30. března 2021, red
Evropská komise v únoru zveřejnila výsledky dvou studií o očekávaném dopadu dvou specifických
aspektů silničního Balíčku mobility I, který byl schválen 15. července 2020, na kombinovanou dopravu.
Oba požadavky – povinný návrat nákladního vozidla do státu usazení každých osm týdnů a uplatňování kabotážních pravidel na mezinárodní kombinovanou dopravu – byly do Balíčku mobility I prosazeny na půdě Evropského parlamentu a za podpory Evropské rady a nebyly vůbec součástí původního návrhu předloženého Evropskou komisí.
Během vyjednávání o balíčku se k navrhovaným doplňkům EK vyjádřila s obavami, že oba aspekty ve svém důsledku půjdou proti cílům deklarovaným v ekologickém programu Zelená dohoda pro Evropu. Ani jedno z opatření nebylo legislativně projednáváno před schvalováním Balíčku mobility I. Evropská komise se proto vzhledem ke zjištěním obou studií obává negativních dopadů přijaté úpravy na životní prostředí. Studie ukázaly, ze povinné návraty nákladních vozidel domů a kabotážní kvóty pro kombinovanou dopravu povedou k nárůstu provozu a vyšším emisím v dopravě. Povinný návrat vozidla do země usazení způsobí zvýšení počtu nadbytečných jízd, při stávajícím provozu a způsobu výpočtu emisí by to znamenalo nárůst emisí CO2 o 2,9 milionu tun v roce 2023. Tři různé scénáře dalšího vývoje varují před nárůstem celkového objemu emisí v silniční nákladní dopravě o 0,8 až 4,6 procenta.
Studie zaměřená na kabotáž odhaduje, že emise vzrostou o 397 tisíc tun CO2, navíc úprava bude mít i další negativní dopad na železnici i intermodální systém jako celek. Studie uvádějí, že obě opatření přinesou navíc až 3,3 milionu tun emisí CO2, což je srovnatelné s roční hodnotou celkových emisí z dopravy v Estonsku. K tomu je třeba přičíst dalších 704 tun NOx a 251 tun pevných částic.
(red)
Foto: LAN
