1. června 2015
Studie, kterou vypracovala poradenská společnost TransCare pro Mezinárodní unii společností pro kombinovanou dopravu silnice/železnice UIRR, varuje před nežádoucími důsledky plánovaných změn v obchodních podmínkách v alpském tranzitu po dokončení tří klíčových infrastrukturních projektů (Lötschberg, Gotthard a Brenner). Obě země, které se na transalpské přepravě podílejí, tedy Švýcarsko a Rakousko, investovaly značné zdroje do rozšíření železniční infrastruktury s cílem posílit atraktivitu a konkurenceschopnost železnice a kombinované dopravy.
Nový lötschbergský základní tunel doplněný simplonským tunelem, nový svatogotthardský tunel doplněný cenerským tunelem a rozšířeným čtyřmetrovým koridorem na přístupových tratích a rekonstruovaný brennerský průjezd v rakouské části jsou pro UIRR i celou evropskou kombinovanou dopravu značným krokem vpřed. Zatímco parametry tratí a zařízení jsou dobře známy dopředu, o změnách obchodních podmínek pro zájemce o využívání těchto vynikajících technických projektů je známo jen málo.
Evropský železniční nákladní koridor 1 (Rýn – Alpy) je páteří evropské kombinované dopravy. UIRR proto oslovila renomovanou poradenskou společnost TransCare z německého Wiesbadenu, aby připravila analýzu dopadů změn v alpském tranzitu. Výsledky jsou alarmující, zejména pokud jde o švýcarskou část projektu. Výhody jsou zřejmé – kratší doba přepravy, nižší spotřeba energie, vyšší spolehlivost spojů. Jenže toto vše mohou převážit negativa v podobě změn v systému poplatků za užívání infrastruktury. Zdražení průjezdu může být dokonce tak enormní, že operátoři pravděpodobně raději zvolí objízdnou trasu (ležící 150 kilometrů východně) přes rakouský Brenner. Naštěstí je ještě dostatek času pro zvážení připravovaných změn ve švýcarské cenové politice. UIRR se obává, že pokud nedojde k úpravě navrhované výše poplatků, ztratí výkonné spojení přes Alpy na atraktivitě a nebude konkurenceschopné. Toto považují zástupci společností kombinované dopravy za vážný problém, především s ohledem na možnost využití souběžně vedoucích dálnic. Přitom obyvatelé regionu opakovaně zdůrazňují, že jednoznačně preferují realizaci alpského tranzitu po železnici.
Svatogotthardský tunel přepíše logistickou mapu Evropy
Také na diskusním fóru během nedávného veletrhu transport logistic 2015 v Mnichově se účastníci věnovali změnám, ke kterým dojde v evropské logistice po zprovoznění nejdelšího železničního tunelu na světě ve švýcarském Svatém Gotthardu. Otevření je plánováno na 11. prosince 2016, stavební práce běží přesně podle harmonogramu a Evropa se připravuje na přepsání železniční a logistické mapy. Nyní probíhají noční testovací jízdy, pokračuje ověřování funkčnosti systému ETCS Level 2 a v plném proudu je školení 3900 zaměstnanců. „Nový tunel skrz Alpy umožní železniční nákladní dopravě nabídnout výkonné, rychlejší a efektivnější spoje,“ zdůraznil Nicolas Perrin, předseda představenstva nákladní složky švýcarských spolkových drah SBB Cargo. Nákladní vlaky budou jezdit spolehlivěji, což umožní zákazníkům přesnější plánování. Minulostí také budou výpadky zaviněné extrémním počasím. Zprovoznění tunelu pod Svatým Gotthardem těsněji propojí protilehlé regiony (Deutschschweiz, Tessin a Romandie). V budoucnu plánuje SBB Cargo nasazení nákladních vlaků o délce až 750 metrů. Nový tah má být také ekologičtější: již nyní SBB využívá z 90 procent elektrickou energii získanou z vodních elektráren, do roku 2025 má dosáhnout využití obnovitelných zdrojů energie úrovně 100 procent.
O pětinu se zvýší kapacita koridoru
Nový gotthardský průjezd umožní kolem roku 2020 zvýšení objemu přepravy na koridoru z Rotterdamu do Janova až o 20 procent. „Předpokladem je rozšíření příjezdových tratí v Německu a Itálii,“ připomněl Michail Stahlhut, předseda představenstva SBB Cargo International. Je také nutné zvýšit průjezdní profil větší části koridoru na čtyři metry, aby bylo možné bez problémů přepravovat vyšší návěsy na železničních vozech. Od roku 2020 by mohl železniční tranzit přes Alpy zajistit přesun až 210 tisíc jízd kamionů ze silnice na železnici, do roku 2030 by tento objem mohl přesáhnout 240 tisíc jízd.
Tomáš Johánek
