12. března 2019, Milan Frydryšek
Loni v srpnu jste uvedla, že opravy silnic druhé a třetí třídy ze státních peněz vyjdou až dvakrát dráž, než když je hradí kraje ze svého rozpočtu. Chtěli jste proto s ostatními hejtmany a ministrem dopravy jednat o tom, aby peníze, které stát rozděluje obcím na opravy silnic nižších tříd, šly přímo do rozpočtů krajů. V jakém stadiu jsou tato jednání?
Ano, je pravda, že jsme měli v úmyslu změnit systém poskytování finančních prostředků na opravy silnic II. a III. tříd tak, aby se tyto finanční prostředky staly součástí sdílených daní, které kraje dostávají do svých rozpočtů. Toto se však zatím nepodařilo, zůstali jsme proto u systému dotačního titulu ze SFDI.
Jakou částku mají kraje od státu pro letošek na tyto opravy přislíbenou, případně s jakou počítají? A nakolik tato částka odpovídá reálným potřebám krajů, samozřejmě vedle jiných zdrojů, z nichž kraje tyto činnosti financují?
Kraje mají pro letošek přislíbeny 4 miliardy Kč na financování oprav silnic II. a III. tříd. V tomto objemu peněz jsou zahrnuty prostředky jak na opravy II. a III. tříd, tak i mostní konstrukce, a rovněž jsou z nich financovány peníze na platy řidičů v regionální autobusové dopravě. K dnešnímu dni kraje slíbené prostředky neobdržely, což představuje velkou komplikaci pro plánovanou obnovu regionální silniční sítě. Přestože máme připraveny projekty, bez prostředků je není možné realizovat. Pakliže bychom museli plánovanou obnovu vykrýt z vlastních krajských rozpočtů, museli bychom za tímto účelem vynaložit prostředky vyhrazené do dalších velmi důležitých oblastí, jako je školství, sociální služby, zdravotnictví a další, což je pro nás zcela nemyslitelné. Jedná se bohužel o každoroční martýrium, kdy kraje čekají na přislíbené peníze a musí odkládat tolik potřebné stavební práce.
Co se týká reálného objemu peněz, který by kraje potřebovaly na uvedení regionální silniční sítě do dobrého stavu, který by si občané platící daně bezesporu zasloužili, bylo by třeba více než 100 miliard Kč, aby byl smazán vnitřní dluh na krajských silnicích. O této částce kraje informovaly i příslušná ministerstva v souvislosti s přípravou tzv. národního investičního plánu pro období do roku 2022.
Vláda v lednu odmítla návrh Moravskoslezského kraje na zpřesnění pojmu silnice v zákoně o Státním fondu dopravní infrastruktury tak, aby z něj mohly čerpat regiony peníze na opravy silnic nižších tříd. Podle ministra spravedlnosti a šéfa legislativní rady Jana Kněžínka by novela byla nadbytečná, protože kraje už nyní peníze z fondu na opravy silnic ve své gesci brát mohou. Z vašeho srpnového vyjádření lze usuzovat, že tomu tak skutečně je. Jsou však v čerpání prostředků nějaká omezení, která by po zpřesnění legislativy tak, jak to navrhoval Moravskoslezský kraj, odpadla?
V zásadě jde o to, že § 2 odst. 1 zákona č. 104/2000 Sb. používá obecně pojem silnice bez jakéhokoliv omezení na některou třídu silnic. Lze mít za to, že se toto ustanovení vztahuje na silnice všech tříd, přesto však není interpretace zmíněného ustanovení jednotná a existuje názor, podle něhož toto ustanovení dopadá pouze na silnice I. třídy, které jsou ve vlastnictví státu, a nikoliv na silnice II. a III. třídy, jejichž vlastníkem je kraj. Tato situace tak je z našeho pohledu způsobilá narušovat právní jistotu SFDI a krajů (včetně hl. m. Prahy), včetně legitimního očekávání ohledně zákonem stanovené možnosti poskytovat finanční prostředky i na silnice II. a III. tříd. Cílem předloženého návrhu je výslovně uvést všechny třídy silnic tak, aby bylo zřejmé, že se toto ustanovení explicitně vztahuje na silnice I., II. i III. třídy. Jedná se tak pouze o zpřesnění legislativy.
(lan)
Foto: AKČR
