ČSKD Intrans

ČSKD Intrans bude dále investovat do brněnského terminálu

ČSKD Intrans bude dále investovat do brněnského terminálu

Společnost ČSKD Intrans, s. r. o., je známá především jako operátor kombinované dopravy, který přepravuje kontejnery z německých přístavů Bremerhaven a Hamburk do českých terminálů. V poslední době se o ní hodně hovoří i v souvislosti s dalším rozvojem revitalizovaného terminálu v Brně. Na jeho další rozvoj jsme se zeptali jednatele ČSKD INTRANS Gerharda Kratochwila.

Vaše společnost se zaměřuje především na přepravy kontejnerů mezi německými přístavy a českými, respektive slovenskými terminály. To však nejsou vaše jediné destinace, které jsou další?

„Pravda je, že v relaci Německo – Česká republika – Slovensko uskutečňujeme nejvíce přeprav. Operujeme ale také vlaky mezi Rakouskem, Polskem, Maďarskem a přístavem Koper a pracujeme na nových projektech v dalších zemích Evropy. K 1. lednu letošního roku jsme se po dvaceti letech v rámci fúze spojili s naší dceřinou společností – slovenskou SKD INTRANS. To je výhoda, jelikož Slovensko patří k zemím se silnou tranzitní dopravou, přepravuje kontejnery do všech světových stran, zejména k nám, do Rakouska, Polska, Maďarska a i do jiných států na východě a jihovýchodě.“

V posledních měsících se o vás hodně hovoří v souvislosti s rozvojem terminálu v Brně. Jaké změny už na tomto terminálu proběhly?

„Na terminálu v Brně-Horních Heršpicích, tedy na čtyřicet let starém překladišti, které jsme předloni po čtyřech letech znovu otevřeli společně s ČD Cargo, jsme pozornost soustředili zejména na úpravu plochy. První polovina prací již byla dokončena a další nás čeká letos na jaře, kdy dojde také ke zvětšení plochy pro 30 dalších návěsů. Tím pádem bude v terminálu také možné uskladnit více kontejnerů.“

Proč jste se rozhodli pro investice právě do brněnského terminálu? Jaké jsou jeho výhody?

„Místo terminálu jsme volili kvůli jeho výhodné poloze, protože další nejbližší terminály, které v našem portfoliu nabízíme, jsou v Přerově, Bratislavě nebo ve Vídni. Překladiště stojí na jednom z hlavních transevropských železničních tahů a v blízkosti dálnic D1 a D2 a rychlostní silnice R52. V okruhu několika kilometrů je i několik obchodních a průmyslových zón.

Terminál v Brně tak skýtá významné výhody – například rychlou reakci na krátkou vzdálenost, lokálně řešené služby, proclívání zásilek, dočasné uskladnění nebo překládky z a do kontejnerů. V neposlední řadě přináší i úsporu nákladů, včetně kapacitnější a ekologičtější dopravy zboží. Celkem terminál týdně odbavuje až čtyři páry vlaků s návěsy z pří-stavu v německém Rostocku. Návěsy si v něm odebírají tahače a rozvážejí po České republice, Slovensku, Rakousku, Maďarsku a dokonce i Rumunsku.“

Nezapomínáte s investicemi i na vaše další terminály?

„Rozhodně ne. Pražský terminál na Žižkově jsme upravili na konci loňského roku. Naším dalším cílem je překladiště v Přerově, kde letos plánujeme úpravu vjezdu a celé délky manipulační plochy, protože se na jejím současném stavu za dlouhou dobu jejího využívání podepsaly projíždějící těžké nakladače s loženými návěsy. Díky tomu bude možné rychleji odbavovat vlaky přijíždějící na překladiště s kontejnery. Se zpevňováním plochy překladiště jsme začali již loni. Chystáme se rovněž dovybavit terminál manipulační technikou. Současně se také zaměřujeme na změny na Slovensku a modernizujeme například překladiště v Žilině. Plánů je vskutku hodně.“

Kombinovaná doprava hraje v posledních letech stále důležitější roli. Jak hodnotíte uplynulý rok? Jaká budou vaše další směřování, cíle a očekávání v roce letošním?

„Roční hlášení, která jsem v lednu obdržel, jsou vedena s kladným hospodářským výsledkem. Oproti nepříznivým prognózám z počátku loňského roku mohu konstatovat, že se avizovaný útlum nabídky ucelených vlaků nekonal. Co se týče všeobecně objemu přeprav v loňském roce, jsme spokojeni, ve srovnání s rokem 2011 dosáhl meziroční nárůst více než 13 procent. Největší nárůst objemů je patrný na přepravených kontejnerech do Brna i na Slovensko. Všechny úkoly, které jsme si na loňský rok vytyčili, se nám tak v zásadě podařilo splnit. Letos předpokládáme, že objemy budou během roku kolísat. Věřím však, že nakonec bude i rok 2013 obdobně úspěšný jako rok loňský.“

Tomáš Johánek

spinner