to nejen ty veřejné. Jsem přesvědčen, že vývoj a pokrok spočívá v inovacích. To je podle mne ta správná cesta, kterou jít.
Milan Frydryšek
Foto: AFRY
