16. února 2023, Milan Frydryšek
*Ředitelství silnic a dálnic realizuje v současné době řadu radu velkých projektů. O vyjádření, jak se to daří na pozadí stagnující ekonomiky a vysoké inflace a co lze očekávat v budování silniční infrastruktury v následujícím období, jsme požádali generálního ředitele ŘSD Ing. Radka Mátla.
Z ŘSD by se v příštím roce měl stát státní podnik. Jak tato změna ovlivní vaši činnost?
Oproti současné právní formě státní příspěvkové organizace dojde k řadě změn, které Ředitelství silnic a dálnic ČR částečně přiblíží k podnikatelskému subjektu. Na rozdíl od příspěvkové organizace nám v rámci státního podniku nebudou finanční prostředky na provoz a údržbu silniční a dálniční sítě přidělovány, ale stát si u nás bude objednávat služby v jasně definovaném standardu za dohodnutou cenu. Na Ředitelství silnic a dálnic pak bude připravit přesný plán, abychom dokázali tyto nastavené standardy plnit. Role Státního fondu dopravní infrastruktury se změní z kontroly proinvestování přidělených prostředků na kontrolu státem objednaného standardu.
Výstavba nových dálnic a silnic bude nadále financována jednak z fondů EU a národních zdrojů a dále pak lze pro financování staveb využít například formu PPP či úvěrů u Evropské investiční banky. Z hlediska fungování naší organizace bude mít chystaná transformace významný vliv na lepší možnost zajištění vlastních odborných kapacit, které není možné v rámci příspěvkové organizace zajistit. Ve výsledku tak dojde zejména k posílení odborné způsobilosti organizace a k dalšímu zvýšení efektivity jejího fungování.
V letošním roce je ve SFDI připravená rekordní částka. Zároveň však rostou všechny vstupy. Neohrozí to tempo, případně také rozsah rozestavěných i připravovaných projektů?
Jsem přesvědčen, že finanční prostředky nebudou důvodem pro omezení rozsahu rozestavěných i připravovaných staveb. Letošní slibovaný rozpočet Ředitelství silnic a dálnic ČR přesahující 65 miliard Kč je dostatečný k tomu, aby mohly pokračovat veškeré rozestavěné projekty, kterých je aktuálně nejvíce v historii. Pokračovat v plném rozsahu bude i příprava staveb, kdy v letošním roce předpokládáme zahájení dalších cca 100 nových kilometrů dálnic a silnic I. třídy.
Které projekty jsou pro vás prioritní, a to jak běžící, tak připravované?
Hlavním úkolem ŘSD je dobudování základní dálniční sítě České republiky. Zásadní je v tomto ohledu zejména dokončení Pražského okruhu, vybudování posledního chybějícího úseku dálnice D1 u Přerova, pokračování v realizaci severního propojení západu a východu republiky v podobě dálnice D35, dostavba dálnice D11 směrem do Polska a dálnice D3 z Prahy až k rakouským hranicím. Zapomenout ovšem nelze ani na další dálniční tahy (například D4, D6, D7, D48, D55), kdy v současné době probíhá výstavba jednotlivých úseků prakticky na všech z nich a také na desítky běžících a chystaných obchvatů na silnicích I. třídy. Osobně musím přiznat, že bych velmi rád urychlil zejména dokončení dálničního obchvatu Českých Budějovic, jehož výstavba dlouhodobě velmi zatěžuje své okolí.
Jak se díváte na základě zkušeností s dostavbou D4 na možnost využití PPP při financování výstavby další infrastruktury?
Přestože jsme jako Ředitelství silnic a dálnic zajistili kompletní investorskou přípravu dálnice D4, na samotné realizaci se nepodílíme. Tato akce vzhledem k zvolené formě financování spadá přímo pod Ministerstvo dopravy. Podle dosavadního průběhu se však ukazuje, že na D4 se forma PPP osvědčila a Vláda ČR tak již na návrh Ministerstva dopravy schválila další takový projekt. Tentokrát se jedná o 34,8 kilometrů dlouhý dálniční úsek D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí. Naším úkolem je i zde zejména stavby připravit do realizace v co nejkratším možném termínu. S postupným úbytkem prostředků přicházejících z evropských fondů je forma PPP jednou z alternativ, jak zajistit dostatečné financování dopravní infrastruktury.
Kdy by podle vás byla reálná dostavba Pražského okruhu?
Chybějící Pražský okruh jednoznačně patří k našim největším infrastrukturním dluhům. V loňském roce však došlo k zásadnímu posunu, kdy se nám podařilo získat pravomocné územní rozhodnutí na východní část okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1. Zahájeno bylo majetkoprávní vypořádání a aktuálně již máme vykoupeno značné procento potřebných pozemků. Během letošního roku máme v plánu podat žádost o stavební povolení a vyhlásit výběrové řízení na zhotovitele stavby. V ideálním případě bychom pak mohli realizaci stavby ke konci příštího roku zahájit.
Severní části Pražského okruhu ještě nejsou v tak pokročilém stádiu přípravy, aktuálně zde probíhá zpracování dokumentací EIA, které plánujeme odevzdat na Ministerstvo životního prostředí v nejbližších měsících. Na přípravě dokumentace EIA se udělalo v posledních letech obrovské množství práce zejména v oblasti úprav technického řešení a jeho projednání se zástupci hl. m. Prahy a městských částí a dotčených obcí a měst ve Středočeském kraji. Aby se příprava staveb co nejvíce urychlila, půjdeme zde formou sloučeného územního a stavebního řízení dle nového stavebního zákona. Stavět by se mohlo začít v roce 2027, ale je třeba si přiznat, že je nutné zde počítat i přes řadu zásadních úprav minimalizující negativní dopady do území s odporem v rámci přípravy stavby.
Dříve se jako možný termín zprovoznění středočeského úseku D3 uváděl rok 2030. Pokládáte tento rok stále za reálný?
Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu z konce roku 2021 je definitivně fixováno umístění dálnice D3 v rámci Zásad územního rozvoje Středočeského kraje v tzv. západním koridoru. Stížnost ve věci zrušení 1. aktualizace Zásad územního rozvoje odmítl v listopadu 2022 rovněž Ústavní soud. Zásady územního rozvoje tak již není možné napadnout. Přestože o trasování dálnice je tedy již definitivně rozhodnuto, lze samozřejmě očekávat, že veškerá správní rozhodnutí budou napadena odpůrci a v rámci všech stupňů přípravy si tak budeme muset projít odvolacími řízeními a žalobami. Uděláme však vše pro to, aby dálnice D3 byla dokončena ve Středočeském kraji v co nejkratším možném termínu a věřím, že aspoň na části dálnice může být rok 2030 stále reálný.
Milan Frydryšek
Foto: ŘSD
