20. února 2023, lan
Na železniční infrastruktuře probíhá v posledních letech rozsáhlá stavební činnost. Jak tomu bude letos a jaké jsou priority Správy železnic, to nám přiblížil generální ředitel SŽ Jiří Svoboda.
Česko může získat na železniční projekty od EIB do roku 2027 úvěry až 170 miliard korun, z nichž až 22 miliard lze čerpat již letos. S jakou celkovou částkou bude v letošním roce SŽ disponovat?
Při započítání úvěru od EIB budeme mít letos k dispozici celkem 70 miliard korun. Z toho na investice je určeno téměř 50 miliard, což je rekordní částka.
Je tato částka na chystané projekty dostatečná, a to i vzhledem k inflaci a rostoucím cenám?
Určitě ano. Musím upřímně přiznat, že jsme podporu v takové výši ani nečekali. To ale neznamená, že by nás nějak významně zaskočila. Navíc, situace na trhu se už začíná zklidňovat, takže bychom neměli zažívat cenové šoky. V letošním roce naplno běží nebo jsou před dokončením významné stavby, na které se jejich dodavatelé zpravidla dobře připravili i po stránce zajištění materiálu. S úhradou zvýšených cen u vybraných komodit nám navíc pomohla vláda.
Které stavby jsou pro letošní rok prioritní?
V rámci modernizace trati Praha – Kladno s odbočkou na Letiště Václava Havla jsme už zahájili stavby v úsecích Kladno – Kladno-Ostrovec a Praha-Bubny – Praha-Výstaviště. V hlavním městě odstartuje zdvoukolejnění Branického mostu a také rozsáhlá modernizace stanic Praha-Smíchov a Masarykovo nádraží. Stavbaři by se měli zaměřit i na přestavbu další části třetího koridoru, a to v rámci optimalizace úseku Karlštejn – Beroun. Naplno se rozběhnou stavby zahájené na sklonku letošního roku, a to modernizace trati mezi Mstěticemi a Čelákovicemi a elektrizace a zdvoukolejnění trati Střelice – Zastávka u Brna. Naopak ještě v prvním pololetí dokončíme rekonstrukci úseku mezi Ústím a Brandýsem nad Orlicí a do závěrečné fáze postoupí modernizace uzlu Pardubice.
Loni jste na renovaci nádražních budov vynaložili cca 2,3 miliardy korun a letos se tato částka má zvýšit o dalších 200 milionů. Pokryje toto navýšení očekávaný nárůst cen?
I pro tuto oblast platí, že budeme především finišovat s rekonstrukcemi velkých nádražních budov, cestující začnou postupně využívat zrenovované prostory na hlavním nádraží v Plzni, v Českých Budějovicích a ve Fantově budově pražského hlavního nádraží. Díky tomu, že práce zde probíhají několik let, se u nich zvýšení cen materiálu neprojevilo v tak velké míře.
Jak probíhá přípravy výstavby VRT a vyjednávání s obcemi, které touto výstavbou budou dotčené?
U prvních úseků už dokončujeme dokumentace pro územní rozhodnutí, letos bychom u nich chtěli zahájit územní řízení. Pravidelně komunikujeme prakticky se všemi obcemi, které leží na trasách budoucích VRT. Někde probíhají jednání jednodušeji, jinde se obsáhle debatuje o tom, jaká varianta by byla nejpřijatelnější. Příkladem může být vedení VRT Moravská brána I v okolí Hranic na Moravě. Společně s veřejností a samosprávami jsme vytvořili už čtvrtý návrh trati, který více vyhovuje potřebám místních.
Větší rozestavěnost vede i k většímu počtu výluk. Dopravci si stěžují, že doposud nebyl ustaven koordinátor výluk a ani jim nebyl předán souhrnný harmonogram akcí na hlavních tratích...
Pro lepší plánování výluk jsme připravili novou koncepci celého úseku řízení provozu Správy železnic. Od letošního února proto vzniklo samostatné oddělení podpory řízení provozu a mimo jiné také nový odbor operativního řízení provozu a výluk. Dojde tak nejen ke zjednodušení naší organizační struktury, ale současně i k větší provázanosti celé problematiky.
Dopravci rovněž upozorňují, že SŽ nyní nově preferuje realizaci staveb při úplném zastavení provozu, a to i na těch nejvytíženějších tratích. Počítáte pro letošní rok ještě s možnou úpravou této strategie výluk?
Každá stavba je ojedinělá, takže i ke každému plánování projektu přistupujeme vždy individuálně. Zohlednit se musí finanční náklady i to, zda je v místě efektivnější úplné uzavření trati nebo déle trvající omezení provozu.
Jak probíhá pokrývání tratí systémem ETCS?
Instalace evropského zabezpečovacího systému ETCS je jedním z konkrétních příspěvků ke zvyšování bezpečnosti železničního provozu. Jsem proto rád, že jsme v poslední době zintenzivnili tempo instalace jeho traťové části. Jen za uplynulý rok jsme jím vybavili 417 km tratí, ve zkušebním nebo ostrém provozu jsou traťové úseky o délce téměř 800 km. Mezi Olomoucí a Uničovem byl navíc od Nového roku vůbec poprvé v Česku zaveden výhradní provoz vlaků pod dohledem tohoto nejmodernějšího zabezpečovacího zařízení.
Po vyhlášení vítězného návrhu mostu na pražské Výtoni se i v širší veřejnost rozproudila debata o vhodnosti tohoto řešení. Jaký bude následný postup SŽ? Jsou již parametry nové stavby definitivní, nebo jsou možné jejich úpravy?
Nejde o to, jestli most opravit, nebo ne, ale k čemu má most sloužit. Proto jsme vyhlásili soutěž a mě mrzí, kam se celá věc posunula. Bohužel stav mostu se zhoršuje a brzy to zaznamenají i cestující. Autoři vítězného návrhu nyní dopracovávají architektonickou studii, poté budeme pokračovat v dalších stupních projektové přípravy. S vítězným návrhem ještě samozřejmě budeme pracovat.
(lan)
Foto: Správa železnic
