2. května 2019, čtk
2.5. – Včera uplynulo patnáct let od vstupu České republiky do Evropské unie. Za tu dobu se v zemi s využitím peněz z evropských fondů postavilo nebo zmodernizovalo více než 975 kilometrů železnic a téměř 495 kilometrů silnic a dálnic. Evropské dotace, které směřovaly do dopravy, se od vstupu země do EU vyšplhaly na takřka 12,2 miliardy EUR (asi 325 miliard Kč). Uvedla to mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková.
Většina evropských peněz mířila na stavbu železnic a silnic, které patří do tzv. Transevropských sítí (TEN-T). Ty by měly propojovat dopravní sítě po celé EU. K nejvýznamnějším dopravním projektům, které byly financovány z evropských peněz, patří například rekonstrukce dálnice D1 a rovněž její prodloužení mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou, dále stavba dálnice D3, modernizace železniční stanice v Olomouci, rekonstrukce trati mezi Rokycany a Plzní nebo stavba odbavovacího terminálu na letišti v Brně.
Členství v EU uvolnilo cesty také tuzemským dopravcům, postupně totiž zmizely mnohahodinové fronty na hranicích a odpadly i další administrativní bariéry. „Jednoznačně lze říct, že vstup do EU byl pro naši silniční dopravu obrovsky pozitivní a umožnil její velký rozvoj,“ uvedl Martin Felix ze sdružení dopravců ČESMAD Bohemia. V posledních letech se však podle něj začala situace mírně obracet. Důvodem je levnější a agresivnější konkurence z východu. Dalším negativem posledních let je uplatňování ochranářských opatření některých západoevropských zemí.
Odborníci: objem evropských dotací klesne
S využitím evropských peněz však zároveň stát snížil výdaje na dopravní stavby ze státního rozpočtu. To může být do budoucna rizikem, protože odborníci očekávají, že se objem evropských dotací bude postupně snižovat. Stát tak bude muset hledat nové zdroje. Jednou z možností je podle ministerstva dopravy větší zapojení soukromého sektoru, a to například formou PPP projektů. Nyní stát tento způsob financování, kdy na stavbu použije soukromé peníze, testuje při plánované stavbě dálnice D4.
S členstvím v EU souvisí i legislativní změny, které musel stát udělat. Upravily se tak například podmínky pro provoz služeb dopravců v celé unii, další změny se týkaly dopravních prostředků, řidičských průkazů, bezpečnosti v letecké dopravě, pracovních podmínek zaměstnanců v dopravě nebo práv cestujících v EU. Do dopravy se promítá i ekologická politika EU, která požaduje postupné snižování emisí.
Tomáš Čoček: na dopravu by v příštím období mohlo jít z EU 100 miliard Kč
Na operační program Doprava by mohlo jít v programovém období 2021 až 2027 zhruba 100 miliard Kč z evropských dotací, tedy o 20 miliard Kč méně než v současném období. V úterý to na konferenci Žofínské fórum uvedl náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček. Důležité podle něj je, že doprava bude mít stejně jako v posledních dvou obdobích samostatný program.
„Dotace budou v dalším období určitě nižší než v současné době. Nicméně zatím se nenaplňují některé katastrofické vize, které jsme měli před rokem a půl. Tehdy jsme se báli, že se peníze v politice soudržnosti významně sníží. Ovšem unie vidí dopravní infrastrukturu jako jeden z prioritních cílů. Takže teď předpokládáme, že vítězství by bylo 100 miliard korun,“ řekl Tomáš Čoček.
Aktuálně se podle něj rozbíhají práce na faktické náplni programového období. Jak dále uvedl, maximum dotací by mělo jít na budování transevropské sítě. „Tlak na to, aby na ně šlo maximum peněz, tady je už teď a ještě se určitě zvýší. Pro nás to znamená, že z národních zdrojů budeme muset krýt ostatní projekty, tedy téměř všechny silnice prvních tříd, vybrané dálniční tahy na D4 a D7. A poměrně velkou část železničních tratí, ať už místního významu nebo těch regionálních,“ doplnil náměstek.
Podle něj je důležité, že se podařilo prosadit, aby měla doprava stejně jako v obdobích 2007 až 2013 a 2014 až 2020 samostatný operační program. Původně se vyskytly návrhy, aby byla doprava spojena se životním prostředím. „Vyzkoušeli jsme si to v období 2004 až 2006, kdy bylo ministerstvo životního prostředí dokonce řídicím orgánem. Po této zkušenosti obě ministerstva usoudila, že nemá smysl to opakovat,“ dodal Tomáš Čoček.
Česká republika bude podle návrhu Evropské komise moci z nové podoby evropských fondů v politice soudržnosti ve finančním období 2021 až 2027 získat až 17,8 miliardy EUR (asi 454 miliard Kč) v cenách roku 2018. Při započtení inflace by měl český podíl na dotacích dosáhnout 20,1 miliardy EUR (přes 512 miliard Kč). Ve stávajícím finančním období 2014 až 2020 je pro ČR vyčleněno bezmála 24 miliard EUR.
Počet operačních programů by se měl v příštím období snížit ze současných deseti na osm. Česko by rovněž při čerpání evropských dotací chtělo mít větší možnost vlastního rozhodování o tom, na co dotace použije. Míra spolufinancování Evropské unie na dotacích se sníží ze současných 50 až 85 procent na 40 až 70 procent. Současné pravidlo N+3 se změní na N+2. To znamená, že dotace přidělené v daném roce musí stát vyčerpat nejpozději do dvou let, a ne do tří jako nyní.
(čtk)
